Venkovní chov chameleonů Bradypodion thamnobates

Chameleoni druhu Bradypodion thamnobates patří mezi tzv. trpasličí chameleony, když samice bývají v těle bez ocasu velké asi jako lidský prostředník, samci jsou zhruba poloviční. Vyskytují se v JAR, v provincii KwaZulu–Natal, v blízkosti pohoří, které tvoří národní park Maloti – Drakensberg Park.

Když jsem se po delší době rozhodoval, zda opět začnu s chovem chameleonů, nechtěl jsem pořizovat druhy, které dorůstají větších rozměrů, a současně jsem zjišťoval, zda existuje druh, který by mohl být v našich podmínkách co nejvíce chován venku, a nikoli pouze ve vnitřní ubikaci za využití umělých zdrojů tepla, UV, vlhkosti atd. Narazil jsem na článek od britského chovatele Roba Pilleyho, ve kterém popisoval chov tohoto druhu přes léto ve venkovních prostorách, přičemž přes zimu jej nechával dokonce hibernovat (http://www.chameleonnews.com/14JunPilley.html). Po dalším studiu informací o druhu jsem se nakonec rozhodl nějakého jedince pořídit a chov zkusit.
Bohužel, Bradypodion thamnobates byl v ČR obtížně dostupný, na podzim 2015 jsem však narazil na chovatele, který měl samce původem z odchovu z Německa a jemuž uhynula samice. Po několika měsících se mi poté podařilo získat pár z odchovu od chovatele ze Slovenska. Byť jsem k chovu přistupoval s obavami ohledně jeho obtížnosti, zjistil jsem, že při dodržení několika základních pravidel nemusí být chov těchto chameleonů (v porovnání s ostatními chameleony) nijak extrémně náročný.

Venkovní chov
Jednotlivé chameleony chovám v pletivových teráriích velikosti základny asi 45×45 cm a výšce 90 cm (případně 50 cm). Na dně terária mám umístěn umělý zelený koberec, který se vysavačem dobře čistí od výkalů, zbytků potravy a uschlých listů z rostlin. Vždy mám v teráriu umístěnu nějakou rostlinu v květináči, velice se mi osvědčil druh nízkého bambusu, který krásně celé terárium proroste, a chameleoni se v něm rádi zdržují. Od května do přelomu srpna/září chovám chameleony na zahradě venku pod dvěma vzrostlými stromy. Skrz větve na terária dopadá slunce a chameleoni se mohou dle libosti vyhřívat, ale nejsou celou plochou terária na přímém slunci. Během letních veder je naopak zastínění stromem nutností, chameleoni jsou velice citliví na výraznější zvýšení teploty, jak se ještě zmíním níže, teploty mezi 25–32 °C jsou pro chameleony dle mých zkušeností maximem. Dle některých zmínek by měli být tito chameleoni schopni zvládat nízké teploty hraničící až s 0 °C, já osobně v případě, že se má v noci ochladit pod 10–8 °C, chameleony přenáším do garáže či do skleníku. Tyto noční teploty zvládají chameleoni bez problémů.
Venkovní chov zvířatům prospívá, mají nádherné zbarvení a během venkovního chovu jsem prozatím nezaznamenal ani jeden úhyn. Od jara roku 2017 mám možnost k chovu používat také velký, asi 20 m dlouhý skleník. V něm byli chameleoni umístěni od konce března 2017 do začátku května 2017 a dále od září 2017 až do začátku listopadu 2017. Teplota ve skleníku v této době přes den kolísá mezi asi 15–30 °C přes den, což se zatím pro chameleony jeví jako ideální. Problém může nastat v případě využívání skleníku během letní sezony, kdy dojde na několik dní k náhlému ochlazení. V červenci 2017 jsem takto všechny chameleony umístil do skleníku v době, kdy pršelo a venku bylo přes den snad jen 12–15 °C. Poté však déšť ustal a vysvitlo slunce, které se do skleníku opřelo letní silou. Během chvíle došlo k oteplení skleníku až na 35 °C, naštěstí jsem byl doma a stihl všechna zvířata vynést. Jedna z mladších odchovaných samic však byla na pokraji sil z přehřátí a půl dne pouze ležela na zemi, než se vzchopila.

Potrava
Po teplejší část roku krmím chameleony výlučně smýkaným hmyzem z naší zahrady, kde z toho důvodu nepoužívám žádné postřiky (na manželčinu žádost dodávám, že jí prý kvůli tomu zmírají všechny růže napadené nějakou havětí…). Hmyz smýkám speciální entomologickou síťkou. Chameleoni smýkaný hmyz přijímají s velkou chutí a zatím vždy vyloučili hmyz, který jim nechutnal nebo by mohl být nějak nebezpečný. Vzhledem ke skutečnosti, že letos jsem kromě původních 3 ks měl v létě venku i již dospělý odchov v počtu 7 ks, začínalo být smýkání časově náročnější. Současně ve dny, kdy bylo mokro nebo více zima, bylo smýkání méně úspěšné. Z toho důvodu jsem u terárií udělal drobnou úpravu a vytvořil past, do které se hmyz chytá sám. V jemném pletivu terária jsem vystřihl čtverec asi 5×5 cm a jemným drátem přidělal do tohoto otvoru pletivo s většími oky (asi 6×6 mm). Tímto pletivem se chameleon neprotáhne, zato jím proleze hmyz, zejména různé mouchy a mušky, pro které je obtížnější najít cestu zpět. Z vnitřní strany terária jsem pod tento otvor připevnil malou krabičku s návnadou. Jako návnadu používám kousek masa nebo sladkého ovoce, měním ji cca jednou týdně. Past funguje výborně, chameleoni mají potravy dle libosti a vzhledem ke skutečnosti, že se jedná hlavně o mouchy, jim asi 2× týdně ještě smýkám jiný hmyz. Výjimečně se mi do terária dostala vosa, tu však chameleoni vždy ignorovali, dokud jsem ji z terária nepustil, případně nenašla cestu ven.

Voda
Zpočátku jsem prováděl každodenní rosení a všiml jsem si, že chameleoni pijí rádi zejména odkapávající vodu. Zkoušel jsem tedy různé odkapávací systémy, některé i poměrně nákladné, abych nakonec dospěl k tomu nejjednoduššímu a nejlevnějšímu řešení. Plastový kelímek o objemu 2 dl propíchnu zespodu špendlíkem a položím naplněný vodou na horní pletivovou stěnu terária nad rostlinu. Voda prokapává přes listy rostliny a skončí v květináči, případně proteče až do spodní misky pod květináčem. Pokud rostlina vodu nespotřebuje, vodu ze spodní misky vyliju, což je důležité zejména v zimních měsících, aby rostlině neuhnily kořeny. V teplých dnech dávám dle možností vodu třeba 3–4× denně, jinak 1–2× denně. Voda z 2dl kelímku kape cca 10 minut a kapky zůstanou na rostlině. Přes léto nijak nerosím, vlhkost kopíruje vlhkosti na zahradě, v zimních měsících vlhčím nepravidelně.

Chameleoni v zimě
Během zimy (listopad–únor) chovám chameleony v garáži u okna. Teploty se zde pohybují kolem 10 °C. Během dne přitápím topením, aby teplota v místnosti stoupla alespoň na 4 hodiny denně k 20 °C. Chame­leoni mají k dispozici vždy ještě lokální vyhřívání žárovkou. Jako zdroj UV záření používám kompaktní zářivky, které jsou v lampách položeny shora na teráriu, ale zapínám je pouze občas, cca 3× v týdnu. V zimě krmím především cvrčky ve velikosti kolem 5 mm, bzučivkami zelenými a modrými (k sehnání v rybářských potřebách) a nelétavými octomilkami. Cvrčky a bzučivky se po vylíhnutí snažím krmit co nejpestřejší stravou, bzučivkám navíc přidávám med s vitaminy pro plazy. Samotný hmyz jednou začas obalím ve vitaminech pro plazy či v samotném mletém vápenci. Ve shora zmíněném článku Roba Pilleyho je uvedeno, že ten mladé jedince přes zimu dokonce úspěšně hibernuje, avšak k tomu jsem zatím odvahu nenašel.

Odchov
Tento druh je obdobně jako např. občas chovaný T. jacksonii vejcoživorodý, tedy samice „rodí“ již živá mláďata v blanitém obalu. Na jaře 2016 jsem našel u samice velmi malá mláďata, a to ve velikosti asi 1/3 velikosti mláďat zmíněného T. jacksonii. Mláďata jsem choval dohromady v menším teráriu, krmil je zpočátku menšími nelétavými octomilkami poprášenými vitaminy, které přijímala raději než malé cvrčky. Od asi 2 měsíců byla mláďata chována venku a krmena smýkaným hmyzem, obdobně jako dospělí.