Poklady z přírody 49 – Pupečník asijský
Výskyt
Pupečník je původem z horkých bažinatých oblastí jihovýchodní Asie. Dnes roste v tropických a subtropických oblastech po celém světě. U nás se dá pěstovat jako pokojová rostlina nebo v truhlících třeba na balkonech.
Charakteristika
Vytrvalá popínavá rostlina se štíhlými plazivými oddenky, které mohou být dlouhé až dva metry. Malé okrouhlé dužnaté listy jsou na bázi srdčitě vykrojené. Vrchní strana listu je hladká, zatímco spodní je řídce ochlupená. Květy bývají červené, růžové nebo bílé. Podlouhlé plody s tvrdým povrchem jsou matně hnědě zbarvené. Rostlina je bez chuti a zápachu.
Trocha historie
Po tisíce let se používá v indické ajurvédě k léčbě malomocenství, lupénky a dalších onemocnění kůže či pro urychlení hojení ran. Léčivé účinky pupečníku znají údajně i tygři. Podle legend se bengálští tygři válejí v porostech této rostliny, aby se jim rychleji zahojily rány.
Obyvatelé Srí Lanky ji považují za prostředek prodlužující život, za elixír mládí jej považují také v Číně a Vietnamu. Je také nazývána „pramen života“ nebo „fontána mládí“. Jeden čínský bylinkář se podle legendy právě díky gotu kole dožil dvou set let.
K léčbě ji údajně využívají i Afričané a Australané. Ceněna je schopnost pupečníku obnovovat poškozené tkáně.
Listy pupečníku se používaly také k léčbě nachlazení, syfilidy, žloutenky, žaludečních vředů, dále proti duševní únavě, epilepsii, při průjmu, horečce a astmatu. Některé ženy používají listy gotu koly pro zabránění početí, při problémech s menstruací i jako afrodisiakum a na podpoření kojení.
Dnes se pupečník v evropských zemích a v Americe používá k léčbě křečových žil a chronické žilní nedostatečnosti, mast pomáhá při lupénce a léčbě zranění, předchází vzniku jizev po operaci a snižuje výskyt strií. Stimuluje produkci kolagenu. Studie naznačují, že gotu kola může snížit výskyt otoků a zlepšuje krevní oběh. Uvádí se také, že zmírňuje bolestivost kloubů a přináší zpevnění pokožky. Má pozitivní účinky na kůži napadenou celulitidou, doporučuje se při léčbě revmatismu. Působí jako diuretikum, pomáhá při léčbě infekcí močových cest.
Pupečník asijský také dokáže mírnit symptomy úzkosti, pomáhá při nespavosti, uvádí se také použití při únavě, depresích, psychiatrických poruchách, Alzheimerově chorobě. Údajně zlepšuje paměť a inteligenci. Někdy se také nazývá „potrava pro mozek“.
Gotu kola se nedoporučuje osobám mladším 18 let. Předtím, než bylinu začnete používat, je dobré se poradit s lékařem. Nedoporučuje se například osobám, které užívají léky na játra, a při cukrovce. Při vysokých dávkách se mohou vzácně vyskytnout problémy jako kožní alergie a pálivý pocit s vnější použití, bolesti hlavy, podráždění žaludku, nevolnost, závratě a extrémní ospalost. U zvířat, na kterých byl pupečník testován, se zvýšila hladina cholesterolu v krvi. Totéž se předpokládá i u lidí.
Pupečník se využívá i jako potravina. V myanmarské, nebo chcete-li barmské, kuchyni se syrový pupečník používá jako hlavní ingredience salátu, do kterého se přidává také cibule, drcené arašídy, fazole, limetková šťáva a rybí omáčka. Na Srí Lance je pupečník dostupnou listovou zeleninou, která se podává s rýží, ale také kokosovým mlékem, citronovou šťávou, chilli, kurkumou a mrkví.
Saláty a čatní z pupečníku připravují také Indonésané, Vietnamci, Bangladéšané a Thajci. Krátce povařený nebo dušený se používá jako příloha, připravují se z něj i nápoje.
Co rostlina obsahuje
Zastoupeny jsou vitamin C a B, karotenoidy, flavonoidy, alkaloidy, steroly, tanin, sacharidy i nasycené mastné kyseliny. Obsahuje také chemické látky zvané ahminosid, asiaticosid, thankunisid, isothankunisid, jejich kyseliny vzniklé hydrolýzou glykosidů.
Zajímavý je obsah minerálních látek, například zinku, draslíku, vápníku, hořčíku, manganu, sodíku, oxidu křemičitého a selenu i aminokyselin, například kyseliny asparagové, glycinu, glutaminu, alfa-alaninu a fenylalaninu.
Pěstování
Pupečník asijský není mrazuvzdorný, u nás se dá pěstovat jako pokojová rostlina nebo v truhlících či závěsných nádobách, které se na zimu přemístí do místnosti. Teplota by neměla klesnout pod 10 °C.
Vyžaduje slunce až polostín, teplé prostředí. Na substrát není náročný, postačí směs zeminy a písku, přihnojovat lze jakýmkoliv kapalným univerzálním hnojivem. Ideální je mírně kyselé pH. Zálivku vyžaduje zejména v letním období bohatou, na zimu je potřeba ji omezit. Daří se jí ve vlhkém prostředí.
Semena se před výsevem zalijí vodou teplou 50–60 °C a nechají se namočená 24 hodin. Poté se vysévají na povrch připraveného substrátu a zakryjí fólií. Ke klíčení je vhodná teplota 25–30 °C. Semena klíčí za 30 až 90 dní, v nevhodných podmínkách trvá klíčení mnohem delší dobu. Semenáčky je potřeba přesadit do vhodných nádob, nejlépe závěsných, kde vyniknou jejich plazivé oddenky.
Sběr
Sbírají se mladé výhony nebo listy.
Zpracování
Listy se spotřebují čerstvé nebo sušené, připravují se z nich tinktury, tobolky, tablety a masti. Sušené listy se skladují na suchém tmavém místě, také výrobky by měly být skladovány v chladnu a suchu.
Využití pro drůbež
Využití pupečníku asijského bylo testováno u brojlerových kuřat. Skupina kuřat, které byl do vody přidáván prášek z listů pupečníku asijského a černuchy, měla vyšší přírůstky než běžně krmená kontrolní skupina. Vyšší byla i hmotnost orgánů – srdce, jater, sleziny a slinivky břišní. Zvířata byla zdravější, ve skupině nebyly v průběhu odchovu zaznamenány žádné úhyny. Obě přidávané byliny mají antimikrobiální, imunostimulační, antistresové a insekticidní vlastnosti. Potlačují plísně.
Pupečník asijský spolu s vitaminem C byl testován také jako prostředek k zabránění vzniku tepelného stresu brojlerů. Prokázalo se, že dávka 5 % pupečníku a 500 ppm vitaminu C dokáže zabránit stresu brojlerů.
Listy lze použít i jako tonikum na různé problémy s kůží a při poranění.
