Caniscross a spol. – díl 1

„Vydat ze sebe vše, můžeme mít všichni více, než ve skutečnosti chceme.“ Reinhold Messner: Vyznání dobrodruha Kdybychom hledali sport, ve kterém Česká republika posbírala nejvíce medailí na evropských a světových šampionátech, umístil by se canicross na čelním, ne-li prvním místě. Přitom není v naší vlasti určitě málo lidí, kteří ani netuší, že canicross vůbec existuje a co se vlastně pod tímto názvem skrývá. Kynologové mezi nevědomé patrně nepatří, i když … ruku do ohně bych za všechny určitě nedal.

„Chcete-li vědět, jak ochablý je váš mozek, sáhněte si na svaly svých nohou.“
Erich Segal

Co je canicross?

Nic víc a nic méně než běh se psem ve volné přírodě. Canicross patří, stejně jako – bikejöring, scooter, skijöring, pulka a dog–trekking – mezi individuální disciplíny, které zastřešuje – mushing (sport psích spřežení).
Přestože canicross v českých luzích a hájích zahájil svou činnost výrazně později než např. ve Francii, Belgii, Itálii či ve skandinávských zemích, čeští reprezentanti záhy časový náskok svých soupeřů vymazali a brzy opanovali stupně vítězů na evropských a světových kolbištích. Jména jako Soňa Klikarová, Martina Klimešová, Martina Štěpánková, Anna Toncarová, Jiří Suchý, Lubomír Seidl, Michael Chovanec, Dušan Erbs a mnozí a mnozí další, jsou noční můrou zahraničních soupeřů. Česká canicrossová škola má ve světě skvělý zvuk, který cinká hroznem medailí z těch nejcennějších kovů …

Psi pro canicross

V minulosti bývalo startovní pole canicrossu na psí plemena velmi pestré. Světová šampionka Soňa Klikarová a Jiří Suchý dobývali velké úspěchy s českými horskými psy. Martina Štěpánková – držitelka evropských a světových medailí – triumfovala s pitbulteriérem Dakem. Ve startovním poli jsme vídali sibiřské husky, aljašské malamuty, samojedy, alaskany, border kolie, dobrmany, dalmatiny, retrívry, briardy, křížence, německé ovčáky, belgické ovčáky, dokonce westíky … a mnoho dalších. Postupem času však závodníci zcela jednoznačně začali preferovat evropské saňové psy.
Předcházející tvrzení se ovšem jednoznačně týká vrcholového canicrossu. Tento skvělý sport, který zdravotně i psychicky prospívá psům i lidem, však můžeme rekreačně – i závodně (bez ambicí na stupně vítězů) – takřka s jakýmkoliv psem. Opatrní musíme být jen u plemen se zkrácenou čenichovou partií: např. boxeři, angličtí buldoci atd., a u „extrémů“: u vysloveně miniaturních a naopak velmi těžkých plemen.

Výbava pro canicross

Výstroj pro canicross je obdobná jako pro dog–trekking, kterou jsme popsali v našem loňském seriálu. Poněvadž je však pro provozování tohoto sportu nezbytná (jakožto i pro bikejöring, scooter, skijöring, kterými se budeme zabývat později), musíme ji charakterizovat i nyní.
Závodníci využívají pro psy dvou typů postrojů – Sled a Guard. (Přestože většina závodníků preferuje postroj Sled, jeví se výhodnější využívat typu Guard.)

Sled postroj

Je to postroj, který se používá pro práci psa ve psím spřežení. U tohoto postroje je pro správnou funkci třeba, aby připřahací šňůra směřovala k zemi alespoň pod úhlem 10° od horizontální roviny. Je možno ještě tolerovat horizontální polohu šňůry. Jakmile se však šňůra dostane nad tuto rovinu, počne se zvedat hřbetní kříž na postroji, který má za úkol rozkládat tlak na celé psí tělo. V důsledku toho se celý tah začne přenášet na krk psa. Pokud chceme tomuto nežádoucímu efektu zamezit (s ohledem na zdraví psa) a používat Sled postroj pro canicross, musíme použít dostatečně dlouhou šňůru (což ovšem odporuje mezinárodním canicrossovým pravidlům, která přesně stanovují délku tažné šňůry).

Guard postroj

Typ tohoto postroje je univerzální: je používán i pro účely výcviku služebních psů, kde slouží jako vodicí, stopovací i obranářský postroj. Použití Guard postroje pro canicross (ale také pro dog–trekking, skijöring, bikejöring a scooter) je ideální. Tento typ ponechává psu volnou záď, zajišťuje souvislý tah (pes táhne svou hrudí). Konstrukce postroje Guard s regulovatelným břišním popruhem je vždy vhodnější v případech, kdy nemůžeme zajistit správnou funkci postroje Sled (popsáno výše).

„Bederák“

Canicrossový opasek pro psovoda je vyroben z pěnového polyuretanu tvarovaného lisováním. Prolisy ve tvaru vertikálních žeber usnadňují dokonalé přilnutí po obvodu a příčnou tuhost potřebnou k rozložení tahu. Opasek je vyráběn v jedné univerzální velikosti s plným rozsahem regulace. Součástí opasku je tzv. „spodní tah“. Toto zařízení slouží k rozložení tahu na opasek a hýžďové svaly. Nedochází tak k namáhání bederní páteře jednostranným zatížením. Při pečlivém nastavení spodního tahu je možno ideálně rozložit poměr tažných sil.

Šnůry

Univerzální šňůry, které spojují postroj psa s canicrossovým opaskem běžce, jsou opatřeny pružnou částí – amortizérem (musher Vladimír Páral „zařízení“ výstižně nazývá „gumicukem“), který zvyšuje komfort psa i člověka. Spojení mezi nimi je díky tomu pružné a nepřenáší nárazy a záškuby.

Obojky

Obojek – zdánlivá banalita? Nikoliv v zimě s promrzlými prsty a při rychlé a snadné manipulaci. Osobně mohu s čistým svědomím doporučit obojek typu Polar s velkým připínacím okem. Oko slouží pro snadnější uchopení zejména větších a silnějších psů, kteří jsou před závodem či pouhým tréninkem radostně vzrušeni a nijak nekrotí svůj temperament (v zimních podmínkách a s rukavicemi na rukou = obrovská výhoda).

Doporučení

Veškerou výbavu pro kynologické sporty vyrábí ve světové kvalitě (a příznivých cenách) česká firma Manmat. (O kvalitě jejich výrobků svědčí fakt, že tato firma úspěšně pronikla se svými postroji a výbavou do Mekky musherského sportu – na Aljašku a do Kanady.)

A co potřebujete víc?

Vlastní chuť a vůli (především přemoci vlastní lenost) a pochopitelně trpělivost. Sportovní oděv je samozřejmostí a také: dobré běžecké boty (na těch určitě nešetřete; na trhu je spousta kvalitní obuvi pro cross-country s podrážkou dobře tlumící nárazy, vznikající během tréninku a namáhající pohybový aparát).
Takže: obujte boty, vystrojte psa a vyrazte spolu do lesa, na polní cestu nebo do parku a … utíkejte. Běh je nejpřirozenějším pohybem nejen pro psa, ale i pro člověka (který však většinou pro svou lenost na tuto pravdu zapomněl). Jako doušku a inspiraci zároveň vám posílá guru lesních běžců a dobrodružství Miloslav Nevrlý: „Běhej po lesích jako vlk, skákej jako gazela po planinách. Lesní běh ti zase postaví duši na nohy. Na zlaté nožičky! Nejtěžší je začít. Nebát se únavy, výsměchu. Jen houšť a větší kapky – nejkrásnější zásada. Půl hodiny denně, stejně bys ji doma mátožně prolelkoval, provzdychal. Ráno nebo večer, v zimě či v létě, za slunce i deště. Běh je králem dne, často tím jediným pořádným, co za celý den uděláš … Běžím vytrvale, ani rychle ani pomalu, jako osamělý vlk v horách Sichote Aliň …“
Já jen dodám – že vy nebudete běhat osaměle. Běh s nejlepším čtyřnohým přítelem vám rozkoš z pohybu přinejmenším zdvojnásobí!