Bazalka – Poklady z přírody 31
Výskyt
Pochází vlhkých tropických oblastí Asie, někde se uvádí přímo Indie. Do Evropy se dostala v 16. století. Pěstuje se na zahradách, vzácně i u nás zplaňuje.
Charakteristika
Bazalka je příjemně aromatická jednoletá bylina, která dorůstá do výšky 15 až 60 cm. Kvete v období od července do září.
V zahradnictvích naleznete pestrou paletu odrůd bazalky, uvádí se, že jich je více než 160. Odrůdy se liší barvou a tvarem listů, vzrůstem, ale také chutí a vůní. Například odrůda Siam Queen vyniká lesklými velkými listy a hustým květenstvím tmavě fialových květů. Široké, tmavě zelené, a především křehké listy odrůdy Dark green jsou určeny do boloňských těstovin a dalších pokrmů. Jídla svými červenými listy zkrášlí bazalka Red rubin nebo Purple ruffles. Zvláštní skořicovou příchuť má bazalka Cinamonette; nejen skořice, ale také hřebíček, vanilka a citron se mísí v chuti a vůni bazalky Blue spice. Drobnolistá odrůda Compact vytváří kulaté keříky, později kvete a po zastřižení rychle obrůstá. Pyrole opaal květe růžově, listy mají tmavě purpurovou barvu.
Trocha historie
Bazalka se v zemích původu pěstuje již více než 5 000 let. Za posvátnou bylinu je bazalka považována v Indii, její keřík má ochránit dům i rodinu před zlými silami. Snítka bazalky položená na prsou mrtvého sloužila jako vstupenka do ráje, rostlinka se vysazuje v blízkosti chrámů a je věnována různým hinduistickým bohům. Na tuto bylinu také Indové přísahají u soudu.
Také staří Egypťané znali bazalku, girlandy z jejích listů byly nalezeny v několika hrobech. Pradávní Řekové měli bazalku za léčivou bylinu. Uvádí se také, že bazalka rostla okolo místa, kde byl ukřižován Kristus. Ortodoxní církve používají bazalku na přípravu svěcené vody, často je umístěna i na oltářích. Na jihu Francie se tato aromatická bylina pěstovala od 12. století, Francouzi bylinku hrdě nazývají královskou bylinou. Židové zase věří, že přidá sílu v době půstu. V Africe se traduje, že bazalka dokáže ochránit před štíry. Je ceněna i v hinduismu.
Bazalka je a byla také symbolem lásky. Za koření lásky ji považovali ve starém Římě; později v Itálii, pokud dáma chtěla najít partnera, stačilo umístit pod oknem hrnec s bazalkou. V Rumunsku zase předání snítky bazalky nahradilo zásnuby. A na Haiti je bazalka symbolem bohyně lásky Erzulie. Na mexickém venkově dokáže bazalka získat zpět nevěrné milence – a schovaná v kapse kalhot brání ztrátě peněz.
Nezastupitelná je nejen v italské kuchyni, hlavní roli v dochucování pokrmů hraje také v jihovýchodní Asii, např. Indonésii, Thajsku, Malajsii, Vietnamu, Kambodži, Laosu nebo Tchaj-wanu. I naše babičky mívaly za oknem květináč s bazalkou, která byla kořením a současně odpuzovala hmyz.
Dnes se bazalka využívá především v kuchyni, chuť a vůni dodá salátům, omáčkám i polévkám, luštěninám a masu, přidat ji lze i do sladkých jídel, například do sorbetu, nebo jako ozdobu. Lístky můžete nasekat, rozdrtit, natrhat nebo nechat celé. Dá se i tepelně upravit, ale jen krátce, aby neztratila příjemné aroma. Výborná je v kombinaci s rajčaty a mozarellou, skvělé je bazalkové pesto. Přidává se do čajových směsí, využívána je také k přípravě bylinkového octa, marinády nebo dresinku.
Bazalka dokáže zvýšit šťavnatost drůbežího masa i jeho trvanlivost. Uvádí se, že potlačuje růst koliformních bakterií. Pokusy byly provedeny také s drůbežími salámy. Svazek bazalky dokáže snížit oxidaci tuků ve vepřovém mase.
Z listů a semen bazalky se získává olej. Má silné antioxidační, antivirové i antimikrobiální účinky.
Bazalka může pomoct i při zdravotních potížích. Podporuje činnost trávicích orgánů, zvyšuje produkci trávicích šťáv, podporuje chuť k jídlu a výluh z bazalky mírní nadýmání.
Bazalce se přisuzují i antiseptické účinky, díky nim se doporučuje k výplachu dutiny ústní při aftách. Užívá se také jako prostředek proti bronchitidě, potížích s dýcháním, při nachlazení, horečce. Usnadňuje uvolnění hlenu. Údajně dokáže snížit hladinu krevního cukru. Doporučuje se také pro snížení rizika vzniku rakoviny. Blahodárné účinky má i na nervový systém – éterické oleje bazalky pomáhají při stresu, únavě, nespavosti, vyčerpání i nervozitě.
Šťáva se doporučuje také jako podpůrný lék při zánětech středního ucha a na těžko se hojící rány. Uvádí se, že podporuje tvorbu mateřského mléka.
Bazalka se obvykle podává ve formě nálevu, osvědčila se inhalace par vařící se bazalky.
Pěstovat ji lze i jako okrasnou rostlinu, květináč s bazalkou umístěný na okně působí jako repelent proti hmyzu. Zaplaší i octomilky. Silice získané z bazalky se také užívají při výrobě voňavek, dokáže provonět také koupel, může být součástí koupelových solí.
Co rostlina obsahuje?
100 g bazalky obsahuje: energie 94 kJ (22 kcal), 92,06 g vody, 2,65 g sacharidů, 1,6 g vlákniny, 0,64 g tuků, 3,15 g bílkovin. Z vitaminů je to vitamin A a beta-karoten, dále B1, B2, B3, B5, B6, B9, cholin, vitaminy C, E a K. Z minerálních látek vápník, železo, hořčík, mangan, fosfor, draslík, sodík a zinek.
Důležité jsou silice, dále třísloviny, flavonoidy, glykosidy, éterické oleje, bazalkový kafr, tanin, cinoel atd.
Pěstování
Bazalku je možné pěstovat na záhoně i v nádobách. Semena se do nádob vysévají od února do dubna, nezasypávají se, jen se do zeminy přitlačí. Klíčí při teplotě 15–20 °C. Rostlinka nemá ráda chlad, předpěstované sazeničky se na záhon proto umísťují teprve od poloviny května.
Vhodná je lehká výživná půda, doporučuje se kvalitní kompost smíchaný s perlitem. Vědci zjistili, že aplikace 5 t/ha drůbežího hnoje má srovnatelné účinky s 23 t/ha kompostu a působí lépe než syntetická hnojiva. Bazalka přihnojená drůbežím hnojem byla aromatičtější.
Důležitá je pravidelná zálivka – bazalka je náročná na vláhu, neměla by nikdy zaschnout. Podobně jako u jiných aromatických bylin, i u bazalky platí: čím více sluníčka, tím více vůně.
Větvení a dorůstání nových listů můžete podpořit zastřiháváním květů. Na bazalce si rádi pochutnají i slimáci, je proto potřeba kontrolovat jejich výskyt. Na podzim ji umístěte na chráněné světlé místo. Příčinou žloutnutí listů je zpravidla nedostatečná zálivka nebo výživa.
Sběr
Nejcennější, tedy nejchutnější částí rostliny jsou mladé listy. Sklízí se od dubna až do října.
Zpracování
Bazalku je vhodné zmrazit s trochou vody v tvořítkách na led nebo na tácu v tenké vrstvě. Po zmrazení je můžete přemístit do sáčků a vytěsnit vzduch. Zmrazené byliny udrží chuť až na jeden rok. Lze je také naložit do kvalitního olivového oleje – na listech musí zůstat vrstva oleje, jinak začnou hnědnout. Také je možné naložit listy do octa nebo soli.
Suší se ve stínu, při umělém sušení při teplotách do 40 °C. Sušení ale není pro konzervaci bazalky ideální, protože rychle ztrácí aroma.
Čerstvé listy bazalky lze uchovat v chladničce, zabalené do vlhkých papírových ručníků a v igelitovém sáčku až čtyři dny.
Využití pro drůbež
Bazalka sice neprodukuje tak velké množství zelené hmoty jako jiné rostliny, ale do krmné dávky ji můžete zařadit bez obav. Ve směsi jiných rostlin nebo nasekanou jako součást míchanice. Přispívá ke zdraví sliznic a má i výše zmíněné antibakteriální vlastnosti.
Mnozí chovatelé uvádějí zvýšení snášky nebo také, že slepice po zařazení bazalky do krmné dávky konečně začaly snášet. Chuť vajec údajně neovlivní, ale podobně jako další byliny zajistí krásně oranžové žloutky.
Na univerzitě v Owerri zjišťovali vliv bazalky na přírůstky, využití krmiva a kvalitu masa kuřecích brojlerů. Zjistili, že přídavek 1 % sušených listů bazalky má kladný vliv na využití krmiva a přírůstky. Bazalka ovlivnila také vývin kostry, maso ptáků bylo hodnoceno jako chutnější a šťavnatější.
Doporučuje se také přidat čerstvé lístky bazalky do snáškových hnízd nebo rostliny zasázet u voliér a do nádob u chovatelského zařízení – působí pak jako repelent proti hmyzu.
Pro další druhy
V malém množství lze bazalku přidat také králíkům, morčatům a želvám. I včely milují květy bazalek.
