Infekční choroby koček Panleukopenie

Je to akutní, extrémně infekční virové onemocnění, které se pro těžký a často smrtelný průběh nazývá mor koček, také parvoviróza koček. Nakazit se z domácích zvířat může pouze kočka, vnímavé jsou všechny kočkovité, cibetkovité a medvídkovité šelmy, také norci a medvídek mýval. Vnímavý není člověk ani pes.

Původcem je velmi odolný virus, který přežívá v prostředí i několik let a je málo ničen běžnými dezinfekčními prostředky. Spolehlivě ho ničí ultrafialové záření (horské slunce) a speciální prostředky hubící i viry.

Nákaza

Nákaza se šíří všemi tělními tekutinami nemocného zvířete, trusem i močí. Nejčastější je přímý přenos kontaktem s nemocnou kočkou. K nákaze může dojít i nepřímo, stykem s kontaminovanými předměty, virus může přenést i člověk na rukách, oděvu, botách. Dlouhodobé nosičství u koček bez jakýchkoli příznaků onemocnění nebylo prokázáno.

Nejčastěji onemocní koťata ve věku 2–6 měsíců. V místech, kde je chováno společně větší množství vnímavých nevakcinovaných koček, většinou onemocní i všechna dospělá zvířata.

Nástup onemocnění je náhlý, někdy může připomínat otravu. Virus vnikne do organismu většinou po olíznutí, pozření či vdechnutí infekčního materiálu. Virus proniká do mízních uzlin, kde se pomnoží, a dále vniká do krve, do kostní dřeně, střevní sliznice a dalších orgánů. Inkubační doba od nakažení do prvních příznaků onemocnění je 2–9 dní.

Příznaky

Prvními příznaky jsou sklíčenost a skleslost, kočka má bolesti břicha, opakovaně zvrací a má vodnatý průjem. Nepije ani nepřijímá krmivo, se ztrátou tekutin rychle dochází k dehydrataci. Zaujímá typický postoj, leží u misky s vodou nebo krmivem, hlavu má skloněnou k misce, končetiny skrčené pod tělem s lopatkami výrazně vystupujícími, opírá se o hrudník a bradu. Tělesná teplota bývá zpočátku zvýšená nebo kolísavá, klesá na subnormální před smrtí. Ochromením imunitního systému nemocné kočky mohou bakterie a kvasinky pronikat do těla poškozenou střevní sliznicí a pak způsobují další komplikace. U dospělých, jinak zdravých koček může slabá infekce někdy probíhat v mírnější formě jen jako nechutenství s průjmem a skleslostí. Pokud onemocní březí kočka, dochází k vstřebání plodů nebo jejich mumifikaci, případně potratu nebo porodu mrtvých koťat. Pokud se narodí živá koťata, která se nakazila v děloze nebo těsně po narození, mohou přežívat, ale následkem postižení mozečku jsou neschopná koordinace pohybu, případně jsou slepá. Tento stav je nevratný a nelze ovlivnit léčbou.

Podobné příznaky jako panleukopenie může vyvolávat akutní otrava jedy, salmonelóza, kolibacilóza, giardióza a jiné bakterielní, virové a parazitární infekce.

Diagnózu je možno stanovit podle klinických příznaků a vyšetření krve, kde je typické snížení všech bílých krvinek (proto panleukopenie). Momentálně není k dispozici rychlý test k diagnostice panleukopenie koček, test na parvovirózu psů je pro kočky jen orientační, nespecifický. Je možná laboratorní detekce viru panleukopenie, toto vyšetření není okamžité a má význam pro přesnou diagnózu, méně pro vlastní terapii.

Léčba

Terapie je problematická a ne vždy úspěšná, zvláště při perakutním průběhu onemocnění. Panleukopenie je virové onemocnění, dosud nejsou známa účinná antivirotika. Antibiotika mají význam pro potlačení sekundární bakterielní infekce. Nejdůležitější je udržení hydratace organismu formou podávání nitrožilních infuzí roztoků s vitaminy a výživou. Důležitá je aplikace léků podporujících obranyschopnost, udržování tělesné teploty, tlumení příznaků a celkově ošetřovatelská péče vysoké kvality. Pro postižení zažívacího traktu nelze léky podávat dutinou ústní, ale jen ve formě injekcí, nejvhodněji při hospitalizaci. Nitrožilní infuze je nejlépe podávat pomalu po celých 24 hodin. Pomoci může i transfuze krve od vhodného dárce (krevní skupina, vakcinovaná kočka).

I při brzkém nasazení intenzivní terapie je úmrtnost koťat téměř 100 %, u dospělých koček víc než 50 %.

Prevence

Prevencí vzniku panleukopenie je účinné očkování. V součastné době je u nás registrováno od různých výrobců 12 vakcín proti panleukopenii v kombinaci s dalšími onemocněními. Vakcinovat je možno pouze kočky bez příznaků jakéhokoli onemocnění, pokud možno nestresované. Některé vakcíny lze aplikovat již od stáří 6 týdnů. Vždy je nutno respektovat návod výrobce, který uvádí stáří kotěte, dobu vzniku imunity po vakcinaci, nutnou revakcinaci a délku trvání vzniklé imunity. Tyto údaje jsou u různých vakcín různé. Protože je obecně známo, že mateřské protilátky u potomků vakcinovaných (imunních) matek přetrvávají obvykle do tří měsíců stáří kotěte a kotě si dříve nedokáže vytvořit kvalitní protilátkovou odpověď, jsou správné revakcinace navýsost důležité.

Výskyt

Toto onemocnění se častěji vyskytuje u volně a polovolně chovaných koček a v útulcích. Ve společenství koček, kde se nákaza vyskytne, je nutná přísná karanténa všech koček, aby se zabránilo dalšímu šíření nemoci. U některých jedinců může panleukopenie proběhnout jen s velmi malými klinickými příznaky, přesto jsou všechny kočky, které se s nemocnými setkaly, podezřelé z nakažení. Samozřejmě je nutná hygiena, důkladná dezinfekce a izolace nemocných jedinců a také důsledná hygiena ošetřovatelů.

Může se stát, že onemocní i kočka, která byla řádně vakcinována a opakovaně revakcinována. V přírodě nemůže být vše stoprocentní. Co je příčinou? Kočka si z nějakého důvodu nedokázala vytvořit imunitu. Další možností je, že vakcína před upotřebením nebyla řádně skladována v chladničce (je to citlivý biologický materiál) a nebylo s ní zacházeno podle návodu výrobce. Jinou, spíše výjimečnou možností je chyba výrobce a neúčinnost šarže vakcíny. Protože účinnost všech vyrobených vakcín před vydáním k použití je velmi přísně kontrolována, je tato možnost spíše jen teoretická.

Jak předcházet onemocnění?

Udržovat všechny kočky v imunitě, podporovat jejich obranyschopnost a dopřát kočce pohodový život ve vhodném prostředí, s odpovídajícím krmením a bez vyčerpání častými porody a opakovanými stresy.

Vakcinace koček proti panleukopenii není povinná. Vzhledem k větší informovanosti chovatelů je v součastné době většina doma chovaných koček pravidelně očkovaná. Při přesunu koček na společné akce – výstavy - je očkování proti panleukopenii obligátně požadováno ve všech zemích.