Poklady z přírody 46 – Černucha
I v angličtině se používá pojem black caraway – černý kmín nebo black onion seed – černá cibulová semena, jako důsledek podobnosti semen cibule a černuchy. V USA se používá název charnushka převzatý od ruských imigrantů, říká se jí také kaloni. Častý je i název ajowan, ten se ale používá pro více druhů koření a dochází tak často k záměně.
Využít se dají i semena příbuzné černuchy damašské (Nigella damascena), která ale nemají takové chuťové vlastnosti jako semena černuchy seté. Častěji se pěstují jako letnička. Na našem území se můžeme setkat také s černuchou rolní (Nigella arvensis), která je kriticky ohroženým druhem.
Výskyt
Černucha setá pochází z jižní až jihozápadní Asie, pěstovat ji můžete i u nás. Planě roste na jihu naší země a v teplejších oblastech Slovenska. Rozšířena je dnes téměř po celém světě. Využívá se zejména v Indii, běžná je i na Balkáně, v Turecku a na Středním východě.
Charakteristika
Černucha setá je jednoletá bylina, která dorůstá zpravidla výšky 20–35 cm, uvádí se ale až 60 cm. Větvené lodyhy porůstají listy, jejichž čepele jsou členěné v čárkovité až úzce kopinaté úkrojky. Květy s pěti kališními plátky září od různých odstínů modré až po bílou. V našich podmínkách rozkvétá od června do září. Plodem je měchýřek. Jednotlivé měchýřky jsou po třech až sedmi srostlé do souplodí. Malá semena černuchy mají černou barvu a matný drsný povrch.
Trocha historie
Semena černuchy používali již starověcí Egypťané – byla nalezena i v Tutanchamonově hrobě. Jejich přesné využití není známé, ale jisté je, že předměty, se kterými byl pohřben faraon, byly pečlivě vybírány tak, aby mu pomohly v posmrtném životě. Nejstarší písemná zmínka o černuše je v knize Izaiáše ve Starém zákoně, kde je porovnána sklizeň černuchy a pšenice. Podle izraelského botanika M. Zohary byla černucha tradičním kořením Starého světa a její semena se ve velké míře používala k aromatizaci potravin. Nálezy ukazují, že v Turecku se semena černuchy používala od druhého tisíciletí před naším letopočtem. Na jih od Sahary ji šířili arabští obchodníci.
Na mnohé neduhy využívali černuchu již dávní léčitelé. Uvedena je v knize řecko-arabských moudrostí, Al-Kánún fi ttibb, která vznikla kolem roku 1030. Černucha se používá i v čínské medicíně, v ajurvédě, uvedena je i ve spisech tibetské medicíny. Ve svém herbáři ji zmiňuje i renesanční lékař a botanik Mattioli.
Semana se podávají celá, drcená, rozemletá na prášek, v podobě odvaru či nálevu. Odvar se připravoval i z červeného vína. Semena se také nakládají do oleje nebo se z nich olej za studena lisuje.
Černuše se přisuzují účinky antibakteriální, antioxidační, protivirové, redukuje vysoký krevní tlak, působí proti průjmu i jako prostředek k odčervení. Léčivé přípravky z ní podporují hojení, potlačují bolest, mírní žaludeční potíže a nadýmání, působí i na činnost jater a střev. Používá se i k léčbě dýchacích obtíží, dokáže zmírnit alergické reakce, pomoct může při horečce, menstruačních obtížích i astmatu. Používá se také při kožních problémech, doporučuje se při detoxikaci těla, snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Testovány jsou také možnosti využití černuchy při podpoře léčby rakoviny.
Nedoporučuje se semena podávat ve větším množství. Uvádí se, že černuchu setou by jako léčivou rostlinu neměly užívat těhotné a kojící ženy. Jiné zdroje ale zase udávají, že podporuje kojení.
Semena černuchy se v kuchyni používají zejména v Indii a na Středním východě. Chutnají jako kombinace cibule, černého pepře a oregana, někomu připomínají muškátový oříšek. Chuť je štiplavá, mírně nahořklá. Sušená upražená semena připomínají chutí kari a používají se k dochucení zeleniny a luštěnin. Mohou být použita také jako pepř v receptech s ovocem a zeleninou, na dochucení salátů nebo drůbeže. Přidávají se jako koření do pečiva. V bengálské kuchyni je černucha používána jako součást směsi pěti koření, která se přidává do mnoha jídel, známý je chleba naan. Je také součástí arménského pleteného sýra majdouleh.
V kuchyni lze ke zdobení pokrmů použít i květy nebo nezralé tobolky.
Aromatický olej připravený ze semen černuchy se používá také do přípravků pro ústní hygienu nebo při výrobě parfémů. Zavěšená ve skříni působí proti molům, zavěšená v plátěném pytlíčku v blízkosti ohně (topení) zase příjemně provoní místnost.
Květy i plody černuchy ozdobí záhony i vázy, použít se dají čerstvé i do suchých vazeb.
Co rostlina obsahuje?
Semena obsahují olej bohatý na nenasycené mastné kyseliny, zejména kyselinu linolovou (50–60 %), kyselinu olejovou (20 %). Z nasycených mastných kyselin je zastoupena kyselina palmitová a kyselina.???
V oleji je údajně zastoupen vitamin A, dále vitaminy skupiny B (B1, B2, B3, B6), kyselina listová, D, E a F. Obsaženy jsou i minerály, a to vápník, hořčík, železo, zinek, fosfor a měď. Zajímavý je i obsah nenasycených mastných kyselin.
V semenech jsou také alkaloidy, např. nigellimin, nigellidin a nigellicin a v malém množství deriváty terpenů.
Pěstování
Pro pěstování vyberte teplé, slunné místo. Černucha není náročná rostlina, vyhovuje jí sušší vápnitá půda, nejlépe s neutrálním pH.
Semena se vysévají brzy zjara přímo na trvalé stanoviště, černuchy špatně snáší přesazování. Je možné ji zasít také na podzim, ale záhon je nutné přikrýt chvojím nebo netkanou textilií. Mírné zimy přečká bez potíží. Semena vyklíčí přibližně za 14 dní. Klíčení zpomaluje světlo.
Po vzejití se rostliny jednotí na vzdálenost 20–30 cm. Během vegetace je vhodné rostliny přihnojit a při déletrvajícím suchu zalévat.
Na konci léta nebo na podzim dozrávají tobolky, které se po odříznutí nechávají mírně proschnout, a pak už z nich lze vysypávat aromatická semena.
Sběr
Pro semena se sbírají zralé tobolky, které se nechají proschnout. Semena se vydrolí.
Zpracování
Semena musí být zcela suchá, skladují se v suchu, nejlépe ve vzduchotěsné nádobě.
Drtit se dají v hmoždíři, je vhodné je nejdřív upražit.
Využití pro drůbež
Semena černuchy působí antibakteriálně, mají antioxidační účinky a povzbuzují činnost trávicích enzymů. Testy se prováděly na nosnicích i brojlerových kuřatech.
H. Ghasemi a kol. ve svém článku z roku 2014 uvádějí, že 10–20 g drcených semen na kg krmné dávky pro brojlery zlepšuje imunitu kuřat. T. Guler a kol. (2006) podávali brojlerovým kuřatům semena černuchy v množství 1 %. Prokázán byl zvýšený průměrný denní přírůstek.
Také O. Ashayerizadeh a kol. v roce 2009 testovali podávání drcených semen černuchy brojlerům. Množství nekontrolovali. Uvádějí zvýšení tělesné hmotnosti, kladný vliv na vývoj prsní svaloviny, snížení množství břišního tuku a zlepšení konverze krmiva.
Pozitivní vliv semen černuchy na tělesné přírůstky, příjem potravy, konverzi krmiva i hmotnost svaloviny prokázal také F. Durrani. Průkazné zlepšení uvádí ale až při 40 g/kg.
Přídavek semen černuchy byl testován i u nosnic: 2 nebo 3 % semen černuchy v krmné dávce nosnic kladně ovlivňují snášku, zvyšuje se hmotnost vajec i kvalita skořápky. Černucha působí i snížení koncentrace cholesterolu ve žloutku.
Dále bylo prokázáno, že přidáním 2 % semen černuchy do krmné dávky nosnic se sníží počty Escherichia coli. Černucha také potlačuje virus infekční bronchitidy v raném stadiu infekce, pravděpodobně činí virus neinfekčním.
R. Aydin a kol. (2008) uvádějí, že přídavek 2–3 % drcených semen černuchy je výhodný pro produkci vajec, hmotnost vajec, kvalitu skořápky a snížení koncentrace cholesterolu žloutku. S. Khalaji a kol. (2011) použili jen 1 % semen, což stačilo na výrazné zvýšení tělesné hmotnosti a podporu imunity.
E Bagir et al. (2015) přidávali do krmné dávky celá semena, a to v množství 10–30 g/kg, uvádějí významné zvýšení tělesné hmotnosti slepice.
Pro další druhy
Olej ze semen černuchy se doporučuje také na podporu imunity pro koně, kočky, psy, kozy, a ovce. Olej ze semen černuchy byl také testován jako prostředek omezující výskyt mastitidy u krav. Po jeho aplikaci se snížil počet somatických buněk v mléce, prokázáno bylo antibakteriální působení. Semena černuchy lze přidat i do krmné dávky krav, zlepšují využitelnost krmiv.
