Zní to jako název nějaké pohádky, ale tento příběh z chovatelského prostředí se skutečně stal. Chtěla bych se tímto příspěvkem podělit se čtenáři Fauny o nevšední zážitek i zkušenost, napsat o tom, jak mocná je v některých případech matka příroda a také bych chtěla majitelům kravičky Jiskry poděkovat za krásný vztah k ní a nevšední starost a velkou trpělivost, která byla v tomto případě nakonec odměněna. Ale abych začala od začátku.
Již asi 7 let chovám kravičky jersey. Přinášejí mi starost i radost. Radost nejméně tím, že jsou všechny zařazeny svou užitkovostí do třídy Elita rekord (nadojí za laktaci přes 7000 litrů, prům. tuku přes 7 %, bílkoviny v mléce přes 4 %). Z tohoto chovu jsem v roce 1997 prodala na vesničku blízko Pardubic připuštěnou jalovici Jiskru, u které byla březost zjištěna a potvrzena sonografem. Nové majitele jsem podrobně seznámila s chovem a další problematikou kolem porodu.
Jalovice čekala telátko 13.12. 1997 a naše kráva (matka jalovice) zanedlouho po tomto termínu. Když nastal příslušný termín, dotazovali jsme se telefonem, co je s jalovičkou nového, ale ač to bylo velmi podivné, nedělo se nic. Naše kráva už dávno měla telátko a Jiskra pořád nic. Tváří se prý spokojeně a vemeno nápadně nenalévá. Proto byla asi 3x odvezena do veterinární nemocnice v Pardubicích a podrobena prohlídce. Názory lékařů se různily a výsledek jejich bádání byl asi tento: „Bude rodit tak za 2-3 měsíce". Bylo to podivné.
Přesto všechno majitelé na Jiskru nezačali být zlí, dál se o ní dobře starali, neztratili nervy a neodvezli jí na jatka. A já jim za tu krásnou starost a lásku dodatečně moc děkuji!!!
A dál se stále nedělo nic. V blízkosti Jiskry, ani ve chlévě, neměli žádného býka a tak se ani nemohlo stát, že by dalším možným připuštěním byl změněn termín porodu. Čas letěl jako voda. Najednou už tu bylo jaro 1998. Až náhle - 8. června na Medarda - přišli do chléva a na slámě leželo tele. Nestal se žádný zázrak a telátko nebylo živé. Bylo mumifikované. To se matka příroda postarala, v případě nám neznámého přerušení březosti o to, aby to celé Jiskra přežila. K jalovici, teď už vlastně „mamince - kravičce" byl zavolán veterinář. Prohlédl ji a hmatem zjistil, že je uvnitř ještě jedno mumifikované telátko. Telátko bylo vyndáno ven. V případě zdravého porodu by Jiskra porodila jalovičku a býčka. Obě telátka (kterých byl vrchovatý kbelík) byla ukázána ve veterinární nemocnici v Pardubicích, kde byla utroušena poznámka: „Tak si je dejte do lihu, jako něco mimořádného!"
Podáním minerální směsi (pro krávy od porodu do připuštění) od firmy Biofaktory Praha a také starostlivou péči, měla Jiskra ve vhodný čas po porodu normální říji a byla připuštěna a letos, začátkem května 1999 se u nás ve 22 hodin večer rozdrnčel telefon: „Co máme dělat? Jiskra rodí!!" Porod dopadl dobře, narodil se větší býček a Jiskra na 1. laktaci dojí 18 litrů mléka.