Nebezpečné javory aneb atypická myopatie koní v otázkách a odpovědích

Myopatie neboli poškození svalů je u koní obávané a bohužel stále se vyskytující onemocnění, které sice může mít různé příčiny, ale vesměs končí poškozením svalových vláken, dočasným nebo trvalým ovlivněním jezdeckého využití koně, a někdy dokonce smrtí. V tomto článku bych se ráda podívala na jednu z „mladších“ myopatií, na nemoc, která byla na našem území diagnostikována pouze před pár lety, ale každým rokem počet postižených koní roste závratnou rychlostí. Není divu, že se jí majitelé stále více bojí.

Mluvím o nemoci, které se říká atypická myopatie, můžeme se setkat i s názvem sezonní pastevní myopatie koní, protože postihuje především pasoucí se koně na podzim, méně pak na jaře. Dříve se u nás toto onemocnění vyskytlo jen občas a obvykle ani nebylo správně diagnostikované, na podzim 2018 však bylo postiženo skutečně hodně koní a začalo se o něm více mluvit i mezi laiky. Pravděpodobně za to může i změna klimatu a velmi teplé a suché počasí od jara toho roku. 

Čím je atypická myopatie tak nebezpečná?

Toto onemocnění mívá velmi rychlý průběh a popisuje se, že 70–90 % postižených koní přes všechnu snahu uhyne. 

Co ji způsobuje?

Příčinou je látka hypoglycin A, který se nachází v některých semenech, listech nebo semenáčcích stromů javoru klenu nebo javoru jasanolistého. Při důkladném výzkumu javorů v Evropě i USA bylo zjištěno, že se tento toxin nenachází v každém semeni ani v semenech každého zmíněného stromu. Proto je tak těžké odhadnout, který strom je opravdu nebezpečný a zda je konkrétní kůň skutečně v ohrožení. 

V javorech mléč a babyka zatím hypoglycin A prokázaný nebyl.

Spekuluje se i o tom, že onemocnění spouští černá skvrnitost listů javorů, kterou způsobuje cizopasná houba svraštělka javorová (Rhytisma acerinum).

Kteří koně mohou onemocnět?

Onemocnění postihuje koně jakéhokoli věku a typu, ale mladí koně bývají náchylnější. Není to nemoc nakažlivá, avšak někdy onemocní více koní na jedné pastvině. Nemoc nenajdeme u koní, kteří pobývají ve stájích nebo výbězích bez možnosti pastvy.

Jak se koně nakazí?

Kůň musí pozřít semeno javoru (na podzim) nebo mladý semenáček (na jaře), který obsahuje hypoglycin A. Jedná se obvykle o koně, kteří pobývají na vypasených pastvinách, semena sežerou proto, že nemají mnoho na pasení. Podzim 2018 byl suchý a větrný, pravděpodobně vítr shodil ze stromů i nezralá semena a zanesl je na větší vzdálenost než v jiných letech. Proto se vyskytlo u koní tolik onemocnění. Kromě toho byly pastviny suché a spasené, takže koně byli ochotní sežrat cokoli, co našli na zemi; normálně si semen javorů nevšímají. 

Co se stane v těle koně?

Hypoglycin A se v těle koní mění v toxin, který poškozuje metabolismus tuků svalových vláken, takže se v nich pravděpodobně hromadí a tím je poškodí. Svalová vlákna popraskají a odumírají. To je pro koně velmi bolestivé, postižený může být i srdeční sval. Kromě toho se z rozpadlých svalových vláken uvolňuje červené svalové barvivo myoglobin, které se krví zanese až do ledvin a jimi se dostane do moči. To zbarví moč na tmavo a může silně poškodit ledviny.

Podle čeho poznáme, že kůň onemocněl atypickou myopatií?

Majitel si může všimnout toho, že kůň má nemocné svaly. Bude slabý, ztuhlý, může se třást. Někdy to vypadá, že má koliku, potí se, špatně dýchá, má rychlý tep, jindy nemůže polykat, močit a kálet, může až zkolabovat. Má tmavou až černou moč. Nemoc se někdy vyvíjí tak rychle, že najednou najdete koně na pastvině mrtvého.

Lze si tuto nemoc splést s něčím jiným?

Atypická myopatie někdy velmi připomíná koliku. V tom je velký problém – majitel si podle příznaků myslí, že by se mohlo jednat o koliku, a začne koně intenzivně vodit! Může se ale podobat také zátěžové myopatii, například PSSM nebo RER, či nutriční myopatii z nedostatku selenu, popřípadě tetanu nebo otravě botulotoxinem. Většinou je nutné udělat několik vyšetření krve a moči, aby se nemoc potvrdila nebo vyvrátila a mohla se zahájit správná léčba.

Co je třeba udělat, máte-li u svého koně podezření na atypickou myopatii?

Okamžitě je třeba volat veterináře. Rozhodně však kůň musí zůstat v klidu, nelze ho nikam vodit, tahat, nelze ho nutit chodit. To, zda by bylo dobré převézt koně na kliniku, by měl podle konkrétní situace rozhodnout přivolaný veterinář. Samotný převoz totiž pro nemocné svaly představuje obrovskou zátěž a může velmi zhoršit vyhlídky koně na přežití.

Jaká je léčba této nemoci?

V první řadě je třeba říct, že objeví-li se výše popsané příznaky, často veškerá léčba selhává. Pokud to lze, koni se odebere krev a moč na vyšetření. Kůň pak bude dostávat hodně infuzí a je nutno mu zajistit velmi intenzivní péči. Bohužel zatím se neví, jak přesně toto onemocnění léčit, proto se dodávají tekutiny, mírní bolest a svalová ztuhlost, vyplachují se ledviny, udržuje acidobazická rovnováha krve, dodává se karnitin, sacharidy, inzulin, podporuje se celý organismus, aby byl co nejsilnější a mohl s nemocí bojovat. 

Kůň se drží v přísném klidu, v dobře podestlaném boxe. Někdy je nutné mu pomoct s vyprázdněním močového měchýře.

Jaká je šance na vyléčení?

Velmi malá. Jak už jsem popsala, jakmile se ukážou příznaky, jen málo koní přežije. Jestliže kůň lehne, jeho šance se ještě více snižují. 

Co můžete udělat, aby kůň neonemocněl?

• Každý by si měl projít pastviny a jejich okolí, zda někde neroste javor klen nebo javor jasanolistý. Pozor ale na to, že semena javorů mohou ve větru uletět i několik set metrů!

• Pokud v okolí pastviny tyto javory rostou, je vhodné koně odvést pryč.

• Jsou-li už všechna semena spadaná nebo už rostou semenáčky, lze ohradit oblasti, kde se nacházejí, aby se k nim koně nedostali. Nejlepší řešení je pak všechny je vysbírat, popřípadě je zaslat do toxikologické laboratoře na stanovení přítomnosti hypoglycinu A.

• Koním na chudší pastvině je vhodné zajistit dodatečné seno nebo senáž.

• Doporučuje se mít na pastvině jen tolik koní, aby byl pro každého dostatek pastvy. 

• Lze také pouštět koně na ohroženou pastvinu jen na krátkou dobu (ideálně méně než na 6 hodin).

• Při podezření musí majitel ihned kontaktovat veterináře.

 

Přesná příčina a léčba tohoto onemocnění ještě nejsou známy, a proto probíhají četné výzkumy a objevují se stále nové informace. Doufejme, že už brzy o této nebezpečné nemoci budeme vědět dost na to, abychom své koně dobře ochránili, případně vyléčili.

 

Zdroje informací: 

časopis Veterinářství

webové stránky Veterinární a farmaceutická univerzita www.vfu.cz

webové stránky časopisu Horse and Hound www.horseandhound.co.uk

webové stránky veterinární fakulty Královské univerzity v Londýně www.rvc.ac.uk