Agama kočinčinská


Agama kočinčinská - Physignatus concincinus. Tito krásní a velcí ještěři obývají Indomalajskou oblast, přesněji biotopy pralesů subtropického pá...

Tito krásní a velcí ještěři obývají Indomalajskou oblast, přesněji biotopy pralesů subtropického pásma Zadní Indie (Thajsko, Vietnam). Dost možná zvířata obývající Vietnam tvoří samostatný poddruh, ovšem to dokáže až další bádání. Jsou to totiž zvířata, o jejichž způsobu života ve volné přírodě se toho stále zatím mnoho neví a ani mezi chovateli se nejedná o moc rozšířený druh.

Tyto agamy v mnohém velice podobné, ať už vzhledem, tak způsobem života baziliškům (což je mimochodem velice zajímavé vzhledem k naprostému druhovému odlišení a naprosto odlišnému areálu výskytu), obývají téměř vždy povodí řek. Vzhledem k tomu, že se jedná o jeden z osmi druhů vodních agam, je voda opravdu k jejich životu naprosto nezbytná.

Agama kočinčinská je mohutný ještěr celkové délky až 80 cm, délky těla až 25 cm a hmotností dosahující 30 až 50 dkg.

Barva těla je tmavě zelená, ocas černě pruhovaný a břicho světle zelené až nažloutlé. Má velice dlouhé prsty a hřeben za hlavou, který se s přibývajícím věkem protahuje až ke kořeni ocasu. Samci se od samic liší větším hřebenem a zvětšenými štítky na spodní straně stehen.

Jsou to denní zvířata, zdržující se povětšinou ve větvích stromů, kde žijí ve skupinách v dokonalé hierarchii, kde vše řídí a vše rozhoduje vůdčí samec.

Vzhledem ke svým rozměrům a ke skutečnosti, že nejvhodnější chovná skupina je 1 samec a 2-3 samice, jsou minimální rozměry terária 1x1x1,5 m (dxšxv). Podle mých zkušeností se i v trochu menším teráriu dá chovat pár "Fysignátů" i ve společnosti Leguána zeleného přiměřené velikosti. Nezbytností je pouze spleť větví po celém prostoru. Na zem zvířata slézají pouze příležitostně při koupání, proto musí být v ubikaci velká nádrž na vodu. I přes tuto nádrž je velice vhodné a potřebné časté rosení už kvůli zvýšení vlhkosti. Živé rostliny nejsou velmi vhodné vzhledem k váze zvířat a dlouhým špičatým drápům. Velice důležité jsou 2 až 3 silné žárovky, protože agamy se rády sluní a ohřívají. Teplotu udržujeme na 25-30 st. C, v noci postačí teplota pokojová, cca 20 st. C. A že není vůbec jednoduché takto velké terárium vyhřát na dostačující teplotu, to si každý domyslí.

Potrava agam se skládá z různých druhů hmyzu, malých myší (holátek) a ryb. Já osobně krmím přes léto kobylkami a sarančaty, v zimě cvrčky a červy Zophobas morio. Sarančata jedí se zjevným odporem a nechutí. Moučné červy jsem po předchozích nezdarech v chovu bazilišků zcela vyloučil. Velice důležitou sloužkou potravy jsou vápník a minerály. Osobně 1x týdně nasypu agamám do tlamky 2 lžičky drcených skořápek míchaných s minerály. Veškeré jídlo obaluji v Roboranu. V literatuře se uvádí, že agamy žerou též různé listy, mrkev a jinou býložravou potravu, ale toho jsem si nikdy nevšiml. Jak jsem ale již napsal, chovám je společně s leguánem zeleným, tak je možné, že si občas zeleného "zobnou".

Rozmnožování agam stále není časté, i když se to i u nás pár chovatelům podařilo. Rozmnožování se děje při teplotách cca 29-30 st. C. Inkubační doba je 70-80 dní. Vajec bývá mezi 20-30 kusy. Mladí Fyzignátci bývají dlouzí kolem 12 cm. Mají kulatou hlavičku s velkýma očima, jsou světlejší než jejich rodiče a na první pohled jsou velice sympatičtí i největším odpůrcům teraristiky.

Ještě ale musím napsat o jedné neřesti těchto agam a tou je občasné skákání do skel terárií. Jsou období, kdy dospělý jedinec dokáže skákat i pár hodin stále dokola. Za následek má potom otlučený "čumák", který se celkem dobře hojí namazaný Framykoinem. Potom nezbývá, než sklo překrýt nějakou tkaninou nebo přemýšlet o větším teráriu. I přes tuto nectnost si tato krásná zvířata zaslouží náš obdiv a lze si jen přát, aby se jejich chov rozšířil do více domácností našich chovatelů.

Ohodnotťe tento článek:
1
2
3
4
5

Celkové hodnocení (1x):

1
2
3
4
5