Zevní parazité koček – 1.díl: blechy a klíšťata

V současné době je na trhu velké množství preparátů k odstranění nebo i prevenci napadení koček zevními parazity. Není tedy problém, aby kočky při pravidelné aplikaci netoxických, pro teplokrevné živočichy zcela neškodných preparátů trpěly a lidé s nimi.

Blechy

Nejznámějšími a nejčastějšími zevními parazity jsou blechy. Vzhledem k nízké druhové specifitě parazituje na kočkách více druhů blech. Některé napadají také psa nebo člověka. Blechy se rychle rozšíří prakticky po celém prostoru, který kočka obývá, po celém bytě, v teplých obdobích je jejich výskyt větší. Většina kožních onemocnění v létě a na podzim je způsobena blechami.

Na světě je známo asi 130 druhů blech, ale u koček se nejčastěji vyskytuje blecha kočičí. Příležitostně na kočkách parazituje také blecha psí, lidská, králičí, ježčí a slepičí. Dospělé blechy jsou velké až tři milimetry. Živí se tak, že prokousnou povrch kůže a sají krev z poškozených kapilár. Část krve vylučují ve formě malých černých výkalů. Ty nacházíme na povrchu kůže u kořínků chlupů a na první pohled mohou připomínat prach nebo písek v srsti. Ve vodě se rozpouští do červené barvy a tím lze jasně odlišit „bleší trus“ od jiných nečistot.

Blechy kladou bílá vajíčka na hostitele, vajíčka vypadávají ze srsti a zamořují okolí. Podle teploty a vlhkosti prostředí se za 4–12 dní líhnou z vajíček larvy, které se živí různými organickými zbytky a hlavně bleším trusem, jenž obsahuje nestrávenou krev hostitele. Další vývoj larev může trvat až 200 dnů, potom se larva zakuklí na několik dnů až měsíců, případně v této formě i přezimuje. Dospělá blecha žije průměrně šest měsíců, ale může přežívat i více než rok. Dokáže hladovět i tři měsíce, ve vlhku i déle. Jedna bleší samička může vyprodukovat denně asi 30 až 50 vajec.

Blechy u koček nacházíme nejčastěji v oblasti krku, beder a zádě. Následkem úporného škrábání vypadává v těchto místech srst, kůže zesiluje a často se pokrývá strupy. Může dojít k druhotné infekci a vzniku hnisavého zánětu kůže. Blechy jsou mezihostiteli tasemnic. Kočka při čištění a olizování se lehce blechu spolkne a tím dochází k nákaze. V trávicím traktu kočky se z blechy uvolní vývojové stadium tasemnice a pokračuje její další vývoj.

Dalším velkým problémem jsou alergické kožní reakce, přecitlivělost na bleší kousnutí. S přibývajícím věkem kočky se přecitlivělost stupňuje a klinické příznaky mohou přetrvávat i mimo bleší sezonu. Při silném zablešení zvláště u koťat dochází k výrazné ztrátě krve a vzniká anémie. Některé kočky reagují na blechy jen nepatrně a i při značném zablešení nepozorujeme výraznější svědění.

Největší problém boje s blechami je to, že tráví většinu života mimo kočku. Vývojová stadia blech jsou velmi odolná vůči nepříznivým podmínkám zevního prostředí. Blechy se snadno přenášejí chovatelskými potřebami a mohou se v příznivých podmínkách lavinovitě množit. Proto musí být odblešení prováděno komplexně u všech zvířat v chovu a v celé domácnosti. Pelíšky je nutno často čistit a prát, vysávání koberců, čalouněného nábytku a spár snižuje počet vajíček a vývojových stadií blech v prostředí. Omyvatelné plochy je vhodné ošetřit insekticidními prostředky (neškodnými pro kočky). U koček, které se stýkají s cizími zvířaty, zvláště u volně chovaných koček, je nutno řešit problematiku blech preventivně, tj. dlouhodobě působícími preparáty aplikovanými na kočku. Pokud však je kontaminováno prostředí, blech se jen tak nezbavíme.

Pro přímé ošetření napadené kočky byly dosud nejčastěji používány spreje, pudry, šampony a jiné koupele s insekticidními látkami. Tyto preparáty mají obvykle rychlý nástup a jsou schopné usmrtit 100 % blech parazitujících v té chvíli na kočce. Obvykle působí jen jednorázově, málokteré působí déle. V současné době jsou na trhu preparáty ve formě spot on a tablet. Účinné látky z preparátů aplikovaných ve formě spot on, tj. kapky aplikované po rozhrnutí srsti přímo na kůži v místě za krkem (aby je kočka nemohla hned olízat), a tablet k polykání se vstřebávají do krve a postupně se vylučují do kůže. Podle druhu preparátu je délka působení až několik měsíců. Pro kočky jsou zcela bezpečné. Působí delší dobu, některé hubí dospělé blechy, některé i bleší larvy. Tím se eliminuje rozmnožení a přetrvávání blech v prostředí.

Obojky s antiparazitárním účinkem mají určitou nevýhodu v tom, že musí být uzpůsobeny tak, aby kočka, pokud se za obojek zachytí, jej mohla z krku stáhnout. U volně chovaných koček dochází k častým ztrátám obojků; jsou-li pevné, hrozí uškrcení nebo uvěznění kočky v místě zachycení.

Je nejvhodnější se o způsobu likvidace bleší populace i o prevenci poradit se zvěrolékařem, který doporučí nejlepší způsob pro konkrétní situaci. Je nutné společně s odblešením provést i odčervení koček. U lidí napadených zvířecími blechami se léčba neprovádí, asanací prostředí a vyléčením zvířat se zlikvidují problémy i u člověka.

Pokud kupujete antiparazitární prostředky v obchodě, nechte se od prodavače poučit o bezpečné aplikaci výrobku. Dobře si přečtěte návod k použití. Pozor, co je vhodné a bezpečné pro psa, nemusí být netoxické pro kočku. Kupte jen takový preparát, který je přímo kočkám určen.

Klíšťata

 

Zaklíštění patří mezi velmi častá parazitární onemocnění volně chovaných koček. V našich klimatických podmínkách představuje typický sezonní problém omezený na teplejší roční období. V přírodě se s klíšťaty setkáváme obvykle od dubna do října, v příznivých klimatických podmínkách (mírná zima) prakticky po celý rok.

Zaklíštění zvířat je celosvětový problém. Klíšťata nejsou výrazně hostitelsky specifická a mimo nepříznivé mechanické působení jsou zvlášť nebezpečná přenášením řady onemocnění (lymská borelióza, ricketsióza, babezióza, hemobartonelóza, theilerióza, hepatozoonóza aj.).

Nejvíce se u nás vyskytuje klíště obecné, představuje až 90 % u nás žijících klíšťat. Po nasátí má klíště šedou barvu a velikost až 1 cm. Vyskytuje se v listnatých a smíšených lesích s křovinatým podrostem. Krev sají jedinci obou pohlaví. Oplozená samička klade až několik tisíc vajíček, ze kterých se líhnou larvy, které se po nasátí krve mění v nymfy a ty opět po nasátí krve v dospělé jedince. V našich podmínkách jsou klíšťata obvykle trojhostitelská, obvykle mění v každém stadiu hostitele. Larvy a nymfy většinou parazitují na menších hlodavcích (nejčastěji myšovitých). Na jednom hostiteli mohou být všechna stadia najednou. Celý vývoj klíštěte trvá rok i více let.

Klíšťata se vyskytují na křovinách a čekají na svého hostitele. U koček se přichytí na místech s jemnou kůží – na spodině krku, břiše, uších, nose a v okolí očí nebo konečníku. Pro zvířata volně se pohybující v přírodě nebo na zahradě jsou klíšťata v době svého maximálního výskytu opravdu utrpením. V místě přichycení se objeví zánětlivá kožní reakce. Při opravdu silném napadení může dojít i k ochrnutí zvířete, které je vyvoláno toxiny vylučovanými slinami klíšťat. Nešetrně odstraněná klíšťata (hlavová část zůstane v kůži) způsobují často granulomy, které vyžadují chirurgické ošetření. Neošetřené kožní změny se mohou infikovat a hnisají. Jinou komplikací v důsledku alergické reakce bývá přetrvávající svědivost a následné tuhé uzlíky, které samovolně mizí až po více měsících.

Kočky s možností volného pohybu by měly být preventivně ošetřeny antiparazitárními prostředky, které mají repelentní účinek a klíšťata odpuzují. Jiné preparáty klíště neodpudí, ale pokud se přichytí, velmi rychle samo odpadne nebo je lze lehce odstranit dříve, než stihne hostitele infikovat a zanechat lokální reakci. Pozor, kočky jsou velmi citlivé vůči řadě insekticidů, proto lze použít pouze ty přípravky, které jsou určeny pro kočky. Vhodnější je použít preparát ve formě spot on, který se aplikuje na kůži zvířete, za několik hodin se vstřebá a následně se postupně vylučuje do kůže a působí.

Podle posledních výzkumů není vhodné na přichycené klíště aplikovat žádné preparáty (olej, éter, alkohol, antiparazitika), protože „dusící“ se klíště vypustí do ranky sliny a je větší možnost přenosu nákazy. Klíště je nutno opatrně vyjmout nejlépe speciálními klíšťkami nebo pinzetou. Vzhledem ke tvaru ústního ústrojí parazita nezáleží na směru vytáčení. Klíště se snažíme vyjmout neporušené, protože rozmáčknutím lze krví přenést infekci, zvláště lymskou boreliózu, na zvíře i člověka. Také proto je lépe odstraňovat klíšťata v rukavicích. Po odstranění následnou ranku ošetříme běžnými dezinfekčními prostředky. Pokud v rance zůstane hlavová část, je lépe zavčas provést drobný chirurgický zákrok.

I když obecná prevence spočívá v úpravě křovinatých porostů, má toto opatření význam spíše pro člověka nebo pro psy. Volně žijící kočka se pohybuje neomezeně v prostoru a ve vysoké trávě a křovinách má nejlepší lovecký revír.