Vážit či nevážit

Na každé místní nebo okresní výstavě jsou při přejímce králíci váženi. Váha králíka je stejně důležitá při hodnocení, jako jiné bodované pozice oceňovacího lístku. 

Český strakáč

Podle vzorníku má každé plemeno stanovenou spodní a horní hranici váhy. Abychom byli konkrétní, zvolíme si ze vzorníku plemen králíků ČS (český strakáč). U tohoto plemene je stanoveno:

8 bodů při váze 3 - 3,14 kg
9 bodů při váze 3,15 - 3,29 kg
10 bodů při váze 3,30 - 4,00 kg

Vzorník je neúprosný

Při nižší hmotnosti než 3 kg a vyšší než 4 kg, je králík neklasifikován. Chovatel tedy musí své králíky hlavně v období výstav, mimo jiné, kontrolovat i váhově. Nejideálnější váha u tohoto plemene je kolem 3,60 kg. Tuto váhu uvádím jako nejvhodnější proto, že já navážím doma váhu jinou, než najdu na oceňovacím lístku. Rozdíl je někdy markantní. Když by měl králík váhu kolem horní nebo spodní hranice, pak se může stát, že je králík, jak říká vzorník, neklasifikován. Pravdivá je pouze váha “úřední”. Posuzovatel však má mít a určitě také má, připravenou váhu k účelům kontrolním. Pokud se mu uvedená váha nezdá, může si sám králíka převážit. Možná i sám posuzovatel, pokud se jedná o králíka dobře bodovaného v ostatních pozicích, přivře “očko” nad vahou, která chovateli trochu ulítla. Takže. Na místních a okresních výstavách se všichni králíci váží. To je jenom jedna stránka věci.
Ta druhá se mně zdá být složitější. Na národních a větších výstavách se neváží. Chovatel uvede váhu vždy na přepravce, kterou organizátoři výstavy převedou na oceňovací lístek. Na těchto výstavách se neváží z organizačních důvodů. Pochybuji o tom, že by některý z chovatelů uvedl u králíka na přepravce váhu, za kterou by byl králík obodován pouze osmi body. Takže všichni králíci jsou v první pozici oceňovacího lístku desetibodoví. Což je proti výstavám, kde se váží, určité zvýhodnění. I když i tady má posuzovatel k dispozici váhy pro kontrolu. Je jen otázkou, v kolika případech posuzovatel pozná, že váha je špatná a králíka si převáží.

Nedůvěra v chovatele?

To co jsem uvedl, by mohlo vyznít jako nedůvěra v chovatele, kteří vystavují na velkých výstavách. To by byl omyl. Vystavovatelé i na národních výstavách se garantují z řad členů ZO, kteří vystavují i na výstavách místních. Takže nejde vystavovatele dělit do nějakých pomyslných skupin. Rozdíl je v tom, že na malých výstavách je každý králík převážen organizátory výstav. Na velkých výstavách respektuje většinou posuzovatel to, co chovatel uvedl na přepravce. Proč tedy na velkých výstavách, kde jsou králíci oceňováni nejen ČC ale i vyšším hodnocením - šampión, nemusí být váženi a na výstavách místních je každý králík převážen při nejvyšším ocenění čestná cena. Logičtější by bylo, kdyby tomu bylo naopak.
A proto bych požádal člena redakční rady Fauny a posuzovatele př. Milana Jedličku o vyjádření k této záležitosti. Přítel Jedlička má také bohaté zkušenosti ze zahraničních výstav. Určitě uvede, jak je organizačně tento prvek zvládán v zahraniční nejen na velkých, ale i menších výstavách.

Poznámka redakce

Pokud se jedná o vážení, jsem na toto téma psal v příspěvku v roce minulém. Názory na můj příspěvek se různí. Pokud však chceme dodržovat platný vzorník, nikde není uvedeno, že by se králíci vážit neměli. A zde jsme u jádra věci. Na velkých výstavách se pro náročnost často opravdu neváží, ale jsou k dispozici kontrolní váhy. Je otázkou, jak mají posuzovatelé cit a případné rozdíly hmotnosti poznají. Pro posuzovatele, který je zván často na výstavy, by to problém být neměl. Dovolím si tvrdit, že poznám rozdíl hmotnosti 20 dkg a mimo zakrslíků je plně dostačující. Problémy jsou stejně na většině výstav s váhou a její nepřesností. Jen málokdo má váhu digitální. Na výstavách zahraničních si váží králíky přímo posuzovatel a váhu uvádí přesně na dkg. Tak najdeme na oceňovacím lístku-hmotnost např. 2,33 atp. Toto se mě ale zdá až příliš přitažené za vlasy. Navíc to finančně zatěžuje posuzovatele(v zahraničí) a co by tomu řekly naše organizace, které jsou mnohdy rády, že výstavu vůbec uspořádají. A tak se musím zeptat, jak se k tomuto vyjádří subkomise posuzovatelů? Na jedné výstavě ne a na dalších vážit? A navíc někteří kolegové stejně přidají (i když jsou k tomu oprávněni), bohužel mnohdy to ke zkvalitnění chovů nepřispívá a přidává se na nekvalitní králíky... Viz. příspěvek př. Prombergera v předešlém čísle Fauny. A znovu jsme u jádra věci. Neexistuje kontrolní orgán nad výkonem posuzovatele (snad jen na celostátních výstavách) a peníze vybrané posuzovateli na tzv.”vzdělávací fond jsou proschůzovány nebo lépe procestovány” komisemi a nevedou k ničemu. Přitom by ale přechod na systém posuzovatelů v zahraničí znamenal také další zdražení posudečného, i když i u nás jsou některými kolegy (holubáři) vytvářeny tlaky na další zvýšení. Já sám posuzuji na mnoha výstavách zcela zdarma a mnohdy si platím i cestovné ze svého. Uvědomují si páni kolegové, že každé zvýšení se logicky odrazí na úbytku výstav a nakonec i úbytku členů? Zamysleme se konečně nad skutečným stavem našich výstav.