Bodlín telfairův (Echinops telfairi)

Bodlín telfairův patří do řádu hmyzožravců, čeledi Tenrecidae a podčeledi Tenrecinae. Všichni zástupci této podčeledi mají tělo pokryté bodlinami podobně jako ježci. Podčeleď má čtyři rody, v nichž je zastoupeno pět druhů. Bodlín telfairův je jediným zástupcem rodu Echinops. Všichni zástupci čeledi Tenrecidae žijí pouze na ostrově Madagaskar a všichni vyjma bodlína telfairova se zdržují výhradně na zemi.

Bodlín telfairův patří k nejmenším zástupcům čeledi, váží 100–200 g (podle ročního období) a měří 12–15 cm. Ocas má velmi krátký, pouze jeden centimetr. Zbarvení je variabilní, od světle šedé po břidlicově tmavě šedou až hnědou. Hlava a spodní část těla jsou světlejší, někdy téměř bílé.

Život v přírodě

Bodlín telfairův je rozšířen v suchých oblastech západní a jihozápadní části Madagaskaru. Žije v suchých křovinatých lesích s opadavými listnatými stromy. Nejvyšší výskyt tohoto druhu je zaznamenán v rezervaci Berente a v národním parku Andohahela. Je jediným druhem, který obratně a rychle šplhá po stromech a to i po velmi tenkých větvích. Aktivní je zejména v noci. Živí se hmyzem a ovocem. Za velmi suchého období, kdy je nedostatek potravy upadá do stavu strnulosti („letního spánku“), který trvá tři až pět měsíců (od května do září). Toto období tráví v dutinách stromů. Hnízdo si vystýlá trávou a listím do tvaru mělké misky. Spí pevně stočený do klubíčka. Samečkové jsou teritoriální a vůči sobě značně agresivní. Pár je k sobě tolerantní. Páření začíná v říjnu, brzy po probuzení. Březost je poměrně dlouhá a trvá 60 až 68 dní. Samičky si budují hnízda až těsně před porodem a rozšiřují je podle růstu mláďat. Počet mláďat ve vrhu je značně kolísavý (jedno až deset). Mláďata se rodí holá a váží necelých deset gramů. Až do devíti dnů jsou slepá. V deseti dnech poprvé opustí s matkou hnízdo, do kterého se pak vrací. Od osmnáctého dne nejsou závislá na mateřském mléce a již ve stáří jednoho měsíce jsou zcela samostatná. Pohlavně dospělá jsou po prvním období estivace (letním spánku).

Chov a odchov

Pár bodlínů telfairových chováme celoročně v suchém teráriu o rozměrech 150×50×100 cm (dך×v). Dno terária je pokryto pískem a mechem. V jedné části je hrudkující podestýlka pro hlodavce, na kterou se bodlíni chodí zcela spolehlivě „venčit“. Terárium se tedy dá velmi snadno udržovat a nepáchne. V jedné části je umístěn výhřevný kámen a infralampa, pod kterou se velmi často vyhřívají. V teráriu je několik dutých kmenů, větví a rostlin (bodlíni je nepoškozují). Krmení je předkládáno v mělkých miskách a skládá se ze směsi pro hmyzožravé ptáky, moučných červů, zofobasů, mražených cvrčků, vařeného vajíčka. Konzervy a granule pro masožravce naši bodlíni nepřijímají vůbec a ovoce pouze v omezeném množství. Nutný je stálý zdroj pitné vody. I v těchto, po celý rok stejných podmínkách bez jakýchkoliv výkyvů potravy, upadají naši bodlíni do spánku, který trvá až šest měsíců (říjen až duben). V tomto období, téměř nepřijímají potravu, pouze občas pijí a téměř nevyměšují. Za toto období ztrácí až polovinu své váhy. V krátké době po probuzení se páří. Mláďata se rodí koncem června a velmi rychle rostou. V tomto období rodiče i mláďata konzumují velké množství hmyzí potravy a výrazně přibývají na váze (chovná samička více než zdvojnásobila svou váhu). Mláďata odstavujeme ve dvou měsících stáří, kdy se již svou velikostí ani zbarvením neodlišují od svých rodičů. Zanedlouho po odstavu rodiče opět upadají do letního (na naší polokouli zimního) spánku. Chov bodlínů telfairových není určen začínajícím chovatelům, ani chovatelům, kteří chtějí své svěřence stále sledovat, brát do ruky, či jinak vyrušovat. Z tohoto pohledu je chov těchto zvířat poněkud nudný. Nicméně i občasné pozorování života bodlínů v různých ročních obdobích je zážitkem. Nejsou bázliví a ani při braní do ruky se nebojí. Jedno naše odchované mládě je u nového majitele aktivní po celý rok, celý rok přijímá potravu a s chovatelem komunikuje.