Plemena králíků se změněnou srstí 2 Rexi střední, malí a zakrslí
Původ
Právě vlna „rexizace“ především ve 30. a 40. letech minulého století se stala základem pro popularitu rexovitých plemen v celém zbytku předešlého století a také v současné době. Zkoušela se osvědčená spojení, tedy především křížení s již tak oblíbenými kožešnickými plemeny, jako např. s králíkem činčilou, tříslovým králíkem či dále třeba s belgickými obry a belgickými obry albíny. Prvotní situace v tomto šlechtění ukázaly, že se zvyšujícím se tělesným rámcem (vliv přísunu krve především belgických obrů) se u kříženců snižuje kvalita srsti. Proto se upustilo od zvětšování tělesného rámce rexů nad cca 4,5 kg a šlechtitelé se spíše orientovali na střední a malá plemena. Za vyšlechtěním rexů činčilových stojí chovatel Ruos z Alsaska. Výraznou osobností chovu rexů byl profesor Kohler, který později vyšlechtil rexe bílé a modré, podobně jako jeho spolupracovník Alex Wiltzer, který stojí za vznikem rexů rysů. U nás vyšlechtil rexe činčilové a rexe rysy chovatel Oldřich Bašta z Poděbrad, mimo jiné první dovozce kastorexů do Československa. Šlechtění prováděl podle mendelistických pravidel. Zakrslí rexi jsou módou posledních let, nicméně se obecně málo ví, že šlechtění „luxusních“ zakrslých králíků s krátkou srstí začalo již více než před sedmdesáti lety. Zde již tedy nebyl prioritní zájem na šlechtění na kvalitu srsti (kvůli malým rozměrům kožešiny), ale na vyloženě sportovní záležitost. Systematické šlechtění probíhalo v zahraničí i u nás v tehdejším Československu, nicméně největší pokroky se udály v posledních asi dvaceti letech. Zkrátka po druhé světové válce nebyl zájem šlechtit zakrslé králíky, které široká veřejnost považovala za poněkud méněcenné, zatímco na špici oblíbenosti se držela tzv. užitková plemena
Popis plemene
„Barevná“ rexovitá plemena se dělí do tří velikostních skupin – na rexe střední, malé a zakrslé, a to podle velikosti použitého „barevného nerexovitého“ plemene. Zcela samostatně (jako plemena) stojí kastorex a slovenský sivomodrý rex – viz minulý díl seriálu. Nejzřetelnější rozdíly uvádí tabulka č. 1.
Tvarové požadavky jsou shodné u všech tří plemen průřezem barev. Jedná se o správnou polohu hrudních končetin, pánevních končetin, pírka (= ocasu králíka), upnutou kůži a bezchybný vývoj zevních pohlavních orgánů. Typ je záležitostí příslušného velikostního rámce a vychází především z výchozích plemen s normální srstí. Obecně je požadován válcovitý, až zavalitý tělesný rámec se silnými končetinami. Hlava má být výrazná, především u samců. Uši jsou vzpřímené, postavené těsně u sebe, silné struktury a lžičkovitě otevřené do stran. Krk nemá být příliš znatelný. Srst je typickou a společnou záležitostí. Obecně se požaduje hustá, pružná a vyrovnaná srst. Délka je individuálním znakem příslušné velikosti rexe. Z tabulky je patrné, že se zvětšujícím se tělesným rámcem se zvyšuje i délka srsti. Delší srst není žádoucí, protože se snadno vlní. Barva srsti je dána výchozím „barevným“ plemenem.
| Tabulka č. 1 | |||
| Znak / velikostní skupina | Rexi střední | Rexi malí | Rexi zakrslí |
| Hmotnost | 3,50–4,50 kg | 2,50–3,25 kg | 1,20–1,40 kg |
| Délka uší | 11–12 cm | 9–10 cm | 5,0–5,5 cm |
| Délka srsti | 17–22 mm | 17–20 mm | 14–12 mm |
| Nejčastější bar. rázy | činčilový, bílý červenooký, černý, dalmatinský strakáč |
tříslový, kuní | bílý červenooký, oranžový |
Rozšíření
Rexovitá plemena jsou u nás poměrně hodně rozšířená mezi chovateli. Ze středních rexů se chová a vystavuje nejčastěji rex činčilový (zkratka ČiRex), rex bílý červenooký (BčoRex), rex černý (ČRex) anebo atraktivní rex dalmatinský strakáč (DSRex). Posledně jmenovaný má kresbou připomínat dalmatinského psa a u nás se vystavuje především jako černobílý, méně tříbarevný (černožlutobílý) či modrobílý. Požadována je absolutně nepravidelná kresba se skvrnami o velikosti přibližně 2–4 cm. Méně se již chovají rexi havanovití (HavRex), rexi oranžoví (OrRex) či rexi modří (MRex). Zcela ojedinělou situací je např. rex český strakáč (ČSRex) – – v mnoha barvách, anebo rex hototský bílý.
Malí rexi jsou na tom s rozšířením poněkud hůře, především kvůli menší velikosti jejich těla a tím i kožešiny. Nejvíce se chovají rexi třísloví (TRex) v černé, modré či havanovité základové barvě nebo rexi kuní (KuRex) v hnědém či modrém zbarvení.
Zakrslí rexi se jako čistokrevné plemeno chovají skutečně minimálně. V rámci České republiky je má opravdu jen několik chovatelských nadšenců. Chovný materiál pochází především ze zahraničí, ze států západní a severní Evropy, kde jsou zakrslí rexi poměrně hodně ucelení. Nejvíce se chová zakrslý rex bílý červenooký (ZBčoRex) anebo zakrslý rex oranžový (ZOrRex). Sporadicky se vyskytuje např. zakrslý rex tříslový černý (ZTčRex) nebo zakrslý rex dalmatinský strakáč (ZDSRex) – ve třech barvách. Relativně více jsou zakrslí rexi rozšířeni v nečistokrevné podobě v různých zooprodejnách, kde se nabízejí jako tzv. pet zvířátka především pro mládež, a to v podobě jak „klasických zakrslíků“ (se vzpřímenýma ušima), tak zakrslých beranů.
Tzv. mini rexi jsou králíci s hmotností „někde mezi“ malými a zakrslými rexi. Ideální hmotnost je asi 2 kg. Jedná se o především dovozy ze zahraničí (Rakousko, Skandinávie, Velká Británie). Tito králíci sice nemají gen pro zakrslost, ale přesto svojí hmotností splňují kritérium pro tzv. pet zvířátko. U nás se chovají především v tzv. „leopardím“ zbarvení.
Na vrcholových výstavách bývá tradičně přítomno poněkud méně rexů nežli na speciální, klubové výstavě, kterou pořádá Klub chovatelů králíků kastorexů a rexů (Rexklub). Tam bývá vystaveno i přes pět set krátkosrstých králíků. Klubová výstava se koná tradičně v zimním období, kdy je srst dostatečně „vyzrálá“.
Význam
Význam chovu a rozšíření rexovitých plemen je samotnou podstatou rexů. V současné době se provádí výkup kožek rexů, a to za poměrně dobré ceny. Také toto hledisko má vliv na oblíbenost plemene. To se týká především rexů střední velikosti. Pro dobré zpeněžení kožek je nutné správné načasování připouštěcí sezony tak, aby králíci dosáhli optimálního stáří pro porážku. To je jedním ze základních rysů chovu krátkosrstých plemen a jedním z paramentrů, kterými se chov rexovitých plemen liší. Malí a zakrslí rexi se chovají vyloženě tzv. sportovním způsobem.
Kontaktní informace
Vzhledem k tomu, že barevná škála u rexů je skutečně velmi pestrá, je tou nejsnazší situací rozhodování pro oblíbenou barvu srsti. Uznané barevné rázy jsou uvedeny v příslušné stati Vzorníku plemen králíků. Má-li zájemce o chov rexů vybráno, může přikročit k samotnému obstarání chovného materiálu. Nejlepší situací je kontaktovat funkcionáře Rexklubu či samotné členy tohoto chovatelského klubu. Na internetových stránkách Rexklubu www.rexklub.websnadno.cz je uveden seznam členů a jimi chovaných plemen a barevných rázů. Doporučitelná je osobní návštěva chovatele anebo návštěva klubové výstavy. Ta se uskuteční ve dnech 17.–18. ledna 2014 v Týništi nad Orlicí.
