Zakládáme akvárium – část I.
Dnešní uspěchaná doba přímo volá po chvilce oddechu. Existuje mnoho činností, při kterých člověk dokáže relaxovat a odpočinout si. Pro mne je to akvárium. Pohled na živou přírodu, která hraje barvami a přímo lahodí oku pozorovatele. Klidné a rozvážné pohyby exotických ryb, ale i souboje samců o třecí teritorium, jsou vždy velmi zajímavé a dokáží mě vytrhnout ze všedního života. Toto je pouze několik důvod, proč si dnešní člověk pořídí akvárium. Cesta ke krásnému akváriu není vždy snadná ani finančně nenáročná, a proto bych rád začínajícím akvaristům pomohl v jejich snažení. Tento článek není jen opisem již známého, ale chtěl jsem do něj začlenit i nad zlato drahé zkušenosti a rady.
První krůčky
Každý, kdo by se rád zabýval akvaristikou, si musí na samém počátku myšlenky položit hned několik důležitých otázek. Budu se koníčku věnovat natolik, aby moji chovanci nestrádali a dařilo se jim? Budu moci akvaristiku podporovat finančně? Budu se o ryby zajímat tak, aby mě akvaristika bavila a naplňovala? Když si na tyto otázky odpovíte ve všech případech kladně, jste vítaným začínajícím akvaristou. Hned na úvod je potřeba sdělit, že akvaristika je v dnešní době poměrně finančně náročnější koníček. První akvárium je vždy nejdražší, protože se pořizují všechny nezbytnosti a příslušenství, které při zařizování druhé nádrže odpadají. Při zařizování je potřeba dodržet určitý sled činností, kterým si ušetříte čas i peníze.
Vhodné stanoviště a podstavec
Mnoho lidí své akvárium začleňuje do nábytku, například v obývacím pokoji. Proto, než-li se pustíme do samotného zakládání nádrže, musíme nejprve vybrat místo, kde bude akvárium stát. Zařízená nádrž v provozu bude vážit několik stovek kilogramů (dle velikosti) a takovou už nepřemístíte. Bydlí-li někdo ve starším rodinném domku s trámovými stropy, musí si nejprve ověřit nosnost podlahy. Obecně platí, že nádrže stavíme do blízkosti nosných stěn nebo kolmo k trámům (nikoli podélně). V případě opravdu velkých nádrží je dobré přenést většinu hmotnosti přímo do nosných stěn jejich navrtáním a přišroubováním ocelového stojanu na zeď. Zvolené místo by nemělo být příliš vystavené přímému slunečnímu svitu, rušným a frekventovaným místnostem, kde se příliš kouří, apod.
Dále se musíme rozhodnout, zda-li budeme vytvářet akvárium na míru stojanu nebo stojan na míru akvária. V dnešní době si lze nechat oboje vyhotovit na zakázku, takže s tím většinou nebývají potíže. Z praktického hlediska je výhodnější vytvořit podstavec a na jeho rozměry pořizovat nádrž. Podstavcem se rozumí jakákoliv konstrukce či kus nábytku vhodný pod nádrž s výslednou hmotností, která nebude stojan deformovat. V praxi to znamená, že pod nádrž malého objemu (do 50 litrů) postačí skříňka z dřevotřísky. Avšak pro velkoobjemové nádrže (nad 1000 litrů) musí být speciálně konstruované ocelové stojany z profilových materiálů. Pro nejčastější objemy nádrží (100–200 litrů) postačí kombinace obou variant, tzn. dřevěná skříňka vyztužená ocelovými profily. Nakonec je nutno usazený podstavec vyvážit do vodorovné polohy.
Akvarijní nádrž
Akvárium slouží jako nádoba pro chov ryb a vodních rostlin. Dnes už překonaná rámová akvária nahradila celoskleněná lepená. Jejich nespornou výhodou je fakt, že spoje jsou odolné vůči tlaku vody, vodnímu kameni i řasám. Jejich životnost se počítá na desítky let. Slepit takové akvárium si může každý zručnější kutil, ale vhodnější a hlavně bezpečnější je, si nechat nádrž vyhotovit na zakázku v nějakém kvalitním akvarexu či sklenářství. Cena se pohybuje přibližně od osmi do dvaceti korun za litr. Dnes už se zpravidla lepí pouze černým silikonovým kaučukem, který je na provoz nejideálnější. Existují i jiné barvy (bílá, transparentní), ale jejich nevýhodou je, že více odrážejí světlo a růst řas ve spojích je snazší. Může to dokonce dojít do takové fáze, že řasy spojem prorostou a nádrž přestane těsnit (konkrétně toto se mi to stalo).
Co se velikosti týče, je vše jen na Vás, ale ne každé rozměry jsou pro akvárium nejvhodnější. Zpravidla má být hodnota délky nádrže dominantní a hloubka nejmenší. Spolehlivě se dají dnes praktikovat i různé neobvyklé tvary nádrží (krychle, rohová, apod.). Pro začátečníky se však hodí ideální tvar kvádru. Délka nádrže je velice důležitá z důvodu instalace osvětlení. Zářivkové trubice, které jsou přímo dokonalým zařízením pro osvit nádrže, se bohužel vyrábějí jen v několika rozměrech (30, 60, 90, 100, 120, 150 cm). Musíme tedy uvažovat délku dle nabízeného sortimentu světelných trubic, aby se osvětlovací rampa do připraveného akvária vešla. Výška akvária udává mnoho věcí. Hlavně zvětšuje objem akvária, ale také zvyšuje hydrostatický tlak vody. Nejideálnější rozměr pro výšku je 50 cm, kdy se tato vrstva vody ještě v pohodě prosvítí a manipulace v nádrži je nadmíru pohodlná. Výška akvária přesahující 80 cm je nepraktická, i když velmi estetická. Další elementy související se stavbou nádrže jsou například výztuhy zvyšující pevnost v tlaku a střihu, tloušťka skla, typ skla i samotný postup při výrobě, ale ty zde rozebírat nebudu. Než umístíte prázdnou nádrž na stojan, je nutné vymezit nerovnosti materiálu. Akvárium po napuštění vodou bude svou vahou tlačit na podložku a přítomné nerovnosti či jen nepatrné zrnko písku může dno nádrže rozbít. Následky jsou pak velmi nepříjemné, protože voda obsažená v akváriu navštíví sousedy pod vámi. Stačí, když na podstavec umístíte desku polystyrénu odpovídající rozměrům základny. Tloušťku volíme dle velikosti nádrže (spíše její váhy) a nerovností na desce stojanu. Pro menší akvária postačí polystyrén o síle 5 mm. Pro objemná akvária pak i sílu 40 mm. Také velice záleží na tom, jak je akvárium slepeno. Všechny úhly a rozměry musí být přesné.
Posledním důležitým komponentem jsou krycí skla. Mají několik důležitých úloh v provozu akvária. Předně zabraňují vyskakování ryb ven z nádrže, snižují míru odpařené vody, udržují konstantní teplotu u hladiny a zabraňují usazování prachu na hladině. Také chrání osvětlovací rampu před vlivem koroze a vlivem vlhka. Jestliže je nádrž vybavena podélnými výztuhami, mohou být krycí skla posazená na nich. V případě že není, postačí skla usadit na horních hranách akvária (tady je ovšem radno dávat pozor při manipulaci, aby se skla nezřítila do akvária). Při nákupu nádrže ve sklenářství či odborném akvarexu se přesvědčete, zda jsou krycí skla v ceně!
Technické vybavení aneb neocenitelný pomocník
Bez technického vybavení by bylo akvárium na provoz i údržbu velmi náročné. Nejsložitějším nezbytným vybavením, kterým začneme, je osvětlovací rampa. Jak už jsem předeslal, co se rozměrů týče, není přílišné volnosti. Dle normalizované délky zářivkové trubice zhotovíme kryt, do kterého celé zařízení přijde zabudovat. Pro tyto účely se nejlépe hodí dřevo, protože se dobře zpracovává a pěkně vypadá. Hlavně nezapomenout na povrchovou úpravu proti vlhkosti (lak)! Rampa se dá pořídit i ve specializovaném obchodě, ale cena není zrovna nízká. Zářivkové těleso přimontujeme dovnitř krytu. Pro snazší manipulaci můžeme kryt všelijak upravit, aby se nemusel při každém zásahu v akváriu pracně celý sundávat (panty, výklopné či posuvné víko, apod.). Rampa může ve finální fázi vážit i několik desítek kilogramů (dle počtu a délky zářivkových těles), proto je vhodnější ji pokládat pouze na horní hrany nádrže či na vlastní konstrukci k tomu určenou. V žádném případě ji nepokládejte na krycí skla nebo podélné výztuhy. Hrozí prasknutí! Dobu osvitu nastavujeme zpravidla na dvanáctihodinový interval. Pro pohodlnější a bezproblémový chod osvětlovacího tělesa napojíme přívodní šňůru na spínací hodiny (mechanické či digitální). Ty za nás ohlídají dobu rozsvícení a dobu zhasnutí světla.
Další složkou vybavení je filtr. Bez něho by byla ekologická stabilita akvária narušena velice rychle. Prodlužuje frekvenci údržby a napomáhá odbourávat škodlivé látky z vody i ji mechanicky čistit. Chcete-li strávit u údržby akvária co nejméně času, tak na filtru rozhodně nešetřete. Na trhu je dnes velká škála firem, které se touto technikou zabývají. Sortiment je široký a vybrat dobrý výrobek je poměrně nesnadné. Základní výběr spočívá ve výběru typu filtru (vnitřní, vnější, závěsný). Každý má své výhody i nevýhody. Obecně ale toto zařízení musí splňovat určité požadavky. Výkon, který je uveden na obalu výrobku, musí být alespoň dvojnásobný než je objem vody v nádrži (např. nádrž o 200 litrech – celkový objem vody v zařízeném akváriu cca. 150 litrů – výkon filtru min. 300 l/h). Větší výkony se hodí pro „přerybněná“ akvária či robustní druhy, které kalí přílišně vodu. Objem a typ filtračního materiálu je také důležitý. Velikost filtračního média by se měla pohybovat mezi třemi až čtyřmi procenty z celkového objemu vody v nádrži (příklad: 200 litrová nádrž = 6 litrů filtračního materiálu – 3 %). Ovšem tyto požadavky splňují pouze vnější filtry, které jsou díky svému technickému řešení větší.
Pro zdárný život podvodní fauny i flóry je nezbytný kyslík. Jelikož ryby nemohou přijímat atmosférický kyslík jako my lidé (krom několika druhů patřících mezi labyrintky a pancéřníčky rodu Corydoras, které vzdušný kyslík využívají), musejí dýchat kyslík rozpuštěný ve vodě pomocí žáber. Přirozenou cestou se do vody dostává přes vodní hladinu prostou difusí. Čím více je hladina v pohybu, tím lepé se voda provzdušňuje. Pro akvaristické účely se hodí hladinu rozpohybovat pomocí filtru. Ten zajistí čeření hladiny a její obohacení o kyslík. Chováme-li vysoký počet velkých ryb a přirozené sycení nestačí, musíme sáhnout po náhradním řešení v podobě elektrických vzduchovacích kompresorů. Na trhu je možno vidět dva druhy – pístové (s vysokým výkonem určené například pro akvarijní pěstírny) a vibrační (membránové). Ty jsou využívány nejčastěji, protože jejich cena je únosná a výkon dostačující. Na vývod ze vzduchovacího motorku se napojují vzduchovací hadičky, kterými se vede vzduch pod hladinu až ke vzduchovacímu kameni. Ten je z porézního materiálu, který dělí vzduch na jemné bublinky. Je to z toho důvodu, že plocha proudu malých bublinek je účinnější, než plocha několika velkých bublin. Toto vše uvažujeme pouze v případě, že nádrž není osázena dobře prosperujícími vodními květinami. Ty jak známo produkují kyslík, stejně jako suchozemské, pomocí fotosyntézy – asimilace. S využitím světelné energie a chlorofylu rostlina vyrábí kyslík a spotřebovává oxid uhličitý. V noci se systém obrací a rostlina kyslík přijímá a oxid uhličitý vydává. Tady je radno dávat veliký pozor na hladinu kyslíku ve vodě. Ještě je nutno se zmínit o ploše vodní hladiny. Logicky, čím větší je plocha hladiny, tím účinnější je difuse atmosférického kyslíku. Shrnuto, máme-li v nádrži nízký počet malých ryb, postačí dno osázet několika rostlinami a minibiotop bude stabilní. Naopak při vysokém počtu ryb je přímo nutné vodu uměle sytit a zajistit tak vhodné podmínky pro chov.
Použitá literatura:
Dick Mills, Vaše akvárium, vydaly Euromedia Group, k. s., Knižní klub a Media Klub, s. r. o. (1999)
Hans. J. Mayland, Sladkovodní akvárium, vydal Knižní klub (1998, Praha)
(pokračování příště)
