Líhnutí v líhni

Líheň musí zajistit vhodné podmínky pro vývoj zárodků, tj. zejména teplotu, vlhkost, ale také dostatek kyslíku a otáčení vajec. Pokud se rozhodnete pro zakoupení líhně, je k dispozici řada typů líhní i součástek pro vlastní stavbu líhně. Rozlišit lze tři základní konstrukce líhní – líhně bez nuceného oběhu vzduchu, líhně s nuceným oběhem vzduchu a líhně kontaktní.

Líhně bez nuceného oběhu vzduchu (bez ventilátoru) patří k nejstarším a relativně jednoduchým typům, které si může sestrojit prakticky každý. Sestrojit tuto líheň však bývá mnohem jednodušší než její nastavení. Vhodné je použít digitální ovládání a proporcionální termostat.

Líhně s nuceným oběhem vzduchu jsou dnes nejoblíbenějším typem líhní. Správně zvolený ventilátor zajistí stejnou teplotu v celém prostoru líhně. Vzduch by neměl proudit z ventilátoru přímo na vejce, navíc je potřeba pečlivě sledovat vlhkost.

Kontaktní líhně vytvářejí při líhnutí podobné podmínky jako při přirozeném líhnutí. Zahřívání zabezpečuje polštář nafouknutý teplým vzduchem. Tyto líhně jsou ale poměrně drahé, proto se u drůbeže využívají jen málo.

Teplota v líhni

Orientační teploty líhnutí u jednotlivých druhů drůbeže jsou uvedeny v tabulce. Teplota závisí také na používaném typu líhně. V líhních bez ventilátoru se nastavuje teplota o něco vyšší. Vždy je potřeba se orientovat podle návodu výrobce. Odchylka o 0,2 °C od uvedených teplot nemá na líhnutí vliv. Pokles o 1 °C a více má za následek zpomalený vývoj a zhoršenou líhnivost kuřat. Při teplotách pod 34 °C zárodky odumřou. Vyšší teplota má zejména ve druhé fázi líhnutí horší následky. Odumření zárodků může způsobit už teplota o 1,5 °C vyšší. Také se uvádí rozdílná optimální teplota při líhnutí různých plemen.

Líheň je dobré zapnout alespoň 24 hodin před nasazením vajec a teplotu předem dobře seřídit.

Vlhkost

Každé vejce přes skořápku vysychá a ztrácí hmotnost. Ztráta hmotnosti by od prvního do posledního dne líhnutí měla činit 13–15 % hmotnosti vejce.

Vlhkost v líhni lze ovlivňovat umístěním nádržek s vodou (důležitá je plocha), externími čerpadly nebo odpařováním vody ponořeným silikonovým topným kabelem.

Otáčení vajec

Otáčení nasazených vajec je důležité pro to, aby se zárodek nedotkl stěny vejce a nepřilepil se k ní. V prvních dnech líhnutí, kdy zárodek ještě nemá vlastní oběhový systém, se otáčením zajišťuje i stálý přísun živin k zárodku. Ve velkých líhních na drůbež je nejčastější poloha vejce „na špičce“ – vejce se do lísek skládají ostrým koncem dolů a celé lísky s vejci se „kolébají“ asi 40° na každou stranu. Pokud jsou vejce umístěná na plocho, používají se k otáčení posuvná dna nebo systém válečků. Možností je i ruční obracení, především v malých líhních.

Fáze líhnutí

Vlastní líhnutí můžeme rozdělit na:

1. nasazování vajec do předlíhní,

2. líhnutí v předlíhních s obracením a prosvěcováním vajec,

3. líhnutí v dolíhni a klubání.

U větších líhní můžeme vejce nasazovat najednou nebo postupně, kdy se rozlišuje systém nasazování třetinový, čtvrtinový či šestinový. Nejvhodnější je ale systém jednorázový, kdy je v líhni jedna věková kategorie zárodků.

Před nasazováním je nutné nechat vejce v klidu alespoň 12 hodin. Zejména při líhnutí vajec od více chovatelů je nezbytná dezinfekce vajec. Nejčastěji se provádí formaldehydovými parami.

V předlíhni jsou slepičí vejce většinou uložena tupým koncem nahoru. Důležité je obracení vajec. Intervaly obracení jsou různé podle typu líhně, důležitá je jejich pravidelnost.

Mezi vejcem a jeho okolím dochází k nepřetržité výměně tepla. Vejce neustále vydává teplo, které vzniká při látkové výměně vyvíjejícího se zárodku. Ta je intenzivnější ve druhé části inkubace, proto je potřebné chlazení vajec.

Prosvětlováním vajec se zjišťují vejce neoplodněná nebo s odumřelými zárodky. Slepičí vejce s bílou skořápkou se poprvé prosvětlují 5. až 6. den, s hnědou skořápkou 7. až 9. den líhnutí. U vajec s vyvíjejícím se zárodkem je vidět tzv. pavouček – vyvinutá síť vlásečnic; tato vejce mají vzduchovou komůrku zvětšenou na 8 až 10 mm.

Obsah prázdných (neoplodněných) vajec se jeví světlý, stejnorodý. Vejce s odumřelým zárodkem mají krevní oběh stažený do prstence nebo skvrny. Z líhně je vyřadíme, po uvaření je můžeme použít ke krmení.

Při druhém prosvětlování (u slepičích vajec 18. den) vyřazujeme vejce s odumřelými zárodky. Odumřelé zárodky jsou zřetelně světlejší než živé, barva se nemění. Tato vejce mimo líheň velmi rychle chladnou.

Líhnutí v dolíhni. Vejce se do dolíhňových lísek pokládají naležato, neměla by se dotýkat a neotáčejí se. Teplota vzduchu je obecně nižší oproti předlíhni, vlhkost vzduchu je zvýšená podle druhu drůbeže. Mláďata by se měla proklovávat na tupém konci, vlastní klubání by mělo být dokončeno do 24 hodin. Z dolíhní vyjímáme teprve dobře oschlá mláďata.

Po každém líhnutí líheň důkladně vyčistíme, umyjeme a vydezinfikujeme.

Rodokmenové líhnutí

Rodokmenové líhnutí děláme v případech, kdy chceme znát původ kuřete. Rodokmenové dolíhňové lísky jsou upraveny tak, aby vylíhlá kuřata od určité slepice zůstala oddělena. Používají se sáčky z řídkých textilií, pletivové klícky, líska může být rozdělena pevnými přepážkami.

Kuřatům se ihned po vylíhnutí aplikují do přední létací blány křídla křídelní značky. Provizorně lze použít i speciální barevnéspreje (časem se barva vytratí) nebo malé barevné uzavíratelné kroužky (je třeba dát pozor, aby se časem do běháku nezařezávaly).

Parametry líhnutí u jednotlivých druhů drůbeže
Druh	Délka inkubace (dny)	Předlíheň	Přeložení do dolíhně	Dolíheň	Ochlazování
teplota (°C)	vlhkost (%)	teplota (°C)	vlhkost (%)
Kur	20–21	37,6–37,8	60–75	19	37,6–37,8	75–80	od 14. dne 5 min. 2× denně
Krůty	28	37,6–37,8	60–75	26	37,6–37,8	75–80
Japonské křepelky	16–18	37,5–37,2	60	15	37–37,5	80–90
Perličky	26–27	37,4–37,7	55–60	23	37,0	80	od 6. dne 2× denně 10 min.
Husy	28–31	37,1–37,7	60–70	26	37–37,5	70–90	1-2× denně, doba se postupně prodlužuje
Kachny	26–28	37,4–37,9	60–70	24	37,3–37,8	70–90

(Ukázka z knihy Drůbež na vašem dvoře, kterou vydalo nakladatelství Brázda)