Surprise myšky. O odchovech barevných myšek, o tom, proč je dobré znát „genetiku barev“ a o tom, proč to nakonec bývá v praxi velké překvapení.

Nedávno jsme se na internetové diskusi o myškách bavili, jak je možné, že z páru myšek, z nichž jedna má siamské a druhá modré zbarvení, musí vyjít vrh, kde všechna mláďata jsou černá. Shodli jsme se, že je to proto, že se rodiče shodují vlastně jen v černé barvě, kterou mají oba, jen v jednom případě překrytou siamskou vlohou a v druhém případě překrytou modrým ředěním. Všechna mláďata budou černá a šmitec.

„Barevná genetika“ myšek

„Barevná genetika“ myšek je přitažlivá protože je, co se týče pravidel, velice jednoduchá. Funguje tak trochu jako stavebnice. Živá stavebnice, v níž se kombinují různé geneticky podmíněné vlohy, které způsobí ve finále různé barvy a vzory myšího kožíšku. Kdepak šedivá záležitost. Je to velmi pestré. Běžně v chovech pracujeme s více než šesti lokusy (A B C D E P a několika dalšími) kde sídlí barevné mutace, vlohy pro barvy. Ty se dají libovolně kombinovat a pokaždé „to dá“ jinou barvu. Pak jsou tu další místa na DNA, kde sídlí další, téměř libovolně kombinovatelné vlohy pro různé typy bílé skvrnitosti, různé typy srsti (mj. saténová, několik kudrnatých, dlouhosrsté, rozetové), také bezsrstost, čili Nunu, odvozeno ze slova nude, a legrační „kudrnatá polosrstost“, která vypadá jako sepraný odrbaný froté ručník. Na myškách je neuvěřitelně roztomilá – varieta Fuzz.

Většina barevných vloh je recesivní

Ale zpátky k té naší diskusi. Jedna věc je totiž teoreticky si něco zdůvodnit a s klidnou myslí jít spát a druhá věc je v praxi zanedlouho zjistit, že z toho páru siamské a modré myšky máte najednou doma celou rodinku a v hromádce potomků není, oproti předpokladům, ani jedno černé mláďátko. Jak to? Kdo ví něco o recesivních mutacích a má na paměti alespoň minimální základy genetiky už cosi tuší a usmívá se. No ano. Ona totiž ta modrá máma-myš byla „heterozygot na čokoládovou a siamskou“, jak se my chovatelé s oblibou chytře vyjadřujeme, a táta-myšák fešák siamák měl modrou babičku a šampaňskou mámu a sestřenice byla fialová pruhovaná a kdovíjak to vůbec bylo … Aha. Většina barevných vloh je totiž oproti divokému zbarvení recesivní. A u myšek máme spoustu možností, spoustu odchylek oproti divokému zbarvení. A všechny ty odchylky a neodchylky pracují ve vzájemné souhře. Výsledný vzhled myši je vždy dán součtem všech přítomných genů. Má-li například myš obě alely pro modrou barvu, tedy d/d, pak ještě záleží na tom, jak to má na A lokusu a vlastně na všech ostatních lokusech. Je-li tam a/a, tedy černá, výsledná barva bude modrá. Ale pokud má na A lokusu A/A agouti, bude z ní modré agouti. A když se k tomu modrému agouti přidá na B lokusu mutace b/b, bude to Lilac agouti. Ale když tam bude jen jedna mutační b alela, tedy B/b, lilac agouti z toho nebude. (Barva se obvykle ukáže, až jsou-li přítomny obě alely pro dané zbarvení.) A pokud se k tomu přidá na C lokusu … a na E lokusu … a na W lokusu … a tak dále …

Výpis předků obou rodičů

A jak to bylo s tím naším podařeným, vrhem kde nevyšlo žádné černé mládě? Zápis rodičů nebyl jednoduše: a/a d/d (modrá samice) × a/a ch/ch (siamský samec) + na všech ostatních lokusech obyčejné nemutační alely. Ne. Ve skutečnosti „tam“ bylo něco na způsob: a/a B/b C/ch d/d P/* E/* X a/a B/b ch/ch D/d P/p E/* . Jinými slovy, myšky byly heterozygotní na „barevných“ lokusech. Měly zkrátka hodně barevných vloh, mutačních alel, ale od každé z páru jen jeden kousek. Ten druhý byl obyčejný, a protože obyčejný bývá dominantní, u myšek se v exteriéru barva (mutace) neprojevila.
Z takového spojení mohou v jediném vrhu vyjít nejrůznější mláďata: čokoládová, siamská, siamská s modrými znaky, siamese s čokoládovými znaky, modrá, stříbrná, šampaňská, lilová a další. Možná při troše štěstí i nějaké černé, třeba s tímto kódem: a/a B/b C/ch D/d P/p E/E. Záleží na náhodně, které vlohy otce se kombinují se kterými vlohami matky. Možností je mnoho.
Co z toho všeho plyne? Jednak to, že při plánování vrhů je dobré mít k dispozici výpis předků obou rodičů, ať už jsou z registrovaného chovu nebo ne. A také, že černá mláďata možná vypadají nejobyčejněji, ale ve skutečnosti často skrývají mnohá překvapení. Paradoxně právě ta černá mláďata v nabídce bývají (byť skrytě) nejbarevnější. Obvykle je totiž chovatel dostane jako výsledek křížení dvou hodně nepříbuzných a různě barevných myší. Když nakryjete dvě černé krátkosrsté myšky mezi sebou, pravděpodobně získáte velmi pestrý vrh, který může zahrnovat satén i astrex, angory, strakatá a různě barevná mláďata. Nebo také ne. Černé myšky bývají surprise – překvapení.