Králíčkovec liščí (Siganus vulpinus)

čeled: králíčkovcovití
Ryby této čeledi obývají Indopacifik, Rudé moře a jihovýchodní část Středozemního moře, kam se rozšířili až po vybudování Suezského průplavu. Označení králíčkovci vzniklo pro stálý pohyb tlamky. V této čeledi převažují rostlinožravé druhy, které v přírodě i v akváriích udržují partnerské monogamní svazky nebo se sdržují v hejnech. Některé druhy, ke kterým zatím nepatří králíčkovec liščí, byly v akváriu rozmnoženy. Jako stimulant přitom posloužila výměna vody. V bříšních ploutvých, ve hřbetní a v řitní ploutvi mají králičkovcovití integrovány nenápadné jedovaté trny, které mohou po kontaktu vyvolat až půl hodinovou palčivou bolestivost. I zde funguje jako spolehlivý neutralizátor horká voda.

Králíčkovec liščí žije v Tichém oceánu v hloubkách do 50 metrů. Nejčastěji vyhledává volné prostory v bezprostřední blízkosti korálových útesů. Je to klidná a mírumilovná ryba, kterou lze chovat ve velké nádrži v párech, skupině i jednotlivě. Přítomnost jiných neagresivních ryb snáší dobře. V zbarvení tohoto králíčkovce dominuje žlutá složka, pouze na hlavě dochází ke kombinaci bíločerné kresby, přičemž oči jsou umístěny v sametově černé oblasti a splývají tak s podkladem, což spolehlivě maskuje nejcitlivější místo ryby. Protáhlý tvar tlamky prozrazuje, že se tato rybka živí převážně rostlinnou potravou. V akváriu nejraději přijímá vláknité řasy, hůře salát a další rostlinná krmiva.
Jedná se o rybku velmi čilou, milující i v akvarijních nádržích volné prostory pro plavání. Dnes neplatné je latinské ozn. Lo vulpinus. V naprosté většině akvaristické literatury je tato ryba označována jako králíčkovec vlčí, což odporuje použitému latinskému adjektivu vulpinus, jehož český ekvivalent není vlčí, nýbrž liščí.