Poklady z přírody 71 – Bršlice kozí noha

Podívejme se dnes na rostlinu, která je považovaná za velmi obtížný plevel. Na zahrádku ji určitě záměrně nenoste, ale vyskytne-li se, lze ji využít jako léčivou bylinu, krmivo i potravinu.

Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) známá také jako kerhák, kerhátek, husí packa, biskupský plevel nebo podágrová bylina (slovensky kozonoha hostcová) náleží do řádu miříkotvaré (Apiales), čeledi miříkovité (Apiaceae), rodu bršlice (Aegopodium).

Proč tak podivný název? Listy tvarem připomínají stopu kozího kopýtka. Latinské aegopodium je odvozeno z řeckého aigos – koza, apodos – noha. Druhový název podagra je starý název pro dnu, nemoc, která ve stáří zbaví mnoho lidí možnosti pohybu. Podagraria znamená léčící dnu.

Výskyt

Bršlice kozí noha je rozšířená v mírném pásmu Eurasie. V Evropě roste od Velké Británie až po Ural. Zavlečena byla i na jiná místa; mimo místa původního výskytu byla příčinou rozšíření výsadba – lidé ji seli jako okrasnou i léčivou rostlinu či jako zeleninu. Dnes je agresivním plevelem a ekologickou hrozbou v oblasti horních Velkých jezer, na severovýchodě Severní Ameriky, v Austrálii, Tasmánii, na Novém Zélandu i v Japonsku.

Na našem území se vyskytuje hojně ve středních polohách na vlhkých místech, méně častá je v suchých nížinách a na horách. Najdete ji v podrostu smíšených, listnatých i lužních lesů, někde i na pasekách. Daří se jí zejména na místech, kde je v půdě nadbytek dusíku.

Charakteristika

Bršlice je vytrvalá rostlina, rostliny vytváří rozsáhlou síť plazivých oddenků, které slouží k vegetativnímu rozmnožování. Právě kvůli nim je bršlice tak obtížným plevelem. Oddenky se poměrně snadno lámou, a pokud se z půdy neodstraní všechny, z některých částí vyrostou nové rostliny. 

Duté, hranaté, rýhované lodyhy mohou být až 100 cm dlouhé, v horní části se větví. Listy mají podlouhle vejčitý tvar a ostře pilovité okraje. Dolní listy jsou na dlouhých řapících, nedělené nebo trojklané, prostřední lodyžní listy pochvaté, 1–2× trojčetné. Lodyžní listy jsou střídavé.

Bršlice kvete od května do srpna. Květenství se skládá z drobných bílých či narůžovělých kvítků o průměru kolem 3 mm. Je uspořádáno do strukturovaného okolíku o průměru 8–9 cm. Terminální okolík a postranní okolíčky prvního řádu se skládají z 20–28 oboupohlavních květů, okolíčky druhého řádu tvoří samčí květy. Plody jsou dvounažky asi 3 mm dlouhé, hnědé, podobné kmínu.

Uvádí se možnost záměny s jedovatým bolehlavem plamatým (Conium maculatum).

Trocha historie

Blahodárné utišující účinky bršlice při bolestech způsobených revmatem a dnou znali už naši dávní předkové. Rozdrcené lodyhy a listy se používaly jako obklad na postižená místa, z odvaru kořenů a listů rostliny se připravovaly horké zábaly pro léčbu bolesti v kloubech.
Údajně si této rostliny jako hodnotné zeleniny vážili už staří Římané. Později ji jako rostlinku potlačující dnu pěstovali také mniši v klášterních zahradách. Jako léčivou rostlinu ji prezentují nejen Evropští, ale také tibetští a čínští mniši. Její použití popisuje ve svém díle Physica také německá křesťanská mystička, mimo jiné přírodovědkyně a lékařka Hildegarda von Bingen (1098–1179). Bršlice sloužila také jako „obal“ – díky tomu, že listy obsahují esenciální oleje, byly dříve používány k balení zeleniny, aby zůstala čerstvá.
Bršlice přispívá k očistě těla, odkyselení a látkové výměně, působí močopudně, podporuje vylučování solí kyseliny močové a chloridů, uvolňuje křeče, pomáhá při bolesti břicha.

Obklady namočené v nálevu lze použít na zanícené rány či hemoroidy, rozdrcené čerstvé listy se používají jako obklad na bolavé klouby, již zmíněnou dnu a revma. Rozdrcené lísky také značně uleví od svědění a otoku po bodnutí hmyzem. Pomoct může také s hojením drobných poranění. Blahodárná je bršlicová koupel pro bolavé nohy.

Uvádí se také, že podporuje produkci pohlavních hormonů a libido. Díly obsahu látek působících jako fytoestrogeny se doporučuje i ženám po menopauze.

Nedoporučuje se dlouhodobé vnitřní podávání odvaru. Na využití kořene vnitřně jsou rozdílné názory. U těhotných a kojících žen se využití bršlice nedoporučuje vzhledem k nedostatku informací o jejích účincích.

Mladé listy bršlice lze využít v kuchyni, mají příchuť petržele a citronu. Zajímavá je zejména pro svůj obsah vitaminu C. Může zpestřit zeleninové saláty, teplé i studené polévky. Zajímavé je pesto připravené z mladých lístků bršlice. Použít se dá i do nádivek, tvarohu, mletého masa, omelet nebo ji lze přidat do špenátu. Na očistu těla se doporučuje nápoj připravený z bršlicových lístků rozmixovaných s vodou. Neměla by chybět v žádném zeleném smoothie. Na zimu se bršlicové listy dají naložit podobně jako kysané zelí. Jako potravina se bršlice prodává např. v Americe – v internetových obchodech ji lze najít za cenu kolem 3,30 dolaru.

Bršlici lze použít při kontrole eroze půdy. Může být použita jako půdní kryt rostoucí pod stromy a keři.

Co rostlina obsahuje

Listy mají vysoké množství vitaminu C, minerálů a flavonoidů. Obsahují také silice, hořčiny, třísloviny, organické kyseliny, uvádí se provitamin A a zajímavý obsah bílkovin. Z minerálních látek je zajímavý obsah železa, manganu, mědi, titanu a boru.

Pěstování

V zahradách patří bršlice k úporným plevelům, a to zejména na půdách s vyšší zásobou živin a dostatkem vláhy. Udržet bršlici na zahradě není problém, většina lidí spíše přemýšlí, jak se jí zbavit. Rozmnožuje se semeny, ale především oddenky. Schopnosti rostliny rozšířit semena jsou omezené, navíc si semena klíčivost zachovávají jen krátce. Všechny části oddenků, které v půdě zůstanou, jsou ale schopny vyrašit a vytvořit nové rostliny. 

Pokud se rozhodnete ji pěstovat, pak na místech, kde je omezeno její šíření, např. mezi chodníkem a domem. Chcete se jí zbavit, pomáhá pečlivé vybírání oddenků při rytí. Zpravidla se kombinují různé metody. Pomoct může odstraňování mladých listů na jaře a vyhladovění rostlin. Účinné je také překrytí záhonu černou fólií nebo totální herbicidy. Bršlice údajně nesnáší fazole. Záhon napadený bršlicí stačí zrýt nebo nakypřit a pak na něj zasít nahusto fazole. Po druhé sklizni fazolí prý nezbude na záhoně jediná bršlice.

Sběr

Všeobecně platí: nesbírejte v okolí silnic a v parcích, kde konají psi své potřeby. Sbírá se oddenek nebo listy, které se užívají čerstvé. Bršlici sbírejte brzy na jaře, když začnou vyrůstat mladé lístky. Později už není tak křehká a lahodná. Listy sbírané po květu mají štiplavou chuť a projímavé účinky.

Zpracování

Použít se dají čerstvé mladé listy nebo oddenky. Listy lze naložit podobně jako kysané zelí.

Využití pro drůbež

Pro slepice i jiné druhy drůbeže může být bršlice zdrojem zeleného krmení, zdrojem vitaminu C, minerálů i bílkovin. Podávat ji lze nařezanou, ale může být také součástí porostu výběhu, který drůbež jen těžko zničí.

Pro další druhy

Prokázalo se, že kozy a ovce, které se na bršlici pásly, byly pohlavně aktivnější. Květy bršlice jsou navštěvovány mnoha druhy hmyzu, také listy jsou potravou pro řadu larev motýlů. Není ale jejich výhradním hostitelem.