Arabský kůň

Arabský kůň je natolik specifický, že si ho buď zamilujete a jeho kouzlu zcela podlehnete, nebo pro vás zůstane tím „divným“ koněm s velkýma očima a prohnutou hlavou. Ale nelze mu upřít obrovskou zásluhu na vzniku vícero dalších plemen, což si dnes už mnozí chovatelé ani neuvědomují.

Víte, že…
• Dnešní anglický plnokrevník, šlechtěný vysloveně pro dostihy, by tu neběhal, kdyby nebylo tří arabských hřebců – Byerleye Turka, Darley Arabiana a Godolphina. I když se oni sami nezúčastnili žádných dostihů, jejich potomci (kteří vznikli křížením s místními „závodními“ koňmi) položili základy všech linií moderních plnokrevníků. To bylo na počátku 18. století, po roce 1770 se arabové v chovu anglického plnokrevníka přestali užívat, protože již nebyli potřeba.

• Arabští koně se stali vděčným námětem mnoha umělců, milovali je a malovali například francouzští malíři z epochy romantismu Eugéne Delacroix (např. Zápasící arabští koně a mnoho námětů arabských koní a šelem) nebo Théodore Géricault. Právě láska ke koním jej dovedla k romantické malbě a ve svých jedenadvaceti letech namaloval své první mistrovské dílo nazvané Důstojník gardových myslivců dává povel k útoku, které se v roce 1812 stalo senzací pařížského Salonu. Je na něm zobrazen důstojník v sedle vzpínajícího se grošovaného arabského koně.

• Nezapomenutelný film Černý hřebec z roku 1979 pojednává o velkém přátelství malého chlapce a nádherného koně na opuštěném ostrově. Film byl natolik úspěšný, že bylo natočeno i pokračování s názvem Návrat černého hřebce. Předsta­vitelem vraníka byl Cass Ole (1969–1993), arabský hřebec z Texasu ověnčený mnoha tituly. Na čele a nohách měl bílé odznaky, které však byly ve filmu zamalované. Za ušima měl vystříhanou hřívu (což se dělá právě kvůli výstavám, aby více vynikl labutí krk), a proto musel nosit příčesky, aby vypadal jako divoký kůň. Cass Ole se stal koňskou celebritou, a dokonce navštívil Bílý dům a byl přítomen při slavnosti prezidenta Reagana. Předváděl se i před diváky v Itálii, na Sardinii, v Alžírsku a Maroku. Působil jako chovný hřebec na svém domácím ranči v Texasu a dal více než 130 hříbat, ale žádné z nich nenavázalo na slávu svého otce. Slavný Černý hřebec byl uspán v roce 1993 poté, co dostal těžkou koliku. 

• Mezi milovníky a chovatele arabských koní se řadil i slavný herec Patrick Swayze (1952–2009.) Proslavil ho film Hříšný tanec nebo Duch, ale když zrovna nenatáčel, trávil volný čas s milovanou ženou Lisou na ranči s velkými pozemky. Tady společně chovali 300 krav, pávy, kuřata a samozřejmě arabské koně. Ty Patrick miloval a věnoval se nejen jejich chovu, ale i výstavám. Jeho největším oblíbencem byl hřebec Tammen (Abenhetep × Talgana). Pokaždé když novináři vyzvídali, proč je raději na ranči u koní, odpovídal: „Koně ti nelžou. Lidé v Hollywoodu ano.“

• Dnes se k chovatelům arabů řadí také manželé Wattsovi. Charlie Watts je britský rockový bubeník neodmyslitelně spjatý se skupinou Rolling Stones a již několikrát byl vzácnou návštěvou na pražské výsta­vě – Prague Intercupu. Jejich stáje nesou název Halsdon Arabians.

• Světový šampion EKS Alihandro zahájil právě v Praze v roce 2012 svoji výstavní kariéru titulem Juniorský zlatý šampion a posléze přidal juniorský i seniorský titul světového šampiona. Loni se do Prahy vrátil jako vzácný host a předvedl se divákům, kteří nešetřili potleskem.

Soutěž krásy
U arabských koní nás upoutá jejich hlava – ušlechtilá, tzv. štičí (konkávní) se širokým čelem, která má mezi očima vyvýšeninu nazývanou džiba (jibbah). Chřípí je úzké, avšak nozdry jsou velmi pohyblivé a široce otevřené. Také oči jsou velké, což ještě vystavovatelé zvýrazní speciálními oleji a vyholením kůže v okolí. Koně tak získají vzhled pečlivě nalíčené modelky. Stejně pečlivě mají upravenou srst a hřívu, takže když kolem vás projde kůň připravený na výstavu, ještě dlouho poté se za ním line směsice úžasných vůní! Aby jejich krásná hlava vynikla, předvádějí se na jemných ohlávkách a obvykle bez udidla, pouze se stahovacím řetízkem. (U hřebců tříletých a starších je povoleno předvádění na ohlávce s udidlem, které je jemné stihlové.)

Výstavy jsou pro arabské koně důležité z hlediska jejich posouzení a bodového ohodnocení, jež pak bere v potaz majitel, který se chce věnovat chovu. Na výstavě se nejprve celá skupina předvede porotě v kroku, poté už jednotlivě nejprve v klusu (pro toto plemeno je typický plavný klus s ocasem neseným jako prapor, kůň by měl doslova plavat nad zemí), pak je kůň převeden do specifického výstavního postoje, dále je posouzen v kroku a znovu v postoji. Sbor rozhodčích nezná jeho jméno ani původ, aby byla zaručena co největší objektivnost posuzování. Ti nejlepší pak mohou získat tituly šampionů a šampionek.