Co se děje při líhnutí ve vajíčku?

Po vložení do líhně nebo pod kvočnu se vejce a tím i zárodek zahřejí a zárodek se začne dál vyvíjet. Nejdříve čerpá živiny z latebry, pak se na žloutkové kouli postupně vytvoří mimozárodečný krevní oběh, který přivádí živiny a kyslík do tělního krevního oběhu zárodku a umožňuje tak jeho růst a vývin.

Období od ovulace až do vytvoření žloutkového krevního oběhu, tj. do 30–36 hodin po zahájení inkubace, se označuje jako stadium latebrální výživy. Po 30–40 hodinách vývoje začíná již tlouci rudimentární srdce (40 tepů/min).

Současně s růstem zárodku roste i jeho potřeba živin. Tomu odpovídá zvětšující se plocha žloutkového vaku, který kolem 7. dne obroste celou žloutkovou kouli.

Období od 30 až 36 hodin do 7.–8. dne inkubace představuje stadium žloutkové výživy pomocí žloutkového krevního oběhu. Vytvářejí se pohlavní i vyměšovací orgány, játra, žlázy s vnitřní sekrecí, žaludek, pohlavní orgány, srdce je vytvořeno kompletně.

Šestý den se embryo začíná pohybovat, lze rozlišit tvořící se zobák, prsty na křídlech i na končetinách. Současně se žloutkovým vakem se tvoří další plodové obaly. Kolem těla zárodku se uzavírá amnion s tekutinou, v níž zárodek plave a chrání ho před vysycháním a nárazy. Jeho funkce je dočasná.

Kolem 10. dne už má zárodek podobu kuřete. V této době amnion praská – překážel by dalšímu růstu. Odpady produkované zárodkem se v podobě moči shromažďují v dalším plodovém obalu – alantoisu. Pod skořápkou současně vyrůstá i plodový obal chorion. Postupně se vytvoří alantochorion, který obroste bílek a vytvoří druhý mimozárodečný krevní oběh – čerpá živiny z bílku a vzduch.

Období mezi 7.–8. dnem až do 18.–19. dne inkubace představuje stadium dýchání atmosférického kyslíku a výživy vaječným bílkem.

Už 10. den inkubace je vývoj očí téměř dokončen, rostou oční víčka a jsou vytvořeny nozdry. Končetiny se prodlužují, objevují se péřové folikuly, prsty jsou oddělené a mají drápky, kůže na nohou tvoří šupiny.

Ve 20. dnu obepíná alantochorion celý bílek. Kuře zobáčkem protrhne bílkovou blánu a začíná dýchat plícemi vzduch ze vzduchové komůrky, můžeme slyšet pípání. Vzduchová komůrka zabírá téměř třetinu vnitřního prostoru vejce. Když kuře vzduch vydýchá, začne proklovávat skořápku a klubat se z vejce. Ve druhé fázi vývoje kuřete se převážně chrupavčitá kostra začne osifikovat (kosti pevní), potřebný vápník a fosfor dodává alantochorion především ze skořápky, zeslabí ji zhruba o třetinu. Skořápka je pak křehká a snadno se drtí.

Klubání

Kuřeti pomáhá v klubání také malý výrůstek na špičce horní části zobáku, tzv. „vaječný zub“. Kuře napřed proklove dírku a pokračuje až do uvolnění dvou třetin obvodu skořápky. Pak se opře běháky do špičky vejce a odlomí vršek skořápky. Líhnoucí se kuře průběžně vtahuje do břišní dutiny pupečním otvorem zbytek žloutku. Zevní krevní oběh při tom zasychá a zůstává na vnitřní straně skořápky. Pozor, předčasné odlupování skořápky může vnější krevní oběh narušit a kuře vykrvácí. Po vylíhnutí je kuře mokré a unavené, proto si musí v líhni nebo pod kvočnou odpočinout.

(Ukázka z knihy Drůbež na vašem dvoře, kterou vydalo nakladatelství Brázda)