Koně v tropickém horku
Co způsobují koním tropické teploty?
Tělo koně si neustále vyrábí teplo, které mu zajistí dobré fungování: svalovou prací, trávením a fermentací ve střevech. Vyrobené teplo pak uniká do prostředí především kůží. Pokud je však vysoká teplota vzduchu, musí se kůň začít ochlazovat vypařováním tekutiny z povrchu těla – pocením. Při vyšší vlhkosti vzduchu nebo příliš velké tvorbě tepla (například když kůň v horku fyzicky pracuje) velká část tělesného tepla zůstává uvnitř a začíná zvyšovat tělesnou teplotu. Kůň se přehřeje (= tepelný stres) a často trpí i ztrátou tekutin (= dehydratace). Na to je citlivý především mozek – rychle přestává kvalitně řídit celý organismus. Je-li kůň vystaven delší dobu vysokým teplotám, dojde k selhání chladicích mechanismů (= úpal), a jestliže nedostane včas pomoc, může uhynout.
Jak poznat, že je kůň přehřátý?
Na přehřátí jsou náchylní především koně, kteří musí v horkém počasí podávat fyzické výkony. Dále bývají postiženi staří, nebo naopak hodně mladí jedinci, kteří nemají dobrou termoregulaci, koně nemocní nebo po nemoci či náročné léčbě (např. po kastraci či narkóze), špatně živení, ale na druhou stranu i koně nadměrně obézní.
Přehřátý kůň má obvykle tělesnou teplotu 40 °C a vyšší, zpočátku se nadměrně potí, má znaky dehydratace (např. sušší sliznice, prodloužená doba plnění kapilár, pomalé vyhlazení vytažené kožní řasy), vypadá unaveně, špatně skáče, zakopává nebo nereaguje správně na pomůcky. Velmi rychle a povrchně dýchá a má rychlý srdeční tep a červené sliznice. Může se u něho objevit anhidróza, což je stav vyčerpání potních žláz, kdy se už není schopen potit a má suchý a velmi horký povrch těla. Pokud se kůň včas neochladí, začne mu organismus selhávat: srdíčko nepracuje pravidelně, svaly tuhnou a slábnou, reflexy se zpomalují, později může docházet ke křečím, padání a nakonec až ke smrti.
S přehřátím jde ruku v ruce i dehydratace, tedy nedostatek tekutin v těle. Tu lze poznat například podle pomalého CRT (zatlačte prstem na dáseň a po oddálení prstu počítejte, za kolik sekund bílý flek zase zrůžoví – normální je zrůžovění do 2–3 sekund), matných a suchých sliznic či prodlouženého vyhlazování kožní řasy vytvořené nad lopatkou. Těžší dehydratace se pozná zmatněním rohovky a vpadnutím očí „do hlavy“.
Přehřátého koně je třeba v první řadě převést do stínu nebo nad ním udělat stín a zajistit dobré větrání (lze použít větrák, rozvěsit mokré osušky apod.). Dále je třeba jeho tělo ochladit, především hlavu a ještě lépe krk: proudem vody nebo aspoň bohatě namočenou houbou či hadrem. Voda na rozpálené kůži ihned zteplá, proto je třeba stříkat nebo polévat bez přestání asi 20–30 minut. To, zda chlazení proběhlo úspěšně, zjistíte změřením tepu, který by měl klesnout na hodnotu 50 tepů/min., což znamená, že kůň se účinně ochladil a není již ohroženo jeho zdraví a život. Pak lze koně provést, aby se mu ochlazená krev rozproudila i do zbytku těla. Pokud tep zase stoupne, znovu pokračujte v chlazení. Je-li po ruce ještě jedna osoba, může současně s poléváním krku a hlavy chladit i vnitřní plochy předloktí a stehen koně.
Kromě chlazení je třeba koni dodat ztracené tekutiny a elektrolyty, a to i několik litrů, pokud bude ochoten sám pít. Ochotu se napít můžete zvýšit tím, že koni do vody přidáte trochu soli, cukru nebo třeba mu podáte velmi řídkou kaši z otrub či hodně namočené řepné řízky. Někteří koně se napijí, když jim do huby vpravíte stříkačkou velmi silný slaný roztok, který u nich vyvolá pocit intenzivní žízně. Pokud nic z toho nepomůže, je nutné volat veterináře, který by koni měl dát dostatek infuzí. V těžších případech může dodat i léky, které předejdou kolapsu či dalším komplikacím (kolika, tying-up, oběhový šok apod.).
Jak ulevit koním od úmorných veder?
Všichni víme, že i úmorná vedra se dají přežít, je-li na dosah stín, koupání a chutné nápoje. Platí to i pro koně. V létě bývá důležitý kvalitní stín – přístřešek má právě ve vedrech ještě větší význam než v mrazech a dešti! Nejlepší je pro koně takový stín, který je hluboký a kde proudí vzduch; kromě toho, že ochladí, nelétá tam tolik hmyzu. Nejvhodnější jsou bohaté koruny stromů nebo vysoké přístřešky otevřené z několika stran (něco na způsob zahradního altánku). „Zimní“ uzavřené boudy, přepravníky či běžné dřevěné venkovní boxy mohou být pro koně doslova „žhavou pastí“! Někdy je i lepší zavést koně v horku do chladné kamenné či zděné stáje, samozřejmě také bohatě větrané a prosté zápachu z trusu či moči. V létě je velmi důležitý dostatek chladné a čerstvé vody na pití v čisté nádobě, ideálně s hladinou. Z automatických napáječek se kůň nemusí dostatečně napít a bude v horku trpět chronickou dehydratací, které může končit zácpou. Kromě vody je vhodné předložit koni solný liz, který mu doplní minerály ztracené pocením. Stříkání, koupání a podobné preventivní chlazení není nutné, ale někteří koně si to opravdu dokonale užívají. Jen pozor na šok z nadměrného přechodu mezi rozehřátým vzduchem a studenou vodou!
Sedlat koně? Od kolika stupňů vůbec nejezdit?
Jak je psáno výše, největší nebezpečí přehřátí hrozí koni, který v horku fyzicky pracuje. To se pak může násobit stresem (např. přeprava, závody), nadměrnou zátěží nebo nedostatečnou fyzickou kondicí koně. Nikde není řečeno, od jaké teploty by se na koni nemělo jezdit, spíš je třeba myslet na to, že ježdění v horku by mělo být krátké, sedlat lze jen koně zdravého, napojeného, nepřehřátého. Po práci je dobré změřit koni tepovou frekvenci; pokud do 15–20 minut klesne na 50–60 tepů/min., kůň je v pořádku a není nutné ho chladit. Nestane-li se tak a neklesne-li ani dechová frekvence za půl hodiny po práci na cca 60 dechů za minutu, hrozí velké nebezpečí, že se kůň přehřál – a je třeba ho aktivně ochladit (viz výše). Nakonec vždy po ježdění koni nabídněte co nejdříve vodu na pití, stín, případně i šťavnaté krmení. Pokud však nemusíte, i z hlediska vaší bezpečnosti nejezděte na koni ve velkých vedrech; nechejte si tuto činnost na brzké ráno nebo pozdní večer.
Co dělat, když jsou koně ve vedrech od 8 do 20 hodin ve výběhu, kde není jediný strom ani přístřešek?
Vzhledem k tomu, že koně se v horku ochlazují výrazně hůř než člověk, je jim ve vedrech až čtyřikrát více horko než lidem! Pokud by se koně v přírodě dostali do podobné situace, jistě by odešli někam, kde budou mít stín. Bohužel uzavřený výběh jim to nedovolí. Je proto na majiteli nebo ustajovateli, aby tuto skutečnost vzal v potaz a koně během těch několika extrémně horkých dní v roce nedával ven přes den, ale na noc nebo aspoň brzy ráno a do oběda je uklidil do stinné stáje. Další možností je pořídit do výběhu aspoň přenosný přístřešek, který koním poskytne dostatečný stín. Bohužel hluboký stín v přístřešku nebo pod stromy nedokáže nahradit žádná deka, maska ani dostatek čisté vody (která se stejně na přímém slunci rychle zahřeje a zkazí).
