Alergie - vyhnutelné trápení O významu ustájení vhodného pro alergické koně
Podle toho, o jakou alergii se jedná, je nutné splnit více či méně speciálních kritérií, aby mohli alergičtí koně žít v akceptovatelném prostředí, v němž se mohou vyléčit nebo aspoň žít téměř bez potíží. Než si odpovídajícím způsobem přestavíte stáj nebo uděláte určitá opatření, je třeba si nejdříve ujasnit, jaké alergie vyvolávají onemocnění vašeho koně, popřípadě jak tyto alergie jednoznačně diagnostikovat a jaké existují terapeutické možnosti.
Co je to alergie?
Slovo alergie pochází z řečtiny a znamená „změněná schopnost reakce“. Alergie je přehnaná a příliš dramatická obranná reakce vlastního imunitního systému na určité látky, které jsou většinou neškodné, ale tělo koně na ně reaguje zánětlivou reakcí a tvorbou protilátek.
Látky vyvolávající alergie
Látky vyvolávající alergie se nazývají alergeny. Mohou být rostlinného, živočišného nebo umělého původu, například spory plísní, částečky rostlin, pyly květů nebo součásti léčiv. Přitom alergické onemocnění není důsledkem působení samotného alergenu, ale reakce organismu koně na tento alergen.
Působení
Pokud kůň trpí alergií a jinak neškodné alergeny se dostanou kůží, při dýchání, trávicím ústrojím nebo krevním řečištěm (injekce) do jeho těla, jeho organismus na to zareaguje. Začne ve zvýšené míře vytvářet takzvané protilátky (imunoglobuliny E). Protilátky se navážou na povrch mastocytů, což je jeden z typů bílých krvinek, které pak po kontaktu s alergenem prasknou a uvolní ze sebe hormony – histamin a serotonin. Tyto látky uvedou v tkáních do pohybu zánětlivý proces, který má za následek otok, svědění, rozšíření cév, ekzém a nadměrnou produkci hlenu. Příznaky pak jsou kašel, svědění, průjem nebo kolika; mohou se objevit u jakéhokoli plemene.
Jak poznat alergii?
Ve většině případů není rozpoznání alergie a její příčiny jednoduché, protože příznaky se často podobají příznakům „normální“ nemoci a ne vzácně se také objevují komplikace, které se rozvíjí následkem (ještě) nediagnostikované alergie, jejího neléčení nebo špatně zvolené terapie.
Pokud by mohla být příčinou nějakého onemocnění koně právě alergie, měl by se neodkladně provést alergologický test. Teprve pak, když je alergie a její vyvolávající příčina jasně diagnostikovaná, mohou následovat odpovídající terapeutické zásahy.
Co lze dělat?
U některých alergií, především u těch, které postihují dýchací cesty, u letní vyrážky nebo u alergicky podmíněného zánětu spojivek, vykazuje dobré výsledky léčba zvaná desenzibilizace – známá také pod pojmem hyposenzibilizace. Při ní se koni injekčně pod kůži aplikuje vždy v prodlužujících se intervalech vzrůstající dávka určitých alergenů. Jiným alergiím lze zabránit pouze vyloučením nebo odstraněním alergenu (krmivo, lék, alergeny z okolí, určité druhy stromů nebo rostlin) či odpovídajícími ochrannými opatřeními (např. způsob ustájení nebo jiná ochrana před sluncem při alergii na sluneční záření). Ale i desenzibilizaci musí doprovázet podpůrná léčebná opatření (např. bezprašná podestýlka nebo ochrana před hmyzem), aby tato terapie vůbec mohla být úspěšná.
Jaká stáj pro jakého alergika?
Pokud však stavební nebo organizační charakter současného ustájení neumožňuje plně provést zmíněná opatření nebo je výrazně omezuje, měl by majitel koně pomyslet na změnu stáje.
Obecně platí, a to i pro zdravého koně, zvolit otevřené ustájení (pozn. překl.: kde mají koně neustále možnost pobývat venku). Jsou ale koně, kteří trpí poměrně těžkým alergickým onemocněním, a ty je lepší aspoň v létě držet částečně ve stáji – může to být i volná stáj, ne nutně pouze „box“ – kde nejsou vystaveni žádnému bodavému hmyzu, pylům z rostlin nebo slunečnímu záření. Jedná se o koně postižené letní vyrážkou, alergií na sluneční záření nebo headshakingem. U koní, kteří trpí alergií postihující dýchací cesty, je vhodnější otevřená stáj, protože v ní je zpravidla čistější, méně prašný vzduch a kůň může kdykoli pobývat ve venkovní části.
Alergie postihující dýchací cesty a alergická konjunktivitida
U alergiků s postiženými dýchacími cestami a u koní s alergicky podmíněným zánětem spojivek (konjunktivitidou), kteří reagují na spory plísní, rostlinné pyly nebo jednoduše na prach, je nutné, aby u jakéhokoli typu ustájení byly dodržené určité podmínky.
Ve vnitřním prostoru – nezáleží na tom, zda se jedná o vnitřní box, nebo vnitřní část otevřené volné stáje – se pokud možno nesmí tvořit prach a musí být zajištěn dostatečný přísun vzduchu zvenčí. Podestýlka má být bezprašná a nesmí obsahovat zvýšený podíl spor plísní, což například zaručují „bezprašné hobliny“, nikoli však hobliny se sníženou prašností! Problémem jsou také dřevěné obklady ve vnitřních prostorách, z nichž padá prach, stejně jako šachty, kterými se z půdy shazují balíky sena nebo slámy. Dokonce zametání stájové uličky bez předchozího zvlhčení může velice zvýšit podíl prachových částic ve vzduchu. Dalším zdrojem kontaminace jsou pro alergiky na senný prach i příliš vysoko instalované jesle na seno.
Ve volném/otevřeném ustájení není jednoduché krmit alergiky na prach namočeným senem. Pokud má každý kůň své místo ke krmení, problém to nebude, když si ale všichni koně berou seno z kulatého krmelce nebo ze společného zamřížovaného seníku, musí se seno namáčet pro všechny, což může pro provozovatele stáje nebo ošetřovatele představovat nemalé pracovní zatížení navíc. V tom případě je možné přestat krmit senem a přejít na krmení travní siláží (senáží).
Různá omezení při ustájení alergických koní mohou nastat také v souvislosti s pyly trav a stromů. Během studie, kterou vědci prováděli v oblasti Franfurktu nad Mohanem v letech 1990 až 1999, otestovali na jednotlivé alergeny 145 koní, aby zjistili, jakou „alergizující schopnost“ mají různé alergeny. Ze všech zkoumaných pylů trav vykazovali tito koně největší reakce (high–positiv) na jílek vytrvalý, srhu laločnatou a bojínek luční, z pylů stromů pak na vrbu jívu, dub a platan. Pokud se zjistí, že koně výrazně reagují na určité druhy stromů, neměly by se tyto stromy nacházet v blízkosti jejich výběhů, pastvin či stájí, pokud je to možné, měly by se odstranit. Při vysokém obsahu pylů trav ve vzduchu musí být koně dočasně umístěni ve stáji.
U koní alergických na prach nebo postižených alergiemi, které se projevují onemocněním dýchacích cest, je třeba provést následující opatření:
• Používat bezprašnou podestýlku; pravidelně měnit veškerou podestýlku.
• Manipulovat se slámou ve vnitřních prostorách pouze v nepřítomnosti koně.
• Utěsňovat štěrbiny a otvory v dřevěném stropu pod úložným prostorem na seno.
• Vlhčit povrchy výběhů po dlouhodobějším období sucha.
• Odstraňovat prach a zaprášené pavučiny ze stropu a stěn.
• Čistit koně venku.
• Namáčet objemné krmivo.
Letní vyrážka, alergie na slunce a headshaking
Pokud kůň trpící letní vyrážkou nemůže být ve stáji v době, kdy má své hlavní období výskytu bodavý hmyz (pakomárci, nikoli muchničky) vyvolávající ekzém, protože by tam zůstal sám, měl by být aspoň přes den chráněný speciální dekou nebo mít potřená ohrožená místa repelentem (hřeben hřívy, kořen ocasu, vemínko, předkožka).
Koně postižení alergií na slunce (dermatitis solaris) musí být během horkých letních dní pravidelně chráněni proti slunečnímu záření na nepigmentovaných místech těla.
Z pastviny je nutné odstranit fotosenzibilizující rostliny jako bolševník, třezalku nebo vojtěšku. Koně postižení headshakingem musí mít během pobytu na pastvině na hlavách masky, které odrážejí sluneční záření, a chráněné nozdry. Pokud jsou postiženi jen mírně, postačí jim stinný přístřešek na pastvině, v těžkých případech mohou na pastvinu chodit pouze v noci. Také ježdění na takových koních v přírodě je často výrazně omezené a mnohdy je možné na nich vyjíždět jen po západu slunce.
Je třeba splnit následující kritéria:
• Postříkat a/nebo potřít koně repelenty, dávat mu ochrannou masku.
• Koně mají mít na pastvině/ve výběhu možnost se podrbat bez rizika zranění.
• Na pastvině má být k dispozici přístřešek.
• Koně lze dočasně zavřít do stáje.
• Používat jezdeckou halu nebo jízdárnu s umělým osvětlením, pokud je venkovní jízdárna nepoužitelná.
Alergie na krmiva a léky
U koní alergických na některé složky krmiv je nutné vyřadit všechna krmiva, která jim způsobují alergickou reakci.
Pokud se pomocí testů na alergeny nebo vylučovací metodou diagnostikuje alergie například na melasu, což je velmi časté, je třeba si ověřit, zda ji neobsahují krmiva, která jsou koni podávána, protože do mnoha müsli a pelet se právě melasa přidává ve větší či menší míře jako pojivo a ochucovadlo.
Při alergických reakcích na určité léky je třeba zajistit, aby ošetřující veterinář a personál stáje, popřípadě všichni členové stáje o tom byli informováni a dodržovali potřebná omezení.
Je nutné zajistit následující:
• Určit speciální krmiva.
• Zvolit alternativu slámy v případě alergie na slámu.
• Umístit cedulku s upozorněním o zákazu podávání krmiva na stáj/na box.
• Umístit cedulku s upozorněním o lécích, které nelze koni podávat, na stáj/na box.
Kontaktní alergie
V případě alergií na látky nacházející se v okolí je třeba důkladně prověřit především stavební materiály a nátěry stáje a hrazení. Látky, které mohou vyvolávat alergie, se nesmějí vůbec používat nebo je nutné je odstranit. Nemají se používat ani čisticí, dezinfekční a kosmetické prostředky, které obsahují zjištěný alergen.
Je nutné dodržovat následující:
• Pokud možno používat přírodní stavební materiály.
• Vyhnout se chemickým barvám a lakům, např. při impregnaci dřeva.
• K čištění, dezinfekci a péči o stáj, žlaby, napáječky, čisticí nástroje a výstroj používat pouze přírodní prostředky.
(Ukázka z knihy Péče o koně bez chyb a omylů, kterou vydalo Nakladatelství Brázda.)
