Pastviny a péče o ně
O jakých parazitech mluvíme – a proč
V našich zeměpisných šířkách parazitují v koních četné hlístice, které prodělávají část svého vývoje v těle svého koňského hostitele. Jsou to především škrkavky a takzvaní strongylidi. Jejich dospělci žijí ve střevě koně, samice po oplození klade do střevního obsahu vajíčka, která trusem odejdou do prostředí – na pastvinu. Tam se z nich za vhodných podmínek líhnou larvičky (L1 a L2), které žijí v hromádce trusu a živí se zde přítomnými bakteriemi a dalšími živinami. Za několik dní se vyvinou do stadia L3, což je infekční larva. Ta už nemá ústa, nepřijímá potravu, ale odleze z hromádky trusu do trávy, kde přečkává v kapičkách rosy, až ji spase kůň. V jeho těle se vyvíjí dál; larvy některých hlístic se „pouze“ zavrtají do stěny střeva a tam dospívají, u jiných pronikají stěnou střeva do krevních cév, pobřišnice či jater, kde páchají velké škody. Než dospějí, vrátí se zpět do střeva, kde po oplodnění začnou samičky klást vajíčka, a celý cyklus se opakuje.
Podobné je to i s koňskými tasemnicemi. I jejich vajíčka se s trusem dostávají na pastvinu, larvičky však nežijí v hromádce či na trávě, ale uvnitř těla některých roztočů, kteří je z trusu pozřeli. A spolu s roztočem žijícím v trávě se pak infekční larvy tasemnic dostávají při pasení do koně, aby v jeho střevech dozrály, poškozovaly střevní stěnu a produkovaly další a další nová vajíčka.
Bojujeme s parazity
Protože vnitřní parazité mohou v těle koně způsobit vážné zdravotní problémy, snažíme se, aby se do koní dostalo jen minimální množství; skutečně není prakticky možné, aby koně žijící na pastvinách byli úplně bez parazitů. Spíš než o vybití parazitů mluvíme o kontrole nad parazity. Můžeme hubit jejich dospělce či larvy žijící v těle koně tím, že ho odčervíme vhodnými chemickými látkami, nebo můžeme hubit vajíčka či larvy nacházející se ve vnějším prostředí, kterým je často právě pastvina, tím, že se budeme o ni dobře starat a pobyt koní na ní vhodně organizovat. A abychom věděli, co vlastně s pastvinou dělat, je třeba vědět, jaké podmínky jsou pro vývoj a přežití parazitů ve vnějším prostředí nejpříznivější. Vliv na ně má především teplota a vlhkost. Jinak se proto budeme o pastvinu starat v chladu, jinak v teple, v horku, jiná opatření vyžaduje během mokrých dní a jiná v období sucha.
Teplota vzduchu ovlivní, za jak dlouho se z vajíčka, které se nachází v hromádce trusu, vyvine larva schopná vniknout do koně. Pokud je chladno, bude jí to trvat déle; v zimě obvykle paraziti vývoj zastaví a čekají na vyšší teploty. Jinými slovy – pastviny nejsou pro koně nebezpečné. Při teplotách okolo 7 °C se z vajíčka vyvine infekční larva za několik týdnů. Znamená to, že budete-li pravidelně sbírat po pastvině trus, není nutné dělat to často, a přesto bude pastvina z hlediska parazitů bezpečná. Pokud se však teploty vyhoupnou do letních hodnot, vyvine se infekční larva z vajíčka už za 5 dní. V létě je proto vhodné sbírat hromady trusu z pastviny častěji.
Pravidlo číslo 1 proto zní: pravidelné a dostatečně časté sbírání trusu na pastvinách výrazně sníží počet vnitřních parazitů v tělech koní a díky tomu nebude nutné koně tak často odčervovat! V létě je dobré sbírat „bobky“ nejpozději každé 3–4 dny, v období chladu jednou za týden či za dva, pokud se teploty pohybují okolo nebo pod bodem mrazu, lze sbírat trus ještě méně často.
Teplota prostředí ale má ještě jeden význam: obecně platí, že čím je tepleji, tím rychleji infekční larvy v trávě hynou, protože mají rychlejší metabolismus a rychleji spotřebují své zásoby energie. Nevadí jim mráz či sníh a velice dobře přečkají od podzimu až do jarního návratu koní na pastvu. Ale letní vedra je spolehlivě zabíjejí. Toho lze využít při organizaci pobytu koní na dané pastvině.
Pravidlo číslo 2 říká: pokud chceme pastvinu zbavit larev parazitů, lze to provést tak, že během letních veder na ni koně na několik dní nepustíme a ideálně posbíráme veškerý trus, popřípadě ho rozvláčíme, aby dobře proschl a s ním i paraziti.
Bohužel druhé pravidlo neplatí pro vajíčka škrkavek. Ta jsou totiž v prostředí velmi odolná a přežívají až 10 let! Pokud se chcete zbavit škrkavek, dodržujte o častější sbírání trusu koní, především těch, kteří jsou mladší než rok a půl.
Kromě teploty má na život parazitů na pastvině vliv i vlhkost. Dokud larvičky strongylidů L1 a L2 žijí v hromádce trusu, mají obvykle vlhkosti dost. Jenže koně se při pastvě vyhýbají místům, kde se nachází jejich trus, takže infekční larva L3 se musí také od svého „rodiště“ vzdálit, aby se zvýšila její šance dostat se do těla koně. V tom jí pomáhá déšť, především ten silnější, a naopak sucho jí v tom silně brání. Infekční larvy obývají především vrchní vrstvy zeminy, drží se u kořínků rostlin, kde je většinou stále vlhko. Pokud je rosa či mokro po dešti, mohou se aktivně vydávat po stéblech nahoru.
Pravidlo číslo 3 praví: v suchu mohou koně spásat vyšší trávu, protože larvy parazitů se zdržují u kořínků; v mokru je i vyšší tráva potenciálně nebezpečná.
A navazuje pravidlo číslo 4: nenechávejte koně, aby vyžírali trávu až ke kořínkům; mohou zde přežívat infekční larvy, a to i za suchého počasí.
To je i jeden z důvodů, proč jsou z hlediska zamoření parazity nebezpečnější pastviny: larvy většiny hlístic potřebují vlhko, které jim poskytne jen kvalitní travní porost, nikoli vydupaná hlína výběhu, písek jízdárny nebo podestýlka boxu.
Pokud víme, jaké podmínky zvyšují schopnost parazitů se vyvíjet a přežívat, můžeme si snadno vyvodit, kdy jsou naše pastviny pro koně nejinfekčnější. Ano, je to jaro a podzim. Průměrné denní teploty podporují líhnutí a vývoj larev, v poměrně krátkém čase vzniká infekční larva, která však dokáže poměrně dlouho přežívat a čekat „na oběť“. V létě, pokud je horko a sucho, infekční larvy rychle spotřebují své zásoby energie a hynou, v zimě se zase nelíhnou, i když již vylíhlé larvy dokážou přes zimu přežít až do jara. Obecně lze říct, že nejbezpečnější je suchá letní pastvina.
Podtrženo, sečteno
Víme už, co na parazity v prostředí působí. Jak tedy těchto skutečností využít ve svůj prospěch – a jejich neprospěch?
1. V první řadě je třeba myslet na hromádky trusu, které jsou zdrojem nových larviček. Především na jaře a na podzim je vhodné je poctivě sbírat, a to ideálně každé dva či tři dny. Rychleji se totiž z vajíčka nestane infekční larva ani za těch nejpříznivějších podmínek (teplo, vlhko). Polevit ve sbírání trusu lze v horkém létě. Pokud jdete do zimy s poctivě udržovanou pastvinou, šance na výskyt nových infekčních larev je mizivá, takže v tomto případě jsou zimní pastviny také poměrně bezpečné, a to i přes méně časté uklízení bobků.
2. Pokud jste se rozhodli pastvinu povláčet, musíte si to řádně naplánovat. Koně totiž mají tendenci na určitá místa kálet a nepást se tam, naopak tam, kde se pasou, udržovat poměrně pořádek. Vláčet byste měli pouze v horkém a suchém létě, jinak si roztaháte parazity i tam, kde se dosud nenacházeli a kde se tedy koně více pasou. Po vláčení nechte pastvinu bez koní minimálně 4 týdny, aby bylo jisté, že žádná larvička nepřežila. Myslete na to, že pokud povláčíte pastvinu na podzim, může být vysoce infekční až do následujícího léta.
3. Podobný efekt jako vláčení pastviny má hnojení čerstvým koňským trusem, pokud tento obsahuje vajíčka strongylidů. Koňský trus je třeba nechat zkompostovat, než se jím bude hnojit, protože vysoké teploty, které při procesu kompostování vznikají, většinu parazitů zahubí.
Důležité jsou i otázky promyšleného managementu pastvy:
4. Velký význam má hustota koní na pastvině. Pokud je jich na menší plochu hodně, budou se logicky pást blíže trusu a pozřou více infekčních larev. Zároveň rychleji vypasou trávu, a budou ji proto ukusovat až u kořínků, kde se larvičky L3 schovávají i za suššího počasí.
5. Obecně se snažte, aby koně nespásli trávu více než na cca 7 cm. Jakmile je už takto nízká, převeďte je do jiné části pastviny.
6. Stejně tak koním nesypte jádro přímo do trávy, podávejte jim ho v nádobách.
Chemie – ano, nebo ne?
Zatím nikdo neobjevil chemickou látku, která by zlikvidovala parazity v prostředí účinně a hlavně bez vedlejších následků na životní prostředí. Ani stáj nejsme schopni spolehlivě vydezinfikovat, natož členitý terén pastviny! A navíc, pokud bychom použili přípravek hubící parazity, zničili bychom s nimi i užitečný hmyz, půdní hlístice, roztoče a poškodili celou řadu rostlin; o zamoření půdy a vody nemluvě. Tady chemie skutečně nepomůže. Ale…
Tak, jako nestačí kontrolovat výskyt vnitřních parazitů koní pouze prostřednictvím odčervování (často prováděného naslepo čili bez indikace a bez kontroly účinnosti), nelze se spolehnout pouze na péči o pastviny a management koní. I když, pravda, jedním z nejúčinnějších strategií boje proti parazitům je udržování nízkého počtu vajíček v trusu. A to bez odčervování nelze. Pokud však má majitel snahu činit toto ekonomicky výhodně, šetrně k prostředí, nechce-li do koní zbytečně „cpát chemii“ a podporovat další prohlubování rezistence, pak zvolí taktiku cíleného odčervování pečlivě vybranými přípravky, a to především těch koní, kteří vylučují hodně vajíček.
