Fenykl – Poklady z přírody 38
Fenykl obecný (Foeniculum vulgare) patří do řádu miříkotvaré (Apiales), čeledi miříkovité (Apiaceae), k nevelkému rodu fenykl (Foeniculum). Rod fenykl zahrnuje tři druhy – nejznámější fenykl obecný, dále F. subinodorum ze severní Afriky, jehož semena téměř nevoní, a F. scoparium s vyšším podílem aromatických látek.
Rodový název Foeniculum lze volně přeložit jako voňavé seno. Fenyklu se přezdívá italský, římský nebo vlašský kopr, boloňský fenykl, někdy také sladký kopr nebo úkrop. Využít se dají listy, řapíky, kořen i semena.
Výskyt
Fenykl pochází z oblastí okolo Středozemního moře. Volně v přírodě ale zplaněl i na dalších místech světa. Roste zejména ve Středomoří, v okolí Černého moře a v Přední Asii, ale také okolo pobřeží Walesu nebo v jižní Kalifornii. Škodlivým plevelem je v některých regionech Austrálie. U nás se mu daří na jižní Moravě. Pěstuje se zejména ve Francii, v Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku, Egyptě či v Číně.
Roste na polích, v okolích silnic, na loukách i v mokřadech.
Charakteristika
Rostliny fenyklu jsou na první pohled podobné kopru. Snadno jej lze rozeznat podle typické vůně, která připomíná anýz a lékořici.
Tato víceletá bylina, která se zpravidla pěstuje jako dvouletka, dorůstá do výšky až dvou a půl metru. Pevná lysá lodyha vyrůstá ze silně rozvětveného kuželovitého kořene. Řapíkaté trojboké listy fenyklu zpeřené v nitkovité úkrojky vyrůstají z pochev.
Sytě žluté květy se objevují od července do září. Na 5–25 cm dlouhých stopkách vyrůstají složené okolíky o průměru 5–10 cm. Oboupohlavní, pětičetné květy jsou cizosprašné, opylovačem je hmyz.
Plody jsou dvounažky, které obsahují dva zelenavé až světle hnědé plůdky, až 1 cm dlouhé. Mají charakteristickou vůni a lehce štiplavou, nasládlou chuť. V prvním roce může rostlina vyprodukovat až tisíc semen.
Na oblibě získává také tzv. sladký fenykl F. vulgare var. azoricum, který se jako lahůdková zelenina sklízí ještě před květem v prvém roce. Přezdívá se mu také fenykl bulvový, nadzemní zhrublá část připomíná bílou hlízu, skládá se ale ze zdužnatělých listových pochev.
Trocha historie
Fenykl lidé využívali od starověku. Staří Římané pěstovali fenykl pro jeho aromatická semena. Jako koření, ale i léčivou bylinu jej využívali i staří Řekové, Egypťané, Arabové, Číňané i Indové. Používal se při léčbě nachlazení, kašle i žaludečních obtížích. Silice fenyklu byly prostředkem proti blechám a vším, a to jak u lidí, tak u zvířat. Naši předkové žvýkali semena kvůli svěžímu dechu a zlepšení stavu dásní. Také v Indii se semena obalená v cukru žvýkají pro osvěžení dechu. V lidové medicíně se fenykl používá na vyvolání menstruace a podporu laktace.
Fenykl je jednou z devíti bylin v pohanském anglosaském Kouzle devíti bylin pro léčbu otrav a infekcí zaznamenaném v 10. století.
Semena se jako prostředek podporující trávení, funkce jater a střev používají i dnes. Mírní nadýmání i křeče žaludku a střev. Plody jsou složkou čajů proti nadýmání pro malé děti i čajů pro kojící matky. Používají se také jako prevence proti obezitě. Ve směsi s medvědicí lékařskou se používá k léčbě ledvinových kamenů.
Prokázány byly i antimikrobiální účinky, výtažky z fenyklu potlačují i růst hub a kvasinek.
Fenykl údajně dokáže posílit imunitní systém, působí jako přírodní antioxidant, příznivě působí na dýchací cesty, usnadňuje vykašlávání a uvolňování hlenu. Používá se také k úpravě chuti některých léků a bylinných čajů. Prokázalo se, že fenykl je účinný při léčbě nadměrného ochlupení u žen.
Ze semen fenyklu můžete připravit čaj, odvar, tinkturu nebo je inhalovat.
Fenykl je obvykle dobře snášen, uvádí se ale, že jako lék by se neměl podávat déle než dva týdny. Nedoporučuje se užívat jej během těhotenství. Může mít vliv na účinky některých léků.
Fenykl se využívá i v kulinářství, oblíbený je zejména ve francouzské a italské kuchyni, na Středním východě i v Jižní Americe. Skvěle se hodí do salátů, nakládané zeleniny, omáček, polévek i pomazánek. Uplatní se i při pečení, dušení a grilování masa. Ochutí i chléb, cukroví, sladké pečivo nebo bylinkové máslo. Jemně nasekané čerstvé lístky mohou nahradit mátu v jogurtových zálivkách nebo kopr při nakládání zeleniny. Skvělé je také pesto z čerstvého fenyklu. Semena fenyklu jsou hlavním kořením italských salámů. V Sýrii a Libanonu se mladé listy používají k výrobě vaječné omelety.
Fenykl je také nedílnou součástí některých likérů a absintu, švýcarského léčivého elixíru konce 19. století.
„Bulvy“ fenyklu se připravují vařené, dušené nebo i syrové do salátů. Jednotlivé dužnaté pochvy řapíků jsou vhodné k zapékání, plní se šunkou, sýrem nebo houbami. Výborný je k rybám, těstovinám a k rýži. Vynikající je i velmi rychlá příprava – tenké plátky fenyklu s mořskou solí a olivovým olejem. Při pravidelné konzumací fenyklu se údajně snižuje hladina cholesterolu v krvi.
Co rostlina obsahuje?
Nejvíce cenných látek obsahují semena. Nejdeme v nich sacharidy, tuky, vlákninu, silice i aminokyseliny. Jsou bohatá na draslík a vápník, nalezneme v nich i stopové prvky, např. železo a mangan.
Fenykl má vysoký obsah vitaminu C a vitaminů skupiny B, zastoupený je i vitamin A a E.
Příjemnou vůni a anýzovou chuť fenyklu dodává sladká silice anetol a hořký fenchol. Bulvy obsahují vitaminy B a C, ale také vlákninu.
Pěstování
K pěstování je potřeba vápenitá, dobře propustná humózní půda. Fenykl potřebuje dostatek vláhy. Písčité půdy lze pro jeho pěstování využít pouze tehdy, pokud mu zajistíme dostatek zálivky.
Fenykl potřebuje teplo a slunce. U nás se za vhodnou oblast pěstování považuje jižní Morava. Bulvy ale dorostly i u nás, na Vysočině.
Vysévá se koncem května nebo začátkem června na chráněný záhon do hloubky 2 cm v řádcích asi 25–30 cm od sebe. Později se rostliny protrhají na vzdálenost až 20 cm. U raných výsevů hrozí vybíhání do květu.
Sběr
Semena se sbírají v září a říjnu, za suchého počasí. Sušené plody mají nasládlou, větrově hořkou chuť. Plody se odstřihnou, jakmile zhnědnou, a nechávají se zavěšené, aby doschly. Také kořeny se sklízejí na podzim.
Hlízy sklízíme od srpna do září, nejpozději před prvními mrazíky. Zmužnělá část se odřezává s částí kořenové hlavy. Listy se stříhají na jaře.
Zpracování
Semena lze v suchém stavu dobře skladovat; po dlouhou dobu si zachovávají specifické aroma. Listy a kořeny lze sušit na slunci.
Využití pro drůbež
Fenykl se uvádí jako prostředek podporující snášku i jako vhodný repelent omezující výskyt vnějších parazitů. Přidává se také do bylinných směsí určených k odčervení drůbeže.
U kuřat byla testována možnost využití fenyklu jako prevence proti kokcidiím. Ve skupině infikovaných kuřat, kterým byla podávána směs extraktu z fenyklu a pelyňku, neuhynula žádná kuřata, počet oocyst se snížil o 71 %.
U jednodenních kuřat byl zkoumán vliv přídavku 1–3 g fenyklu na kg krmiva. Přídavek fenyklu významně zvýšil přírůstky i využití krmiva. Stoupl také počet červených krvinek.
Testovaly se rovněž účinky vyšších teplot a přídavku fenyklu na snášku. Výzkum ukázal, že teplota neměla vliv na výši snášky, ale na spotřebu krmiva a podíl vajec s vadnou skořápkou a hmotnost vajec ano. Přídavkem fenyklu do krmné dávky byly účinky tepla mírnější. I další výzkum prokázal, že éterické oleje z fenyklu měly kladný vliv na hmotnost a sílu skořápky.
Celé hlízy fenyklu mohou drůbež odpuzovat svou výraznou chutí. Ráda ale ozobává zelené vrcholky.
Pro další druhy
Fenykl může pomoct i psům. Používá se jako přírodní lék na koliky a nadýmání. Doporučuje se podávat chlazený čaj, přidává se i do granulí. Podobně se používá také pro kočky. S opatrností jej lze podávat i březím a kojícím zvířatům. Vzácně může vyvolat záněty kůže.
S kolikami a nadýmáním pomáhá fenykl i koním. Používá se také ke zlepšení chuti k jídlu a zvýšení produkce mléka kojících klisen. Ve velkém množství ale může působit jako sedativum a mít halucinogenní účinky.
Fenykl se uvádí také jako účinný prostředek při léčbě mastitidy.
Prokázalo se, že přídavek 0,5 % semen fenyklu a 0,5 % listů oregana do krmné dávky brojlerových králíků má vliv na lepší stravitelnost živin, může snížit náklady na krmivo a kg přírůstku.
Semena fenyklu mají v oblibě ptactvo i hlodavci, divoká prasata si zase pochutnají na jeho kořenech.
Rostliny fenyklu jsou také potravou pro některé druhy motýlů, např. otakárky, ale také další hmyz.
