Stomatitida u Morelia spilota variegata
Jak už nadpis napovídá, článek bude o stomatitidě (hnilobě tlamy) u krajty kobercové. Začnu úplně od počátku, vlastním jednu samici M. s. variegata a rozhodl jsem se, že si pořídím ještě samce do páru. Koupil jsem ho 12. 3. 2008, původní majitel mně ho poslal vlakem. Měřil asi dva metry a měl pět roků. Když jsem ho přivezl domů a vytáhl ven z krabice, zdál se celkově ve špatném stavu. Měl vyschlou, matnou, zaprášenou a poškrábanou kůži. Také jsem cítil jakýsi zápach, moc jsem tomu ale nevěnoval pozornost, protože jsem si myslel, že je to díky špatným podmínkám (neodstraňování výkalů).
„No, tak to je v …“
Pan chovatel se asi o svá zvířata moc dobře nestaral. Potom jsem se podíval do tlamy. Na co jsem narazil, bych v životě nečekal, jen jsem vykulil oči a řekl: „No, tak to je v …“. Samec měl stomatitidu v dost pokročilém stavu. Okamžitě jsem samce umístil do karantény. Jelikož jsem se s tímto onemocněním ještě nesetkal osobně, šel jsem se poradit za dobrým kamarádem chovatelem a hada mu ukázat. Sice jsem věděl, že o stomatitidu se jedná, ale chtěl jsem se ujistit. Kamarád mi to potvrdil. V tlamě se samci, určitě už dlouhou dobu, hromadila nekrotická tkáň, vypadávaly mu zuby a měl opuchlé krvácející dásně. Také jsem se dočetl, že stomatitida způsobuje onen zápach, který jsem cítil. Nejdříve jsem si chtěl samce nechat a vyléčit ho, ale poslechl jsem radu kamaráda, ať ho vrátím, protože se toto onemocnění často rádo vrací. Navíc léčba není zrovna levná záležitost. Tak jsem zavolal chovateli, trochu mu vynadal a po domluvě jsem samce 19. března poslal zpátky. Tím ale vše ještě nekončí …
Začalo mi to být opravdu divné
Týden před tím, než jsem poslal zpátky nemocného samce, se moje samice svlékla. Koupil jsem jí tedy dva osmáky a čekalo mě nepříjemné zjištění, krajta o ně neměla vůbec zájem, nechápal jsem to. Nevěnoval jsem tomu až tak velkou pozornost a řekl jsem si, že to zkusím za pár dní znovu. Když nechtěla žrát ani podruhé a ani po třetí, začalo mi to být opravdu divné. Osmnáctého března, den před tím než jsem odeslal samce s hnilobou, jsem se podíval samici do tlamy. Člověk se prostě osudu asi nevyhne, já jsem si tu stomatitidu musel zkusit vyléčit či co. Náhoda jako blázen. Takže je už jasné, že jsem přišel na to, že samice má taky stomatitidu. Ještěže nebyla v tak pokročilém stavu jako u samce, dá se říct, že byla v začátku. Nekrotické tkáně bylo málo, místy jen asi 1 mm2, zuby vypadávaly a dásně mírně krvácely. Krajtu jsem umístil do karantény, stejně jako samce. Karanténu jsem měl udělanou ze staršího terária o velikosti 85×40×60 cm. Na dno terária jsem dal jako tepelný zdroj topný kapel a položil na něho skleněné tabulky. Jako podklad jsem použil noviny, dále jsem zařídil bazének s vodou a krabici od bot jako úkryt.
Co je stomatitida
Jen okrajově se zmíním, co to vůbec stomatitida je. Je to vředovitý a nekrotický zánět sliznice dutiny ústní (Stomatitis ulcerosa). Onemocnění mohou způsobovat stresové faktory jako chov v chladu, nedostatečná hygiena, parazitózy, nedostatek některých komponentů v potravě (hlavně vitamínu C) a zranění v dutině ústní. Proto se bakterie, které se v dutině ústní vyskytují fyziologicky, silně přemnoží a způsobí zánět sliznice. Nejčastěji jsou ze zánětlivých ložisek v tlamě izolovány bakterie rodů Aeromonas, Citrobacter, Klebsiella, Proteus a Pseudomonas. První známkou stomatitidy je tuhý, fibrinózní exsudát na rtech a v tlamě hada. Jak nemoc postupuje, dochází k typické nekróze dásní, při které se v zubových váčcích hromadí hnis, a zasažená místa silně krvácejí. Zánět může dojít tak daleko, že vypadají zuby, jsou zasaženy i kosti čelistní a celá hlava silně oteče. Zvířata většinou hynou na akutní septikemii. Léčba spočívá v odstranění stresových faktorů. Léze se musí několikrát denně čistit (desinfikovat) antiseptiky (zředěným roztokem Betadine, chlorhexidinem, hexetidinem nebo peroxidem vodíku). Navíc zvíře dostává injekce antibiotik. Také by se měl podávat vitamín C.
Jak jsem léčil krajtu já
Teď vám popíši, jak jsem léčil krajtu já. Nejdřív jsem se s kamarádem poradil, jestli mi nedoporučí nějakého veterináře. Poradil mi pana doktora Rašku. Šel jsem tedy k němu 26. 3. 2008. Ty mraky lidí v čekárně, úplná šílenost. Pan doktor nasadil léčbu antibiotiky Enroxil 5 % 100 ml a já jsem měl dvakrát denně vyplachovat tlamu vitamínem C, 150 mg na pět kubíků vody. Dále pak odstraňovat nekrotickou tkáň. Na podávání antibiotik jsem chodil každý den od 26. do 31. března. Další kontrolní návštěvy proběhly 7. a 21. dubna. Po celou dobu jsem měl stále vyplachovat tlamu vitamínem C a ještě dalších deset dnů po poslední kontrole. Ale už 21. dubna byla krajta zdravá. Devatenáctého května jsem se pokusil nabídnout osmáka na krmení a vše proběhlo hladce. Na fotkách je samec, u samice byla hniloba nepatrná.
Použitá literatura: Köhler, G., 2002, Nemoci obojživelníků a plazů, Nakladatelství Brázda, s.r.o., Praha.
