Angorský králík v Čechách

Před pár lety jsme si my chovatelé angorských králíků mysleli, že je s jejich existencí u nás konec. Když československá televize v osmdesátých letech vysílala pořad na pokračování “Přežijí rok dva tisíce” nenapadlo nikoho z nás, že by mohly být takhle ohroženy i naše angory. Jen velcí optimisté věřili, že to není konec angorského králíka v Čechách a že se znovu bude na výstavách králíků objevovat. Díky jim se zatím z výstav neztratily i když jich v poslední době nebylo vystaveno víc jak třicet kousků.
Králík angorský, který se objevuje kolem roku 1723 v Anglii, byl postupně pomalu rozšiřován po Evropě a v roce 1785 je dovezen mnichy Františkány do Prahy do míst dnešní Hybernské ulice. Chov těchto králíků se rozšiřoval velice pomalu a byl spíše chovem sportovním. Největší počty angorských králíků byly registrovány v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Např. jen v Klubu chovatelů angorských králíků bylo v roce 1980 zaregistrováno 3455 mláďat angor bílých červenookých a v minulém roce jen asi 300 kusů. Nemáme zprávy, kolik angor se chovalo ve skutečnosti, ale bylo jich u nás tehdy nejméně tolik co v Klubu.

Angorský králík na sobě nosí jednu z nejjemnějších vln ze všech savců. (Tu opravdu nejjemnější na světě má jihoamerická lama vikuňa, ale nemá jí tolik, aby se vyplatilo chovat ji pouze pro vlnu). Angorský králík má opravdu vlnu v pravém slova smyslu. Srst mají ostatní králíci a většina psů a koček -- pokud nemají též vlnu. Dnes se tato vlna u nás opět začala vykupovat a textilní továrna, která má o ní zájem, by ji potřebovala 100 - 150 kg měsíčně. To zatím nejsme schopni dodat, protože ze 200 chovatelů v Klubu je nás jen asi 30 a mezi ostatními chovateli je těchto králíků také velmi málo.
Chovatelé se většinou bojí, že nebudou umět králíka ostříhat nebo že jej při střiži zraní. Když již ke zranění dojde, nikdy není tak veliké a zvíře si vždy ranku olíže a brzy se zahojí. Pokud je to pravda, tak sliny obsahují látku podobnou penicilinu a díky tomu se rány zvířat dobře hojí.

Kdo z vás by chtěl angorského králíka chovat, nebojte se toho. Mám teď na mysli tu pravou angoru a ne ty dlouhosrstá zvířata, která se v poslední době objevují. Jsou to většinou králíci narození díky příbuzenskému křížení a ti jednak nejsou moc životaschopní a jednak nemají s pravými angorami mnoho společného. Není to ani možné považovat za králíka liščího, protože jeho srst je poněkud hrubší a neměla by se vůbec plstit. Hlavně se nestříhá a angoru musíme nejméně 4x do roka ostříhat a potom zas pěkně obroste. Již za několik dnů můžeme vidět rozdíl mezi čerstvě ostříhaným králíkem a tím, který se stříhal před týdnem. Jelikož se angory stříhají po třech měsících, nejlépe vychází střiž na červen, září, prosinec a březen. Na počátku prosince ještě nebývají mrazy a v březnu už zas nejsou. Letos se dalo stříhat bez problémů už v únoru, ale nebývá to každý rok. Když již musíme ostříhat zvíře v době mrazů, kotec na několik dnů (10 - 14) přikrýváme silnější tkaninou, pytlem, kobercem apod. Zpočátku celý a po 2 - 3 dnech necháváme malinký otvor, aby nebylo uvnitř vlhko, což by bylo horší. Přes den, kdy bývá tepleji, na několik minut vyvětráme a hned zas zakryjeme. Pokud je teplota nad nulou, můžeme za 6-7 dnů nechat přes den kotec odkrytý, ale na noc vždy zakrýváme. K ránu může přijít větší mráz a není nutné zvíře zbytečně vystavovat velkému chladu. Je samozřejmé, že králíky v této době musíme obzvlášť dobře krmit. Zvíře by vůbec na zimu mělo mít dostatek podkožního tuku, aby ji bez potíží přečkalo.

Chovám sama angory přes 30 let a u nás doma byly od roku 1947 a nepamatuji, že by se s nimi právě po střiži v zimních měsících něco stalo. Vždy tento zákrok přečkaly bez úhony. Myslím si, že chov angorských králíků není tak náročný, jak se na první pohled zdá. Po střiži je podle mne také důležité, aby králík nebyl v kotci na holých prknech, protože na vrstvě slámy smíchané se senem je mu rozhodně tepleji. Jsem toho názoru, že pokud je rošt, měl by být upravený tak, že mříž je jen v poslední třetině, kde i pod vrstvou steliva odtéká moč škvírou ven třeba do připravených žlábků. V žádném případě nejsem příznivcem celoplošných roštů, protože jimi propadávají tzv. měkké bobky, které všichni králíci vylučují v noci a znovu požírají. Regulují si tím trávení a díky jim dobře prospívají. Když tyto bobky propadají roštem a králík se k nim nedostane, může být více náchylný ke kokcidióze apod. Chovatel potom hledá příčinu většinou úplně jinde a používá drahé léky s malým efektem. Ještě pokud jde o výživu, je velice důležitá hrubá vláknina. Pokud nepřikrmujeme granule, můžeme si pomoci přidáním slámy nebo větviček z ovocných stromů, jabloní, hrušní. Pochopitelně nesmí být ošetřeny chemikáliemi, které by mohly být jedovaté. Králík nám někdy okusuje králíkárnu - zvláště mladá králíčata - neobrušuje si tím zuby, ale právě jeho organismus mu velí sehnat někde právě tuto hrubou vlákninu. Tento jev se zvláště objevuje, zkrmujeme-li otavu - druhé seno. To již nikdy není tak kvalitní - tvrdé, jako první seno. Zvlášť, když ještě někteří chovatelé vyberou z nepochopitelných důvodů silné stonky trav. Zkrátka otavu již bychom měli krmit jen zelenou, protože usušená nám už žádný zázrak při výživě neudělá. Snad ještě podruhé a potřetí posekaná vojtěška nebo jetel, ale ty by neměly být přerostlé, protože hořknou a králík o ně nestojí. Na nich jsou nejvýživnější lístečky a tvrdý stonek slouží jako doplněk výživy. Když přidáme něco na ohryz - mrkev, krmnou řepu, vodnici, kedlubny, můžeme tím králíkům jen prospět. Pokud jde o krmnou řepu, krmím s ní stále a nikdy jsem neměla potíže. Začínám na podzim s malými kousky a postupně zvyšuji dávku, protože králík si musí na každé krmení zvykat postupně a to nejméně 10 - 14 dní. Má ve svém slepém střevě bakterie, které “spořádají” každá jiný druh potravy. Pokud se ze dne na den změní druh předkládaného krmení, králík nemá dostatek těch správných bakterií, které by byly schopny zpracovat nový druh a tím se mu potrava ve střevech hromadí a králík se začne nadýmat a je zle. Proto se říká, že alespoň přechod ze sena na zelené krmení a naopak by měl trvat právě těch 14 dnů. A tak je to s každým novým druhem potravy. Říká se, že králík má mít pestrou stravu, ale tím se nemyslí každý den něco nového, ale každý den více druhů delší dobu 2 - 3 měsíce. Např. budeme krmit každý den seno, řepu, zrní, trochu granulí a vždy vodu. Vodu podáváme po celý rok, tedy i v létě, kdy je zelené. Králík se také napije a určitě mu ublížíme méně, než když vodu vůbec nedostane. Zelené krmení sice obsahuje asi 60 % vody, ale nestačí na to, aby jím králík zahnal žízeň. Mně např. samice se čtyřmi králíčaty vypije denně dvě krmítka vody o obsahu 1,5 l, takže 3 l denně a přitom dostávala v té době již zelené krmivo. Když již mluvíme o samicích s mláďaty, ty by zvlášť měly dostat dost vody, aby měly z čeho tvořit mléko. Co se týká zeleného krmení, myslím si, že je důležité, protože má větší obsah vitamínů a minerálních látek, které se sušením snižují. Měli bychom přikrmovat také kopřivy, které mají vysoký obsah železa a stravitelných bílkovin, dokonce víc než vojtěška. Jsou také první jarní rostlinou, které je všude až dost. Dávám je nasekané a posypané ječným šrotem a z krmítka zmizí, než se ohlédnu.

To už jsem se ale dostala od angorského králíka ke všem ostatním. Takže vidíte, že angora není na krmení zase nic tak zvláštního, než jiný králík. Můžeme jim ještě přidat slunečnicové semeno v míchanici s obilím, kvůli hustotě vlny. Slunečnice máme dnes na trhu tři druhy. První je celá černá a ta má nejvyšší obsah tuku, dále proužkovaná (ta je ve dvou velikostech), ta má tuku méně a třetí je celá bílá s nejmenším obsahem tuku. Ta černá si myslím je vhodná v zimě pro sýkory, ty tučná semena potřebují. Pro králíky kupuji proužkovanou, která si myslím je pro ně vhodnější. Zkrmuje se celá, protože jak je všeobecně známo, nejvíc vitamínů je právě ve slupkách. Někdo přidává i lněné semínko, ale to je více na lesk srsti, než na hustotu. Z toho se doporučuje víc odvar, protože syrové semínko je ve větším množství jedovaté.
Pokud se někdo nový rozhodne pro opravdový chov angorských králíků a ti bývalí chovatelé se k nim opět vrátí, přeji všem, aby se jim chov dařil a neměli problémy. Nebojte se stříhání. Naučilo se to stovky lidí před vámi, naučíte se to také, jen chtít. Pokud jde o chovná zvířata -- mláďata angor, může Klub chovatelů angorských králíků postupně tato králíčata nebo již dospělejší zvířata postupně zajistit od svých členů. Jedná se nám o opravdové chovatele angor a ne o zájemce o domácí králíky, na to se angora nehodí vůbec. Na to by si měli lidé koupit plyšové zvířátko, to vydrží skoro všechno.

Neměl by opravdového chovatele odradit první neúspěch, ale naopak se musíme obrnit trpělivostí. Ta přináší někdy růže a v našem případě pěkná zdravá králíčata a hodně kvalitní vlny.