K úspěšnému chovu papoušků potřebujete hlavně kvalitní chovné jedince, harmonizující pár, vhodné chovatelské prostředí, odpovídající péči a velkou dávku štěstí. Je však dobré jít štěstí trochu naproti, a to například vhodnou a vyváženou stravou. Proto se ve svém chovu výživě papoušků hodně věnuji a sháněním a sestavováním krmné dávky trávím velké množství času. Asi by bylo jednodušší a pohodlnější koupit míchanou směs zrní, k tomu dát papouškům 2× týdně jablko, ale takový přístup mi přijde velmi krátkozraký a bohužel patrný i na odchovech. Zvolila jsem si proto cestu možná náročnější, ale má snaha se mi mnohonásobně vrací prostřednictvím zdravých, krásně vypadajících papoušků, kteří odchovávají stejně kvalitní jedince. Vždyť v našich chovech by měla vždy vítězit kvalita nad kvantitou.
Jak tedy vypadá můj systém krmení: základ krmné dávky tvoří směs semen složená ze žlutého, zeleného, červeného prosa, lesknice, loupaného ovsa, kardi, pohanky, semence, malé žíhané slunečnice, čiroku a lněného semínka. Poměr semen vždy různě míchám a střídám, a to jak v rámci jednotlivých druhů, tak vzhledem k ročním obdobím. Pro agapornise fišeri a růžohrdlé míchám od jara do podzimu směs podobnou složení Deli natur č. 68, v zimních měsících přidávám slunečnici a semenec, občas i v průběhu roku. Pyrury, mníšci a aratingy mají směs velmi podobnou, jen opět přimíchávám různý poměr slunečnice, semence a dalších semen. K těmto směsím zrní ptáci dostávají denně ovoce, zeleninu a velké množství zeleného krmení, bobulí a větví stromů.
Moji agapornisové nejsou úplnými nadšenci, co se týče konzumace ovoce a zeleniny, proto je nutné papoušky již v mladém věku učit na rozmanitou stravu. Rádi však konzumují jablka, hroznové víno, jemně strouhanou mrkev, plody bezinek, ze zeleného krmení berou v podstatě vše – celé pampelišky, ptačinec žabinec, listy salátů, traviny v různých stadiích zralosti, pelyněk černobýl, velmi oblíbené jsou kukuřice a obilné klasy v mléčné a voskové zralosti.
U agapornisů tvoří část krmné dávky větve stromů a keřů. Ptáci konzumují pupeny, kůru a větve doslova rozeberou na třísky. Používám v podstatě všechny nejedované druhy dřevin, jen jehličnaté stromy se u mých agapornisů příliš neuchytily, výjimkou je ale modřín, který je velmi oblíbený.
Musím však vyzdvihnout nejoblíbenější složku potravy, a to jsou semena pampelišek, kdy chmýří stále pevně drží v květu. Otevřené a létající chmýří již není oblíbené. Mnoho těchto semen je červivých, často jsem proto pozorovala, jak ptáci s chutí tyto červy konzumují. Těchto pampeliškových semen nosím na jaře plné koše. Ostatní mnou chované druhy přijímají v podstatě všechny dostupné druhy zeleniny a ovoce. Snažím se co nejvíce potravy sbírat v přírodě, jablka například ve starých opuštěných sadech, kde mám jistotu, že plody jsou bez chemického ošetření a ještě se jedná o původní, nepřekřížené odrůdy.
Krmná dávka „větších“ papoušků je zhruba ze 40 % tvořena směsí ovoce, zeleniny a luštěnin, které předkládám klíčené. Ovocno–zeleninové směsi podávám odpoledne, když přijdu z práce, a až večer ptáci dostanou zrní. U všech svých papoušků se snažím denně dodávat čerstvé větve a velké množství zeleného krmení. Mníškové a aratingy mají v oblibě celé pampelišky, a to i s kořenem, stejně tak jejich květy a semena. Dále rádi konzumují bobule hlohu, jeřabin, aronií, bezu a moruší. Všechny tyto plody zamrazuji na zimu. Opravdovým bestsellerem je již zmíněná kukuřice v mléčné zralosti, papoušci ji opravdu zbožňují. Chci však upozornit, že by se její zkrmování nemělo přehánět, neboť je chudá na živiny, a tak by mohlo v době odchovů docházet k avitaminózám a nedostatku minerálních látek u mláďat.
Ve svém chovu nepoužívám žádné chemické doplňky stravy, přijde mi to zbytečné, když ptáci dostávají rozmanitou a bohatou stravu. Krmnou dávku však obohacuji o vápník, a to prostřednictvím sépiových kostí, drcených mušlí, gritu a drcených vaječných skořápek. Ptáci mají také k dispozici písek a dřevěné uhlí. Další osvědčenou složkou krmné dávky je vaječná míchanice, důležitý zdroj živočišné bílkoviny. Vaječnici vyrábím z vařených slepičích vajec, které nastrouhám, a přidávám k nim další suroviny, ale více se mi osvědčila příprava vaječnice z křepelčích vajec. Ty uvařím a kleštěmi je nastřihám na drobné kousky, to i se skořápkou, přidám strouhanku nebo kukuřičný šrot, bylinky jako mátu, meduňku, tymián, kopřivy – u nich je dobré používat i semena a takovouto směs ptákům podávám. Samozřejmý je neustálý přístup k čisté a nezávadné vodě, a to jak v pítkách, tak ve velkých nádobách, kde se ptáci mohou koupat.
Výše uvedený text je jen hrubý popis mého systému krmení papoušků, který v mém chovu funguje. Jen bych závěrem ráda ještě upozornila, že až v přírodě potkáte osobu s batohem nacpaným větvemi, travinami, ovocem a dalšími plody, nemusí se vždy jednat o blázna – třeba to je jen zapálený chovatel papoušků, který svým svěřencům dopřává tu nejlepší stravu.