Příchod jara a nutriční požadavky při línání koní

Sice pomalu , ale jistě ztrácí svoji nadvládu zima a přichází jedno z nejkrásnějších ročních období - jaro.

Probouzení nového života v přírodě zaznamenáváme naléváním pupenů olší a jív, začínají se zelenat první stébla trav, potoky a říčky jsou naplněny vodou z tajícího sněhu a cítíme, že se něco děje i s našimi koňmi. Také oni ožívají, jsou veselejší, bujnější a přímo se těší na projížďku, pobyt ve výběhu, ve kterém hledají stébla prvních zelených rostlin a čerstvý jarní větřík jim čechrá zimní srst, která se v chomáčích uvolňuje a jako vločky začíná poletovat a padat na zem. Je to neklamný důkaz, že začalo jarní línání . Je to ale také období, zvláště u vysokobřezích klisen, zvýšených nároků na výměnu látkovou - období přípravy na „zelenou dobu“. Co se děje s organismem koně? Co potřebuje právě v tomto období a proč? V dalších řádcích se pokusím Vám na tyto otázky postupně odpovědět a seznámit Vás, co je doporučováno, a z jakého důvodu, přidat do krmení.

• přechod ze zimní na letní srst

Pro složité procesy látkové přeměny v těle zvířat jsou základní a životně důležité biokatalyzátory neboli VITAMÍNY.

Slouží jako motor, který rozbíhá všechny chemické a biologické pochody v těle a bez nich nejsou možné žádné funkční činnosti. Koně příjmem krmné dávky sice tyto vitamíny z ní každodenně využívají, což jim umožňuje přežití, ale ne vždy je plnohodnotně zabezpečena výše jejich fyziologické potřeby. Potřeba vitamínů je různá a liší se v závislosti na zdravotním stavu, zátěži, kvalitě krmiv a jejich využitelnosti. Plnohodnotně bývá potřeba vitamínů kryta převážně příjmem čerstvého zeleného krmiva nebo ze správně usušených a skladovaných objemných krmiv. Nedostatek může nastat, když se koně nepasou a podávají se jim pouze spařované zrniny, nebo také v případě, že kůň byl léčen antibiotiky (některými). Deficit nastane také, když jsou mu předkládána stará zatuchlá či plesnivá krmiva.

• ostříhaný kůň

Část vitamínů si mohou koně „vyrábět“sami. Střevní mikroflóra produkuje vitamíny především skupiny B - komplexu. Další část vitamínů, především rozpustných ve vodě je velmi dobře vstřebávána sliznicí tlustého střeva. . Některá krmiva obsahují jakési polotovary, ze kterých látková výměna koní vytváří vitamíny plnohodnotné. Sem patří například betakarotén, který je hlavně obsažen v zelené píci nebo mrkvi, ovšem velmi málo ho obsahuje špatně usušené a dlouho skladované seno. Z betakaroténu si tělo dokáže připravit tolik vitamínu A, kolik ho potřebuje. Tělo má, můžeme říci perfektní kontrolu, aby také zamezilo nadměrné přeměně na vitamin A, protože předávkování, které může způsobit spíše člověk, má škodlivé vedlejší účinky. Sem potom patří především poruchy na kůži a sliznicích - tzv. hyperkeratóza: vytváření suchých šupin, vypadávání srsti, krvácení sliznic, poruchy stavby kostí ( především tvorba pakostí) a někdy i nevysvětlitelné potraty klisen. Nedostatek vitaminu A vyvolává poruchu sekrece žláz produkující hlen a tím vzrůstá nebezpečí vzniku infekčních onemocnění snadným prostupem patogenů přes kůži, sliznici epitelu trávícího aparátu,dýchacích cest, močo - pohlavního aparátu a spojivkového vaku oka. Deficit vit A způsobuje zvyšování tlaku mozkomíšní tekutiny a následná komprese nervových drah může vyvolat kulhání nebo poruchy na šlachovém aparátu.

Denní potřeba vit. A pro dospělého koně je 75 IE/kg ž.hm., hříbě 150 - 200 IE/ kg ž.hm a vysokobřezí klisny nebo laktující 100 - 150 IE/kg ž.hm. Musíme si však uvědomit, že vit A z krmiva je pro koně nevyužitelný! Musí přijmout jeho provitamin 3-karoten ze zeleného krmení nebo mrkve. Poslední výzkumné práce potvrzují nezbytnost 3 - karotinu pro fyziologickou činnost vaječníků klisen.

• srst po zimním období dlouhá 2-4 cm

Obsah betakaroténu v zelené píci ovšem velmi rychle klesá stárnutím porostu a během zimního krmného období jeho obsah v seně může být snížen až o 30%. Z toho vyplývá, že potřeba doplňku betakaroténu v jarním období zvláště u březích klisen je nevyhnutelná. Nejlepším doplňkem betakaroténu jsou mrkev, zelené úsušky nebo Combinal A a jeho analogie. Je nutné si uvědomit, že prvním zdrojem tohoto vitaminu pro narozené hříbě je kolostrum - mlezivo. Jako prevence karence tohoto vitaminu u hříbat je proto nezbytné udržet odpovídající hladinu betakaroténu v krmné dávce klisny, která si může vytvořit depotní zásobu vit. A v játrech. Tato zásoba potom umožní krýt prostřednictvím mléka, potřebu vit. A hříběte v prvních dnech po narození.

Dlouhodobý vysoký denní příjem 1000 IE vit A na kg. ž.hm může zase naopak vyvolat výše uvedené poruchy zdravotního stavu z předávkování. Fyziologická hladina vit A a jeho dostatečná zásoba v depotním orgánu (játra), potom zabezpečují správnou funkci kůže během línání.

Vrátíme se tedy na začátek článku.- k problematice línání. Co je spouštěcím mechanismem línání? Mnoho chovatelů --držitelů koní si neuvědomuje, jak velký význam má kůže a srst jako orgán těla. Především si musíme uvědomit, kolik funkcí a jaký má význam pro koně. Její význam lze rozdělit na fyzikální, biochemický a mechanický.

V kůži se nachází receptory, které slouží k vnímání teploty jak vnější, tak vnitřní, receptory tlaku nebo bolestivosti. Receptory chladu se nachází ve vazivu chlupových papil a jsou to tzv. Krauseova tělíska, kdežto receptory tepla jsou umístěny v hlubších vrstvách podkoží, ve kterém se nacházejí keříčkovitá zakončení Ruffiniho tělísek. Z toho vyplývá, že oteplující se vzduch na jaře dává signál termoreceptorům, že se kůže zahřívá více a je potřeba její teplotu kompenzovat výměnou srsti nebo pocením. Opačný proces nastává na podzim. Pro jarní línání je jako další spouštěcí mechanismus přes hypotalamo-hypofyzární systém délka dne. Prodlužování dne a oteplování mají stejný účinek. Koně, kteří jsou ustájeni v chladných a tmavých stájí mají línání opožděné. Kvalitnější zimní srst je také u koní chovaných během zimy venku pouze pod přístřeškem. Jejich línání je proto také pomalejší a někdy může trvat i do konce června. Proces línání jim můžeme usnadnit umístěním gumových rohoží na stěny, na které se při drbání přichytávají uvolňující se chlupy. Naopak koně ustájení v teplých stájí nebo dekovaní, nemají zimní srst zcela vyvinutou. Kvalitní zimní srst sportovních koní, kteří jsou trénovaní v krytých jízdárnách a zúčastňují se jezdeckých soutěží v zateplených halách , je naopak handicapem. Při svalové práci vyvíjená tepelná energie je však v důsledku tepelně - izolačních vlastností srsti špatně odváděna z povrchu kůže. Kůň se zimní srstí nutné ochlazování musí proto zabezpečit nežádoucím pocením. Zde platí, že přehřátí není tolik nebezpečné jako prochladnutí! Proto mokrý kůň nesmí dříve do boxu, dokud není absolutně suchý! Klasickou starou metodou vysušení koně je věchtování slámou. Platí zde staré vojenské pravidlo:“ kůň suchý - jezdec mokrý“. V dnešní době nám tuto fyzicky náročnou činnost mohou nahradit „odpocující deky“, nebo dokonce deky s vháněním teplého vzduchu z fénu. Věchtování má však jednu přednost a tím je současné masírování a prokrvování zádových svalových partií koně, čímž napomáháme odplavování kyseliny mléčné ze svalu a to vede k rychlejší rehabilitaci ze svalové únavy. Pocení koní, kteří jsou sportovně využívání prakticky celoročně, se potom snižuje ostříháním srsti. Musíme však takové koně potom ve chladnějších stájích dekovat do zimních dek. Přitom však dbáme na pečlivé udržování čistoty deky, protože pod dekou jsou ideální podmínky pro množení kožních parazitů nebo plísní. To samé platí o transportu koní jak v létě, tak v zimě. Zpocený kůň v zimě, který zůstane stát po transportu na vozíku, je ve stejném nebezpečí jako zpocený kůň přepravovaný v létě v průvanu. Vztah srsti a kůže je velmi úzký a je znakem zdraví koně. Lesklá přiléhavá srst, pružná, pevná kůže je dobrou vizitkou péče majitele o koně. Takto definovaná srst a kůže je garancí bezchybně fungující činnosti termoregulační, cirkulační a dýchací. Ovšem na druhé straně přehnaná péče o čistotu srsti a kůže může být zdrojem kožních onemocnění. Častým koupáním a šamponováním můžeme zbavit kůži přirozeného kožního mazu, což zvyšuje riziko vzniku dermatitid (záněty kůže). Funkci kůže v době línání podpoříme odpovídající výživou. Redukujeme jadrné krmivo a místo toho zkrmujeme dostatek kvalitního sena, jablek, mrkve a řepy. Důležité jsou olejniny a proto dotujeme KD slunečnicovým a lněným semenem, jehož Omega - 3 - mastná kyselina podporuje výměnu srsti. Pro 500kg těžkého koně je 100gramů lněného semene dostačující. Nesmíme však zapomenout semínko převařit! Pozitivní účinek na přelínání mají aminokyseliny obsahující síru, především např. - metionin, který je hlavně v otrubách a kukuřici. Na závěr k problematice línání můžeme říci, že takto krmený kůň nepotřebuje další speciální doplňky, je-li krmen dle normy.