Krab - Potamon potamois

Jde o nejčastěji chovaného sladkovodního kraba u nás. V přírodě ho můžeme nalézt od Kavkazu po středozemí. Nejraději vyhledává slepá ramena řek, potoků a potůčků, popřípadě také tůně v blízkosti vodních toků. Dosti často vylézá na souš.

Zbarvení celého těla je hnědé, vrchní část těla je tmavší než spodní. Velikost hlavohrudi v dospělosti je 3,5-5 cm (šířka) x 2,5-4 cm (délka). První z pěti párů končetin se evolucí přeměnil na, pro kraba charakteristická, klepeta. Jedno z klepet je vždy u dospělých větší, zvlášť u samců je to velmi dobře patrné.

Kraby jsou samotáři, proto je chováme maximálně v páru a to jen za předpokladu dostatku úkrytů! Největší nebezpečí vzniká při svleku jednoho z krabů, protože v tuto dobu je úplně bezbranný. Nebezpečí trvá až do úplného zatvrdutí nového krunýře.

S potravou pro kraby si nemusíme dělat žádné starosti, jsou to všežravci. Nepohrdnou od moučných červů, nítěnek, živých i mrtvých rybek po třešně, hlávkový salát nebo kteroukoliv akvarijní rostlinu. U mě nejvíce preferovali různé akvarijní šneky, kterých měli v akváriu dostatek.

Nejvhodnější pro chov krabů je akvaterárium s poměrem souše a vody 1:1 nebo 1:2, ale i chov pouze v akváriu s plochou vody 100 % jim nijak nevadí. Podmínkou je však možnost nadechnutí.

K vyprovokování páření (které jsem vzhledem k jejich skrytému nočnímu životu nikdy neviděl) se mi osvědčilo 3 až 4měsíční mírné zazimování při teplotě vody okolo 15-18 st. C (normální 20-22 st. C). Samice snáší po páření větší počet poměrně velkých vajíček, které nosí pod zadečkovým pancířem. Vývoj je přímý. Mláďata jsou podobná dospělým a samice je nějaký čas nosí. Když se mladí krabi začínají osamostatňovat, musíme je od rodičů odlovit, jinak by je dospělí postupně snědli. I u mladých krabů je dost častý kanibalismus, proto je musíme chovat podobně jako sklípkany jednotlivě nebo z nouze po menších skupinkách.