Želva čínská v teráriu (Mauremys sinensis, Gray 1970)

Charakteristika druhu. Želva čínská Mauremys sinensis patří do čeledi Geoemydidae (= Bataguridae), batagurovití, dříve byla řazena do rodu Ocadia, nyní Mauremys. Tento druh nemá žádné popsané poddruhy (Moravec 2008). V přírodě se vyskytuje v Číně, ve Vietnamu až po severní Laos (Zych 2006). Jedná se o kontrastně zbarvené želvy se světlými proužky na tmavém podkladu. Tmavý klenutý karapax má tři podélné kýly. Chov s jinými klidnými druhy vodních želv je možný. Nenapadá ani zvířata vlastního druhu ani želvy jiných druhů.

Chovaná zvířata

Skupinu pěti malých mláďat o velikosti přibližně 7 cm a hmotnosti okolo 60 g jsme zakoupili v roce 2009 v zooprodejně. Jednalo se s největší pravděpodobností o faremní odchov z Asie. Všechna mláďata měla ukousnuté ocásky a některá i poměrně velké stopy po kousnutí. Tyto rány byly sice již zcela zhojené, ale na krunýřích jsou patrné i po několika letech. V současné době se jeví jako skupina dvou samců a tří samic. Samice rostou výrazně rychleji než samci. Největší ze samic váží 1 100 g a měří téměř 20 cm. Samci jsou výrazně menší – váží 260 g a měří 11 cm.

Podmínky chovu

Mláďata jsem ihned umístil do akvaterária se skleněnou souší zavěšenou nad vodní hladinou. Již takto malá mláďata výborně plavou, proto jsme volili výšku vodního sloupce asi 20 cm. Pokud mají mláďata možnost odpočinout si na souši nebo na kořenech a kamenech tvořících mělčinu, je velice vhodný vyšší vodní sloupec, a tedy i větší objem vody.

Voda byla filtrována skrápěným filtrem vlastní výroby. Jedná se o nádobu naplněnou biomolitanem, na který dopadá voda hnaná ponorným čerpadlem shora. Molitan není ponořen ve vodě a filtrace probíhá za maximálního přístupu vzduchu. Tento způsob filtrace se velmi osvědčil. Voda byla vytápěna klasickým akvarijním topítkem o výkonu 50 W na teplotu 28 °C s nočním poklesem. Vzduch byl vyhříván bodovou žárovkou o výkonu 25 W. Lokální teplota na vyhřívacím místě by se měla pohybovat kolem 35 °C.

Jako osvětlení jsme zvolili kompaktní UV–B zářivku o výkonu 26 W s 5 % UV–B záření. Jedná se o denní želvy, které se velice rády sluní, proto je pro ně kvalitní osvětlení velice důležité.

V současné době jsou želvy umístěny v nádrži o objemu 200 litrů. Souš opět tvoří skleněná plošina se skleněným žebříčkem, který želvám usnadňuje vylézání z vody. Voda je filtrována externím filtrem Fluval 404. Kvalitní filtrace je u těchto želv nezbytná, jelikož se jedná o převážně býložravé želvy, které zatěžují vodu daleko více než masožravé druhy. Výška vodního sloupce je 25 cm a mohla by být i více. Vytápění vody i vzduchu v zimních měsících je zajištěno radiátorem ústředního topení, který je umístěný vedle nádrže. Krycí sklo nádrže částečně zakrývá radiátor a teplý vzduch tak proudí od topení přímo do nádrže. Teplota vody se pohybuje mezi 25–30 °C. Teplota vzduchu je o něco vyšší. Osvětlení a vytápění souše zůstává stále stejné. V letních měsících želvy přemísťujeme do venkovního jezírka s maximální hloubkou 50 cm. Želvy milují slunění na přímém slunci, což je z hlediska syntézy vitamínu D nenahraditelné. Ve venkovním bazénku bez problémů snáší pokles teploty až na 15 °C. Při těchto teplotách nejsou aktivní a nepřijímají potravu. Po přemístění do teplého akvaterária opět bez problémů rostou a přijímají potravu.

Výživa

Jedná se o všežravé želvy s převahou rostlinné složky v potravě. V našem chovu želvy krmíme v zimě čínským zelím, v létě listy pampelišky, jetele a jitrocele. Občas podáváme také listy jiných bylin a dřevin. Ovoce zůstává v nádrži stále bez povšimnutí. Podíl živočišné stravy s přibývajícím věkem klesá. Podáváme ryby a rybí maso, hmyz a jeho larvy – například cvrčky a larvy potemníka Zophobas morio, mláďata myší a potkanů. Pro zpestření podáváme také hovězí a drůbeží maso, granulovaná krmiva pro vodní želvy (Tetra, Sera) a mražená krmiva pro akvarijní ryby (patentky, nitěnky). Někdy želvy dostávají také mražené a sušené korýše (Gamarus, kreveta). Jako zdroj minerálů je želvám čas od času položena na hladinu sépiová kost, kterou s chutí okusují. Okusování sépiové kosti napomáhá i k obrušování čelistí.

Jelikož rostlinná potrava velice znečišťuje vodu, krmíme častěji v malých dávkách, jež jsou želvy schopné zkonzumovat v krátkém čase. Velice vhodné jsou vodní rostliny, které se ve vodě nekazí tak rychle jako například zelí.

Závěr

Po téměř třech letech chovu jsme nezaznamenali žádný vážnější problém s chovem těchto želv. Při dodržení chovatelských podmínek a zejména při zvýšené hygieně budou svým chovatelům dělat radost. Jejich elegance a schopnost plavat vyniknou pouze v dostatečně prostorné nádrži. Nyní máme chovnou skupinu dvou samců a tří samic a rádi bychom se v budoucnu pokusili o jejich rozmnožení. Odchov mláďat by měl být cílem každého chovatele.

Použitá literatura: Moravec J. 2008: České názvosloví živočichů VII. Národní muzeum Praha, 39 str., ISBN 978-80-7036-251-8; Zych J. 2006: Želvy v přírodě a v péči člověka. Brázda, Praha, 204 str., ISBN 80-209-0342-9t.