Mimořádné schopnosti čichu psa jsou v lidské činnosti zohledňovány již několik století. Pes je využíván na sledování stopy, vyhledávání drog, zbraní, střeliva, lidských ostatků, tabáku a peněz. Jeho využitelnost je zaznamenána i ve zdravotnictví, kdy pes dokáže podle pachu identifikovat závažná onemocnění. Využití psa k vyhledávání lesních škůdců, zejména lýkožrouta smrkového, bylo experimentálně zkoušeno v Německu v letech 2004 až 2005. Výsledky tohoto ověřování prokázaly reálné využití čichu psa. A právě tuto oblast speciálního výcviku jsem úspěšně vyzkoušel jako první v ČR. Do výcviku jsem zařadil čtyřletého psa plemene německý ovčák, jménem Kaito Bornek. Pes měl již několik pracovních zkoušek a speciální výcvik pro vyhledávání kůrovce trval 6 měsíců.

Výběr plemen psa pro výcvik na vyhledávání kůrovce

Každé plemeno psa je podle svého standardu plemene určeno či šlechtěno pro nějaké zaměření, a to buď na pracovní činnosti, či jen tak, pro krásu. Výběr plemen psa pro speciální pachové práce sice může vyvolat otázku, podle čeho vybírat, ale toto lze obecně definovat jako podružnou záležitost. Genetické předpoklady pro pachové práce jsou v podstatě u všech plemen totožné. Koeficient dědivosti – heritability – je u těchto vlastností velice nízký, uvádí se zpravidla mezi 8 až 12 %. Zbytek je odvislý od schopností cvičitele. Záleží tedy na vnějších podmínkách prostředí.

Tato skutečnost dosti významně ovlivňuje výběr plemene psa pro vyhledávání kůrovce. Nastavení kritérií pro výběr plemene proto musí být stanoveno na základě jiných principů. Musíme vzít v úvahu typ prostředí, kde bude pes pracovat, habitus plemene psa, předpoklady plemene psa k vytrvalosti práce. Velmi důležitou oblastí pro výběr plemene psa na vyhledávání kůrovce v lese je adaptivní inteligence, která se vztahuje na oblast schopnosti psa: poznání, dovednosti a všeobecné schopnosti, které pes získá v průběhu svého života. Se způsobem učení psa je spjata i paměť, tu můžeme prakticky rozdělit na paměť krátkodobou a dlouhodobou. Krátkodobá paměť je vitální první stadium jakéhokoliv zpracování informace. Dlouhodobá paměť je schopnost uchovávat téměř neomezenou dobu velkou zásobu informací.

Další důležitou složkou adaptivní inteligence je schopnost řešit problém. Tím míníme mentální kapacitu, která nachází správné řešení, jež umožňuje překonávat různé překážky. Existují dva aspekty schopnosti řešit problémy. První zahrnuje schopnost plánování a výběru typu chování. Druhý zahrnuje schopnost zapamatovat si ostatní.

Metodika výcviku psa

Metodika výcviku psa pro vyhledávání stromů napadených kůrovcem je založena na principech výcviku psa pro pachové práce. Základním předpokladem pro výcvik psa na vyhledávání kůrovce či jiné specifické látky je dobře rozvinutý vztah k pachovým disciplínám:

–      vypracování stopy (vlastní, cizí), stáří stop minimálně 3 až 4 hodiny,

–       vyhledávání aportu v různém prostředí a vyhledávání předmětů specifického pachu,

–       rozlišování předmětů na základě lidského pachu a rozlišování předmětu na základě jiného organického pachu.

U takto rozvinutých pachových disciplín musí mít pes i rozvinutý určitý stupeň poslušnosti, zejména přivolání, chůzi u nohy, ale hlavně perfektní vysílání do různých směrů.

Ovladatelnost závisí na prostředí a působení vnějších vlivů, může polevovat, nebo naopak se upevňovat ve své podobě i síle (Muller, 2009).

Výborným předpokladem pro zařazení psa do speciálního výcviku na vyhledávání kůrovce je například splnění Zkoušky vyhledávání předmětů StPr 1 až 3 podle mezinárodního zkušebního řádu pro sportovní kynologii IPO.

Zajímavý na této zkoušce je způsob vyhledávání předmětů, který pomyslně simuluje vyhledávání stromů napadených kůrovcem v lese:

Nejprve se vytyčí prostor pro vyhledávání, kde se psovod pohybuje po pomyslné středové linii a vypouští psa do směrů vpravo a vlevo střídavě tak, aby pes při vyhledávání pokryl celou vytyčenou plochu. Nalezené předměty pes označuje buď zastavením, zalehnutím, nebo sednutím. Psovod po nalezení předmětu jde ke psovi, předmět sebere a vrací se zpět na středovou osu, odkud psa vysílá opět do jednoho směru.

Výše uvedená fakta uvádím z důvodů přesné definice způsobu obecného výcviku psa pro vyhledávání předmětů různého pachového zdroje. Pach se v této části výcviku přesně nedefinuje, k tomuto se přistupuje až později po zvládnutí základních částí obecného výcviku.

Pro systém vyhledávání je terén, kde se vyhledává, velice důležitý a nácvik v tomto prostředí upevňuje jistotu práce psa při tak specifické činnosti, jako je vyhledávání předmětů a specifických pachů. Na počátku výcviku využijeme různých přírodních terénů, jako je louka, pole, beton, silnice apod.

Když pes zvládá hledání předmětů a specifických pachů na těchto terénech, přecházíme postupně na vyhledávání v lesním porostu odpovídajícím prostředí výskytu kůrovce. Při práci v lese, v porostu, kde se vyskytuje kůrovec či je předpoklad jeho výskytu, působí na psa i psovoda řada velmi negativních faktorů, které je nutné řádným tréninkem eliminovat.

Jedná se zejména o náročný nepřehledný terén, silné a časté změny proudění vzduchu, jinou relativní vlhkost, náročnou orientaci pro psovoda.

Pozitivní i negativní okolnosti je třeba stále přizpůsobovat situaci tak, aby se pes stále blížil k úspěšnému zakončení své práce a přesně při tom plnil to, co požadujete. Rozhodující podmínkou je i v tomto případě důslednost (Muller, 2006).

Když máme psa zvládnutého v základní části výcviku vyhledávání, můžeme přistoupit k výcviku psa ve speciální části, a to je pach kůrovce. Jedná se o specifický organický pach, na který bude pes cíleně cvičen.

Při výcviku psa na specifický pach je velmi důležité definovat látku, na kterou pes bude cvičen a bude na ni reagovat. Na vyhledávání kůrovce nebyla nikdy v historii výcviku psa v ČR definována látka či pach, na kterou by měl pes reagovat, jelikož nikdy tento druh výcviku psa nebyl aplikován. Před zahájením speciálního výcviku byla zkoumána tato základní otázka specifického pachu a byly vytvořeny tři základní způsoby či možnosti výcviku psa na specifickou látku:

1. Pes bude cvičen na kombinaci pachů kůrovce, hrabanky, jehličí a zeminy. Tato kombinace byla využita při výcviku psa v Německu v roce 2004.
2. Pes bude cvičen na organický pach feromonů (agregačních), které vylučuje kůrovec v období rozmnožování.
3. Pes bude cvičen pouze na specifický pach kůrovce, to znamená přímo na jedince kůrovce.

Tyto tři možné způsoby výcviku psa na vyhledávání kůrovce byly řádně analyzovány a zkoumány z hlediska přesnosti práce psa při vyhledávání kůrovce, možnosti nasazení psa v období běžného roku a z hlediska náročnosti simulování podmínek výcviku v praktickém terénu v lese.

Po prozkoumání výše uvedených způsobů výcviku psa na vyhledávání kůrovce bylo zjištěno, že varianta výcviku psa na sdružené pachy kůrovce, hrabanky, jehličí a zeminy nemusí vždy vést k přesnému označení kůrovce, pes může reagovat na specifické pachy přidružených látek.

Varianta způsobu výcviku psa na feromonové pachy byla ihned vyloučena, jelikož omezuje možnost nasazení psa v průběhu roku. Pes by reagoval pouze v období rozmnožování kůrovce a tím by byla značně omezena možnost nasazení psa v preventivní činnosti. Jako nejvýhodnější varianta se profilovala možnost výcviku psa na přímý organický pach kůrovce jako jedince.

Vyjdeme-li z jednotlivých etologických předpokladů kůrovce a z jeho způsobu života na stromě, bylo zjištěno, že kůrovec v zimním období, přesněji když teplota klesne pod 7 stupňů Celsia, upadá do období přezimování a jeho aktivita je zcela omezena. Podle některých autorů studií o kůrovci je uvedeno, že určité množství kůrovce přezimuje v hrabance pod napadeným stromem, a to stojícím či ležícím. Toto množství kůrovce v hrabance činí 6 až 8 % z celkového množství populace kůrovce na napadených stromech. Období přezimování je asi od října až do dubna, záleží na průměrných teplotách.

Tento předpoklad dal přednost způsobu výcviku psa na přímý organický pach kůrovce. Byla upřednostněna možnost využití psa v období přezimování kůrovce k preventivní činnosti v porostu a k pachové čistotě označování specifického pachu.

Při použití metody výcviku psa na přímý organický pach kůrovce nastala otázka, jaké množství je pes schopen označit či kolik jedinců musí být pohromadě, aby pes spolehlivě označoval kůrovce.

Jednotlivé kusy mrtvého kůrovce (kůrovec byl speciálně konzervován) byly vloženy do různých přírodních míst držících dobře specifický pach brouka v určitém počtu a pak byl nasazen pes na označení vzorku. Bylo prokázáno, že pes spolehlivě označuje množení brouků okolo 20 kusů. Takto početné vzorky pes označoval ihned a velmi přesně.

Tímto ověřením bylo dokázáno, že pes v praktickém nasazení bude označovat minimální množství brouků v jednom místě, stačí jich několik desítek. Tato skutečnost se následně důkladně prověřila a potvrdila v průběhu nácviku psa pro vyhledávání.

Metodika nasazení psa v praxi

Nasazení psa na vyhledávání stromů napadených kůrovcem v lese je pracovní výkon, který se řídí určitým pracovním postupem. Na základě poznatků ze speciálního výcviku psa byl zpracován postup na dva způsoby nasazení psa na vyhledávání. První způsob byl sestaven pro rychlý průzkum vyhledávání určené plochy a jednoduchou kontrolu stavu porostu ohledně přítomnosti kůrovce. Druhý způsob byl sestaven pro přesné a důkladné vyhledání plochy pro vyhledání kůrovce.

Metodika nasazení speciálně vycvičeného psa byla vytvořena v průběhu nácviku vyhledávání v lesním porostu. Ustálit a najít správný způsob či styl vyhledávání napadených stromů kůrovcem v lese psem nebyla zpočátku jednoduchá záležitost. Bylo potřeba si vymezit hlavní priority metodiky nasazení psa v terénu:

Identifikace plochy, orientace v terénu, klimatické podmínky v období nasazení psa, faktory proudění vzduchu, zabezpečení plochy proti rušivým vlivům.

Při nasazení psa na vyhledávání kůrovce v lesním porostu bylo prokázáno, že pes s malými přestávkami je schopen vypracovat a prohledat 1 ha lesního porostu za 25 až 30 minut, toto zjištění je odvislé od náročnosti terénu a klimatických podmínek.

Pokud je pes v dobré zdravotní a pracovní kondici, je schopen za den prohledat asi 3 až 4 ha lesního porostu v rámci preventivně kontrolní činnosti lesního porostu.

Závěr

Nasazení speciálně vycvičeného psa v praxi je podmíněno splněním certifikačních kritérií, které byly sestaveny a odsouhlaseny v rámci projektu výcviku psa pro vyhledávání stromů napadených kůrovcem. Certifikace psa je platná jeden rok a opravňuje využití psa v praxi. Přezkoušení provádějí vysoce kvalifikovaní rozhodčí a certifikační zkouška je prováděna individuálně a přímo v praxi.

Takto speciálně vycvičený pes je v budoucnu nejvhodnější pro odborný personál lesních společností, které se zabývají problematikou ochrany lesa, kde jeho využitelnost bude obrovská.