Vlastní kůň, díl 8: Zdravé krmení koní

Umět dobře nakrmit koně je alfou a omegou správné péče o jeho zdraví. Jako dobrý a zodpovědný majitel musíte nejen vědět, čím ho nakrmit, ale také jak ho nakrmit. Rozdělení dávek, kombinování krmiv, organizace krmení a napájení – to vše totiž velmi ovlivní zdraví i spokojenost vašeho čtyřnožce. A bohužel se nelze spoléhat na vlastní intuici nebo zkušenost z krmení vlastního psa či křečka; koně jsou z tohoto hlediska úplně jiní a naše „pravidla zdravé stravy“ jim nemusí dělat dobře.

Celý den možnost si přikousnout trochu píce

Znovu je třeba si uvědomit, že kůň je velké býložravé zvíře. Živí se poměrně málo výživnou potravou, proto jí potřebuje za den spořádat opravdu hodně, aby se nasytil a dodal tělu potřebnou energii a stavební látky. Krmí se větší část dne, v přírodě se podle výživnosti trávy pase asi 16–20 hodin. U toho se neustále pohybuje, neustále žvýká, protože každé sousto musí velmi důkladně prožvýkat, než ho polkne. Jeho trávicí soustava není nikdy prázdná, žaludek a tenké střevo není nikdy plné, ale měly by být poloplné. Jakmile kůň přestane žrát, žaludek a tenké střevo se po určité době vyprázdní a kůň má potřebu pokračovat v příjmu potravy. Přestávky, které si tak dává, obvykle nejsou delší než dvě hodiny. 

Z toho vyplývá první doporučení: Kůň by měl mít průběžně po celý den k dispozici vláknitou potravu – seno, pastvu či jinou formu píce, kterou si může byť po malých troškách kdykoli vzít. Kdo se bojí u svého koně o nadváhu nebo o to, že by mohl onemocnět (laminitis), musí vymyslet způsob, jak podávání píce zorganizovat, aby tomuto doporučení dostál. Možností je několik, záleží na tom, co z toho jste schopni zajistit:

– Dávkování: Pokud máte možnosti a čas, můžete koni průběžně podávat seno (nebo jinou píci) po menších dávkách. Počítejte s tím, že kůň zpracovává 1 kg sena asi 30–45 minut (volné, jemné, krátké seno žere kratší dobu, dlouhé nebo hodně slisované žere delší dobu). Spočítejte si, za kolik hodin jste schopni koni dát další dávku sena, a dejte mu tolik kilogramů, aby ho v klidu mohl sežrat – plus cca 2 hodiny navíc může zůstat bez žrádla. Maximální doba, kdy bude kůň o hladu, by neměla překročit 4 hodiny, pak už se rapidně zvyšuje riziko vzniku velmi bolestivých žaludečních vředů. Seno koni podejte tak, aby ho nerozšlapal, nezašpinil, protože pak ho už nebude žrát, bude déle hladovět a vy budete mít zbytečné ztráty.

– Malé hromádky: Tato metoda je výborná pro koně, kteří pobývají ve výbězích či na pastvinách. Nejste-li schopni svému koni pravidelně přidávat menší dávky sena nebo máte strach, že větší hromadu sena roztahá, můžete mu seno „hromádkovat“. Roznoste po areálu hodně menších hromádek sena dostatečně daleko od sebe. Můžete ho dávat na zem, ale třeba i do spodních větví menších keřů. Pokud koně dostávají seno v malých dávkách, obvykle ho sežerou poctivěji, s menšími ztrátami, důkladněji ho prožvýkají. Výhodou je i to, že budou motivováni se pohybovat. Obvykle totiž vezmou trochu sena z jedné hromádky, pak přejdou jinam, tam se trochu nakrmí, zase jinam… Takto lze krmit i několik koní najednou, aniž by si navzájem seno kradli a vyháněli se. Tato metoda není vhodná v místech, kde hodně fouká – seno vám může jednoduše uletět! Nevýhodou je i trochu větší pracnost při roznášení sena po areálu. Koně však vaši práci ocení!

– Sítě: Pokud koni dáte seno do sítě, která má menší oka, bude si muset dát více práce s vytahováním stébel, takže mu bude trvat déle, než ho sežere. 1 kg tedy bude zpracovávat i více než tři čtvrtě hodiny. Tato metoda je vhodná pro lidi, kteří se ke koni dostanou jednou, maximálně dvakrát denně a dávkování nebo hromádkování sena by nezvládali. Zároveň tak mohou nakrmit i koně, kteří by se při volném přístupu k senu za chvíli neunesli. Seno v sítích také znamená velmi malé ztráty. Nevýhodou je, že síť je vždy trochu výš, koně nežerou ze země; sítě na zemi jsou potenciálně nebezpečné, když do nich kůň stoupne a zamotá se. Při tahání sena skrze malá oka provádějí koně hlavou ne zcela přirozené pohyby. Je nutné také vybrat síť, která je pevná, koně ji neprokoušou a taky se dobře plní. Sítí existuje mnoho – jednoduché vakovité na pověšení třeba na větev, sítě v podobě kapsy, které krásně drží na stěnách (a koně do nich nešlápnou), sítě na celý kulatý balík, ale třeba i sítě, které jen zakryjí vršek sena v krmelci. Je dobré si změřit, jak dlouho trvá koni sežrat 1 kg sena z konkrétní sítě; pak si můžete stanovit potřebné časové intervaly pro její doplňování.

Proč by koně měli mít k dispozici píci téměř po celý den?

Je to prevence žaludečních vředů, ale to není vše:

• Dostatek píce zajistí důkladné žvýkání, čímž se rovnoměrně obrušují stoličky a netvoří se ostré hrany a háky. 

• Tvoří se při tom dostatek slin, které pomáhají neutralizovat kyselost v žaludku. 

• Dostatek vlákniny zajišťuje plynulou střevní peristaltiku a bakteriální rovnováhu ve střevech. 

• Koně, kteří průběžně žerou seno/jinou píci, lépe zužitkují živiny z jádra, než kdyby jádro dostali na lačný žaludek.

• A samozřejmě žvýkání, kousání, vytahování sena splňuje přirozenou potřebu koní téměř neustále žvýkat, kousat, zabývat se potravou. Kromě uspokojení zažívacího traktu tak je uspokojena i psychika koně. Je známo, že koně, kteří mají průběžně k dispozici píci, pak i méně hltají jádro, jsou u krmení méně agresivní a nejsou v takovém stresu, když se ke krmení dostanou.

Krmení ze země

Pojďme se podívat na jednu důležitou věc, kterou jsem trochu zmínila výš. Koně se přirozeně pasou; jejich trávicí trakt, ale i dýchací, či dokonce cévní a pohybová soustava jsou uzpůsobené na to, že kůň velkou část dne popochází s hlavou doslova u země. Oblast hrdla (hltan, hrtan, jícen) je narovnaná a je tak zajištěný hladký průběh polykaného sousta, aniž by sklouzlo omylem do „špatné dírky“, tedy aniž by ho kůň vdechl. Jakmile kůň žere z vyššího místa, oblast hrdla se začne zavírat a průchod pro potravu i dýchání jsou zúžené. 

Při krmení ze země má kůň protažený hřbet a krk, šíjový a nadtrnový vaz jsou napnuté a nadzvedávají páteř koně, takže jeho vnitřnosti z ní mohou plnou vahou viset, aniž by ji poškozovaly a aniž by ležely v břišních svalech.

V neposlední řadě je nutné zmínit, že kůň s hlavou u země se nadýchá výrazně méně prachu ze sena, než kdyby seno viselo vysoko v síti či jeslích a prach koní přímo padal do nosu i očí. To velmi ocení majitelé dušných koní, ale nejen jich!

Krátce a stručně k praktickému krmení koní:

Voda

– Podávejte koni pitnou vodu,

– voda musí být čistá, čerstvá,

– ideální teplota je 10–11 °C, a to nejlépe v zimě i v létě! Proto

– v létě je třeba mít vodu ve stínu a často ji měnit,

– v zimě je nutno nejen vybírat led, ale ideálně vodu i nahřívat,

– hodně vody je i v čerstvé jarní pastvě.

Jádro

– podávejte koni vždy individuálně čili 

– koně během krmení jádrem uvazujte, zavírejte do jednotlivých boxů, ohrádek nebo hlídejte,

– dávejte maximálně 2 kg jádra najednou, lepší je víc menších dávek během dne.

Solný liz

– má být dostupný pro dospělé koně (ne pro sající hříbata!),

– vždy ho dávejte pod střechu nebo stříšku, aby ho déšť nerozmočil a neznečistil zeminu pod ním,

– má být stále k dispozici bílá sůl.

A jak zajistit krmení koní během roku?

Hlavním problémem v zimě je zima. Pokud ji mají koně zvládnout bez úhony, je vhodné dodržet několik rad.

– Základem je seno, protože při jeho mikrobiálním trávení vzniká dostatek tepla, aby koni nebyla zima ani hluboko pod bodem mrazu,

– běžní koně by měli mít seno po celý den ad libitum,

– při teplotě blížící se k -10 °C nebo při chladu, vlhku, větru je vhodné přidávat i jádro jako zdroj energie pro tvorbu tělesného tepla,

– protože v zimě mívají koně menší pocit žízně, je třeba jim zatraktivnit vodu, například tím, že ji trochu ohřejeme (na oněch 10–11 °C, klidně i trochu víc),

– aby koně více pili, je vhodné je napojit po práci nebo po nakrmení jádrem.

Krmení a napájení na jaře

Na jaře je kritický přechod na jarní pastvu. 

– Lze na ni koně nachystat tak, že už od zimy se budou pást na stařině, takže až začne mezi uschlými stébly prorůstat čerstvá jarní tráva, koně ji budou mít „naředěnou“.

– Není-li stařina, je třeba koně stále ještě přikrmovat senem, i když už vyrostla tráva. Kdykoli by měli mít možnost jít se dojíst senem, někdo jim seno dává rovnou na pastvinu.

– Obecně platí, že je třeba koně na jarní trávu navykat minimálně 14 dní. Můžete to udělat tak, že je budete mít zavřené v hliněném výběhu a na trávu je budete pouštět po chvilkách, třeba jen na půl hodiny první den, postupně budete tuto dobu prodlužovat.

– V tuto dobu je vhodné koni ubrat dávku jádra, protože tráva je hodně výživná.

– Napájení nemusí být problém; jarní tráva obsahuje hodně vody a může se stát, že kůň v tuto dobu nebude vůbec pít.

Krmení a napájení v létě

V létě jsou problémy s horkem a suchem, ale také s hmyzem.

– Zajistěte koním během dne stín, je možné, že je budete pouštět na pastvu nebo ven až na noc, protože ve dne jim bude lépe v chladné stáji. Ta stáj ale musí opravdu zajišťovat chlad, kvalitní vzduch a minimum prachu!

– Vodu je nutno udržovat chladnou a čistou! Je dobré mít nádoby s vodou ve stínu, ve stáji, vhodné jsou i nádoby izolované, popřípadě tmavé (nedrží se v nich tolik řasy). I tak je nutno je pravidelně čistit od usazenin a řas.

– V horku koně často trpí nechutenstvím a nechtějí přijímat suchá krmiva. Zajistěte jim čerstvou píci anebo jiné dobré šťavnaté krmení, které jim chutná.

– Hlídejte čistotu kyblíků a žlabů, zbytky potravy tam mohou kysat a plesnivět!

 

Krmení koní kupodivu není věda, ale je třeba si na ně zvyknout a vychytat všechny „mouchy“ v podmínkách vaší konkrétní stáje. Dobré krmení totiž opravdu výrazně zvýší kvalitu života vašeho koně!