Léčba zlomeniny u dravce

V tomto článku přinášíme fotodokumentaci jednoho případu zlomenin dolní končetiny. Zlomeniny končetin mohou vzniknout velice rychle. Velmi důležité je získání co nejpodrobnější anamnézy každého pacienta. Zlomeniny můžeme rozlišit na dva hlavní typy, a to na fraktury úrazové nebo na fraktury spontánní. Úrazové zlomeniny mohou u papoušků vzniknout například zaklíněním v pletivu nebo v nevhodné hračce, například v již rozmotaném provazu. Při hnízdění ve špatné budce může některý z rodičů při vcházení dopadnout na mládě a jeho křehké kosti se pod ním mohou poranit. Pozor by také měli dávat chovatelé dravců při učení ptáka na poutka. Dále může být zlomenina způsobená onemocněním. Tyto zlomeniny jsou běžnější u mláďat a často bývají důsledkem nedostatku minerálu vápníku.

Příznaky

Mezi příznaky poranění končetiny patří především nefunkčnost končetiny nebo její deformace, otok, modřina, a hlavně bolestivost. Postižený jedinec poraněnou končetinu nezatěžuje, může být načepýřený a nemusí přijímat potravu.

V tomto případě si raroh končetinu zlomil kvůli neopatrnosti ve voliéře. Mládě raroha nebylo schopné delší dobu stát na nohou a při prvním vyšetření leželo ve voliéře. Postižená končetina byla deformovaná, oteklá, teplá a pacient projevoval značnou bolestivost.

Řešení 

Řešení zlomenin je variabilní. Závisí na místě poranění kosti, dislokaci, otevřenosti a lomné linii. Máme dvě základní řešení, a to je řešení konzervativní metodou, nebo chirurgickým ošetřením. Výběr konečného způsobu fixace končetiny závisí na velikosti pacienta, celkovém stavu zvířete, prostředí, ve kterém bude při hojení pobývat, a ceně přijatelné pro chovatele. Každá fraktura je jedinečná a je vždy řešena trochu jinak. U komplikovaných otevřených krvácejících zlomenin je potřeba pacienta před vlastním zákrokem stabilizovat, abychom zabránili jeho šokové reakci. V každém případě by u zlomenin mělo dojít k repozici neboli k narovnání úlomků kostí, její imobilizaci a následně, je-li to nutné, postupné rehabilitaci.

Konzervativní léčba

Při konzervativní terapii se nemusí zachovat kosti v ideální poloze a nemusí dojít k návratu postižené končetiny do plné funkce. Tato metoda je však u některých typů zlomenin (např. zlomenina konce křídla) jediná možná. Při tomto řešení se vyhýbáme také rizikům spojeným s anestezií. Chirur­gické řešení zlomenin se totiž vždy provádí v celkové anestezii a operuje se různými metodami. Při této metodě je vyšší riziko poškození nervů, cévního zásobení a následného ochrnutí.

Pokud to stav vyžaduje, je někdy nutné přistoupit k amputaci končetiny. Nekom­plikovaná jednoduchá fraktura se hojí zhruba 3 týdny. Navíc všechny případy léčby vyžadují klidový režim. Snahou je vždy navrátit jedinci kvalitní úroveň života.

Raroh měl jednolomnou zlomeninu v oblasti tibiotarsu. Jednalo se o uzavřenou frakturu a byla vyslovena relativně příznivá prognóza. Chovatel si přál léčbu neinvazivní konzervativní metodou. Po konzultaci s majitelem byla noha fixována externí dlahou. Dále byly pacientovi nasazeny léky na bolest a byla zahájena antibiotická terapie. U pacienta jsme prováděli pravidelné kontroly a převazy, a to zhruba po 10 dnech. V tomto případě byla namístě obava, že si dravec bude chtít dlahu sundat. Správným zabandážováním a zvolením příjemné žluté obvazové barvy jsme nežádoucí poničení dlahy minimalizovali. Raroh byl umístěn do malé ubikace s vhodnou měkčí podestýlkou, kde o něj majitel vzorně pečoval. Správná péče a vhodně zvolená podestýlka jsou základem pro ochranu zdravé končetiny. Postižený jedinec ji totiž více zatěžuje a to může zapříčinit vznik otlaků.

V průběhu léčby však mohou nastat další komplikace. V místě nestabilní fraktury se může vytvořit pakloub nebo může dojít k infekci v kosti. Špatné hojení ran může být vyvoláno v důsledku nedostatku například vápníku, při poruše výživy nebo vlivem dalšího onemocnění.

Uzdravení bez komplikací – pacient zemřel

Náš pacient si dlahu sundal sám až zhruba po 20 dnech léčby. Byl to však i den převazu. Po příjezdu raroh vypadal klidně, dokonce si dokázal držet část potravy v poraněné noze. Léčba však nebyla ještě u konce, a tak dostal svoji 3. dlahu. Potěšilo nás však, že se zlomenina hojí bez náznaku jakýchkoli komplikací a dravec se má k světu. Za 2 měsíce od úrazu jsme udělali rarohovi kontrolní rentgenologický snímek, na kterém nebyla známka žádné zlomeniny. V důsledku externí fixace dlahou byla končetina pouze mírně vybočená dozadu (cca 2 mm). Raroh však byl naprosto v pořádku, byl aktivní, a dokonce si sám potravu chytal.

Po zhruba půlroce od vyřešení zlomené nožky však náhle uhynul. Stalo se tak na přelomu roku, což je doba, kdy lidé, bez ohledu na zvířata, „slaví“ nový rok. Jedinec se vylekal tak, že bohužel zemřel. Na provedené pitvě jsme mimo zjišťování příčiny úhynu mohli zkontrolovat vývoj zlomeniny. Věděli jsme, že fraktura se zhojila výtečně, stav nohy při pitvě tedy odpovídal našim předpokladům. Na končetině nebyly známky jakékoliv patologie.