Westernová výstroj

Zásadní odlišností, které si všimne i laik, je jezdecká výstroj (uzdění, dělené otěže, sedlo a oděv jezdce). V této oblasti panuje i mezi odbornou jezdeckou veřejností poměrně značný chaos.

Udidla

Začneme tím, co nevidíme, a to udidly. Pro western jsou používána westernová lomená kroužková udidla a páky, které mají stejnou funkci jako udidla klasická - jejich prostřednictvím je vyvíjen tlak v hubě koně. Existují udidla a páky jemné, běžné, ostré. Udidla jsou určena většinou pro práci s mladým koněm při obouručním vedení. Páky jsou určeny pro starší, dobře přiježděné koně jednoručně vedené.
Uzda slouží k tomu, aby držela udidlo na správném místě v hubě koně. Westernová uzdečka bývá často zdobená. Může být na obě uši i na jedno. Uzdečku na obě uši používejte současně s udidlem, uzdečku na jedno ucho s pákou. Součástí westernové uzdečky není nánosník. Pro docílení tlaku na nos koně se používá nánosník, ovšem zapíná se zvlášť. Nánosník používáme i v případě, že kůň příliš otvírá hubu. Zvláštností je tzv. bosal - typ westernové uzdečky bez udidla. V tomto případě kůň nemá v hubě udidlo, reaguje pouze na tlak vyvíjený na jeho nos bosalem.

Otěže

Dělené westernové otěže by měly být dlouhé minimálně 2,5 metru. Jde v podstatě o dva kožené popruhy. Otěže musí být dostatečně pevné, široké zhruba 2 cm a tlusté minimálně 0,5 cm. Význam dělených otěží je dán historicky, slouží k uvázání koně.
Řada našich začínajících westernových jezdců používá nesprávné uzdění, buď kompletně anglické nebo různě kombinované, což jim znemožňuje jednak správně pracovat s koněm ve westernovém stylu a na druhé straně to narušuje estetické vnímání dvojice. Jestliže budete používat anglické uzdění, nikdy nebudete s koněm pracovat odpovídajícím způsobem.

Sedlo

Nejdiskutovanějším a nejrozporuplnějším z westernové výstroje je sedlo. Jako pro klasické disciplíny i zde existují sedla určená pro konkrétní westernové disciplíny. Avšak můžeme mít i univerzální westernová sedla, určená převážně na turistiku. Westernové sedlo je několikanásobně těžší než anglické, může vážit 10 i 15 kg. Kostra sedla bývá obvykle dřevěná, potažená kůží. U nás se poměrně často používá kostra laminátová, která je levnější. Přední rozsocha je široká a vysoká s nepřehlédnutelným “kolíkem”, kterému se říká hruška. Takto upravenou přední rozsochu začala nejprve využívat armáda. Při rychlém cvalu a náhlém zastavení pomohla vojákům udržet se v sedle a nepřepadnout. Hruška sloužila (a dosud slouží) honákům dobytka na uvázání lasa. Posedlí je často zhotoveno ze semišové kůže proto, aby toto místo bylo drsnější a jezdec v sedle neklouzal. Westernové sedlo nemá žádné kolenní vycpávky. Fendry (třmenové řemeny) jsou delší, třmeny musí být dostatečně velké pro jezdcovu botu, jsou také těžší než třmeny používané v anglickém stylu. Dlouhé fendry umožňují jezdci pohodlný, nezávislý sed a dokonalé splynutí. Sedla bývají hladká i bohatě zdobená (záleží na vkusu majitele).
Při výběru sedla dbejte na to, aby nebylo křivé, mělo dostatek místa pod přední rozsochou pro kohoutek koně, bylo hluboké a kontaktní. Vždy mějte na zřeteli účel jeho použití. Každé sedlo (zvláště pak turistické) by mělo být měkké a dobře polstrované, aby umožňovalo tlumit nárazy zespodu.

Na závěr varování

Nejlevnější sedlo nebývá také nejlepší! Jak sedlo, tak i sedlovou deku je třeba přizpůsobit koňskému hřbetu. Pro koně s vysokým, úzkým kohoutkem (např. anglický plnokrevník) používejte deku vykrojenou kolem kohoutku, avšak se zvýšenou výplní kolem něj. Je to proto, aby sedlo koni dobře padlo a netlačilo na kohoutek. Pro koně s nízkým a širokým kohoutkem používejte běžnou westernovou deku. Pokud sedlo nesedí, nepodkládejte koni na hřbet pod sedlo více než jednu deku. Když sedlo koni nevyhovuje, musíte jej vyměnit za jiné.

(převzato z časopisu Český reiner č. 1/2001)