Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus), 1. část – Výživa
Potravou papoušků zpěvavých, žijících ve volné přírodě, jsou především semena místních rostlin. Zpravidla se jedná o traviny, které konzumuje ve všech dostupných stadiích zralosti. Může se jednat nejenom o semena, ale i o pupeny stromů, plody ovoce, příležitostně i hmyz. Jak je vidět, jeho strava je pestrá a mění se v závislosti na ročním období. V Austrálii, kde se ve velkém pěstují obiloviny, se na obdělávané půdě se živí pšenicí, ovsem, kukuřicí, prosem, čirokem, případně i jinými obilninami. Často se slétává v hejnech a zalétává k sýpkám a skladům s obilím. Ve volném prostranství australské přírody se zdržuje v okolí zdrojů pitné vody. V době sucha, když je vody v přírodě nedostatek zalétává k napajedlům pro domácí zvířata.
Krmiva
Ptáci chovaní v zajetí by měli dostávat podobně pestrou stravu, jakou mají ve volné přírodě. Všechno krmení a voda musí být podávány ve zcela zdravotně nezávadném stavu.
Krmnou směs si připravuje většina chovatelů papoušků zpěvavých sama. Zpravidla se skládá se směsi různých druhů prosa, kardi, slunečnice, ovsa a dalších zrnin. Jako hlavní doplněk stravy lze podávat především ovoce a zeleninu. Velice oblíbená jsou zejména jablka nakrájená na menší kousky, nejlépe ve zcela zralém stavu. Ze zeleniny přichází do úvahy hlavně mrkev, červená řepa a brokolice. U mrkve můžeme podávat nejenom kořen, ale i zelenou nať. V průběhu chovné sezóny - která z pohledu délky jejího trvání zasahuje do průběhu 2 - 3 ročních období – v této době, tj. od března do října, můžeme podávat papouškům zpěvavým vše, co aktuálně příroda nabízí. V jarním období jsou to jako vždy první květy a listy pampelišky lékařské (Taraxacum officinale), listy jitrocelu kopinatého (Plantago lanceolata), nebo jitrocelu většího (Plantago major). Později to může být většina obilovin v nezralém stavu: kukuřice (Zea Mays), či slunečnice roční (Helianthus annuus). Nelze na tomto místě vyjmenovat všechny možnosti, které evropská flora nabízí jako alternativu stravy původnímu australskému druhu papouška. Vždy bychom ale měli mít na paměti, abychom podávali ptákům, jenom takové krmení pocházející z volné přírody, které nemůže být kontaminováno žádnými jedovatými chemickými látkami použitými při zemědělské výrobě, anebo i ty které jsou z podstaty své existence jedovaté.
Zvláštní podkapitolu v této kapitole věnující se krmení, která může být platná nejenom pro papoušky zpěvavé, chci věnovat krmení vytvořenému na základě vaječných produktů. Vaječné krmivo může být buď ve formě vlastní receptury chovatele, nebo na bázi často podomácku vytvořené směsi sestávající z natvrdo uvařených a postrouhaných vajec s dalšími ingrediencemi, případně nakoupené suché vaječné směsi sestavené výrobci pro různé druhy papoušků. Každopádně vaječná směs představuje nenahraditelný zdroj vitamínů, proteinů, bílkovin a stopových prvků. To vše vhodným způsobem doplňuje stravu především v čase přípravy na chovnou sezónu, ale i v době odchovu mláďat. Množství, které ptákům podáváme, se do značné míry řídí fází roční aktivity, ve které se právě nacházejí. Jiné množství a složení vaječného krmení podáváme papouškům, když jsou ve fázi odchovu mladých, jinou ve fázi ve fázi klidové.
Množství vaječného krmení pro jeden pár papoušků zpěvavých by nemělo překračovat dávku rovnající se jedné polévkové lžičce na den.
Vaječné směsi můžeme podávat buď ve stavu suchém, tak jak jsou zabaleny, anebo je můžeme upravit přidáním očištěné nastrouhané zeleniny. Ve svém chovu jsem v minulosti praktikoval převážně doplnění suché vaječné směsi přidáním nastrouhané mrkve, nebo karotky.
Dnes ve svém chovu přidávám místo mrkve nastrouhanou malou část oloupané bulvy červené řepy (Beta Vulgaris). Kořen řepy červené obsahuje kromě betakarotenu také vitamíny B1, B2, B9, vitamín E, minerály draslík, vápník a nesmírně důležité železo, které přispívá k normální tvorbě červených krvinek a hemoglobinu. Dále obsahuje hořčík, křemík, měď, jód, selen, mangan a další látky. Takto upravenou směs mí papoušci velice ochotně přijímají a dochází ke správnému vývinu mláďat.
Ve svém chovu jsem se rovněž opakovaně pokoušel zařadit do krmné směsi pro své papoušky zpěvavé semena ovsa (Avena sativa), jehož obsah živin považuji pro své papoušky za významný. Ptáci zrníčka ovsa odmítali jak v suchém, tak i v namočeném stavu. Nepřijímali ani oves nahý, který jsem podával v suchém stavu. Když jsem již málem na své snažení rezignoval, napadlo mě, že jej vyzkouším podávat alespoň v rozmixovaném stavu jako přílohu do vaječného krmení pro mláďata. Pro tento účel jsem si zakoupil ovesné vločky, které se snadno rozmixují v kuchyňském mixéru. Takto vzniklý prášek jsem v dávce 1 kávové lžičky začal přidávat do vaječného krmení (které obohacuji i nastrouhanou červenou řepou), avšak takto příliš vlhká směs vyžaduje tedy opět uvést do sypkého stavu. Rozmixované ovesné vločky se k tomuto účelu náramně hodí a pro výživu ptáků jsem opět udělal něco progresivního. Dnes mí papoušci zpěvaví dík tomu, že si přivykli na oves v podobě rozmixovaném, přijímají i oves bezpluchý, který před tím trvale odmítali.
Dalším z krmení, které lze aplikovat v chovu, jsou granule pro papoušky. Jedná se o extrudované krmivo, které mívá tvar malých bobulek, válečků nebo čoček. Jednotlivé granule bývají různě barevné, čímž se stávají pro většinu papoušků ještě více zajímavými. Obecně lze říci, že krmivo pro všechny papoušky by mělo vždy představovat citlivě vyváženou a plnohodnotnou stravu. Granule jsou podle mého názoru zatím jedinou známou cestou, kdy má chovatel skutečně jistotu, že ptáci, kteří tuto potravu přijali, zkonzumovali vše ve správném výživovém poměru. Je potřeba si v této souvislosti uvědomit, že granulované krmení, na rozdíl od směsi zrnin (kdy si mohou ptáci vybírat z misky jednotlivé druhy zrníček), nezpůsobuje zdravotní potíže, které může vyvolat nevhodné jednostranné krmení. Negativem je, že papoušci obecně přijímají granule jenom velice neradi. Přechod z běžné krmné dávky skládající se ze zrnin na granule může být zdlouhavý. V některých případech, musí být přechod ze zdravotních důvodů ptáků (výrazná ztráta tělesné hmotnosti) přerušen a po čase se musí celý proces od začátku znovu opakovat.
Ve svém chovu, jsem před časem podávání granulovaného krmiva ptákům prakticky vyzkoušel. Papoušci zpěvaví byli krmeni granulemi určenými pro celoroční chov, tj. s použitím včetně pro dobu odchovu jejich mláďat. Přechod z krmení zrninami na granulované krmení trval cca 1 měsíc a proběhl úspěšně před zahájením chovné sezóny. U svých papoušků zpěvavých jsem pozoroval dva zásadní rozdíly. Měli lepší opeření a vizuálně lepší složení trusu. Trus ptáků, kteří byli krmeni granulemi, byl celkově pevnější konzistence a taky byla dobře viditelně oddělená jeho bílá struktura od struktury tmavé.
Pozn. Ptáci nemají ledviny, a proto extrahují z krevního řečiště dusíkatý odpad. Ten však místo vylučování formou močoviny rozpuštěné v moči je vylučován v podobě kyseliny močové. Kyselina močová má velmi nízkou rozpustnost ve vodě, takže po zbavení se zbytku vody se postupně zbarví do běla. V kloace se moč zbavuje vody a při průchodu trusu je stírána a s trusem vylučována. Na trusu, se tedy moč jeví jako dobře známý bílý povlak.
Když jsem na jaře 2009 zahájil novou chovnou sezónu, začali tito ptáci hnízdit současně s ostatními páry. Nepozoroval jsem nic, co by nějak vybočovalo jak od standardního průběhu toku, ani od počátku hnízdění. Samice snesla celkem 6 vajíček. Všechna byla oplozena. Úspěšně se vylíhlo všech 6 mláďat, která prosperovala stejně dobře jako mláďata krmena směsí zrnin. Nijak nezaostávala ve vývinu a byla bez potíží odstavena k úplné samostatnosti. Ptáci z tohoto hnízda byli fyziologicky velice dobře vyvinuti a celkově se zdáli i o něco větší, než mláďata od ostatních párů. Druhé hnízdění probíhalo obdobně, jenom s tím rozdílem, že bylo odchováno 5 mláďat. Není jistě správné poukazovat na rozdíly počtu mláďat ve srovnání s jinými páry, s odkazem na nízké statistické ukazatele získané pouze od jednoho páru. Nicméně musím konstatovat, že ve srovnání s počty mláďat u zbytku chovných párů, které byly krmeny pouze tradičním způsobem směsí zrnin, bylo v hnízdech odchováno menší množství mláďat. Tento chovatelský úspěch mně i po letech stále nutí k zamyšlení. Byla to jenom náhoda, že bylo mláďat v hnízdě takové množství a navíc byla tak robustní, nebo tento vynikající chovatelský výsledek byl zákonitým důsledkem správně složené a vyvážené stravy, kterou granule nabízejí?
Prodejem tohoto páru bylo i ukončeno další pokračování mého experimentu. Od chovatele, který získal tento pár papoušků zpěvavých, i z části z jeho odchovu, jsem se dozvěděl, že ptáci u něj od začátku přijímali zrní normálně. Normální příjem stravy byl pozorován i u mláďat tohoto „pokusného“ páru, která zrniny nikdy předtím v životě neviděla a ani je nekonzumovala. Jak je vidět, cesta od granulí zpět k zrní je podstatně jednodušší než obráceně…
Dnes ve svém chovu krmení granulemi nepraktikuji. Neznám ani ve svém okolí nikoho z chovatelů papoušků zpěvavých, kteří by krmili převážně či zcela výhradně své ptáky granulemi. Používám směs různých zrnin, kterou opakovaně namáčím a následně přeplachuji, čímž ji zbavuji podstatného množství nečistot. Takto „vyprané“ zrní pak kladu na tenkou vrstvu suchého zrní, které nasypu na dno krmné misky. Tímto způsobem tak minimalizuji vznik většiny onemocnění, která by mohla propuknout díky vyskytujícím se nečistotám na povrchu zrníček. Ptáci takto připravenou krmnou dávku s ochotou přijímají.Dosavadní praxe několika desetiletí mně potvrzuje, že tento způsob krmení je jednou z možných správných cest přípravy krmné dávky. Není ale jedinou cestou, jak dát svým chovancům to nejlepší. Tím nijak nezavrhuji a neodmítám chov papoušků zpěvavých s využitím granulí jako krmiva. Právě naopak. Naklíčená semena představují vhodný dietetický doplněk, který chovatelé nabízí svým ptákům, zejména v době přípravy na chovnou sezónu. Je dobré si uvědomit, že při procesu klíčení se oleje, tuky a škroby mění především na jednoduché cukry, které může organismus téměř bezezbytku přijmout, a tak podstatně ulehčit trávení. Bílkoviny se mění na esenciální aminokyseliny.
Při nakličování zrní se můžeme řídit těmito radami: pro potřebu klíčení nám postačí, když bude zrní namočeno cca 8 hodin. Výrazně delší doba k máčení není nutná. Většina chovatelů namáčí zrniny většinou na dobu kolem 12 hodin, zpravidla od večera do rána.
Po této době je nutné, aby byla namočená semena důkladně propláchnuta. Obvykle se pak přesypou do síta nebo cedníku, který se následně přikryje a umístí na teplejší místo. Přibližně po 12 hodinách (případně častěji) se zrní znovu propláchne. Podle druhu semen a podle teploty v místnosti se po 24 hodinách objeví klíčky. Takto naklíčené zrní můžeme ihned podávat ptákům. Ve svém chovu praktikuji zásadu, že naklíčené zrní podávám zásadně ráno do samostatných, k tomu určených misek, večer, den předtím co jsem misky se zrním ptákům na noc odebral. Ptáci hned po ránu nalétávají k miskám s klíčeným zrním a s chutí jej požírají.
Takhle máme jistotu, že naklíčené zrní, které jsme právě papouškům podali, nezůstalo smíchané se zrním suchým a nebude působit žádné zdravotní potíže. Naklíčené zrní je bohaté na vitamíny a aminokyseliny. Pozor však, klíčky nesmí přerůst 2 mm.
V průběhu procesu klíčení semen dochází v semenech již v prvních hodinách klíčení k mnoha zásadním změnám. Především se jedná o to, že zásobní škroby se přeměňují na cukry, a to díky tomu, že se řada enzymů probouzí k aktivitě. Když malé klíčky povyrostou ve výhoncích, jsou přeměněny již všechny zásobní látky, a semena významně ztrácejí svůj výživný potenciál. V ptačím těle (stejně jako v lidském), představují tyto naklíčené zrniny navíc lehce stravitelnou potravu. Obsahují značné množství aktivních enzymů, nukleových kyselin vitaminu B12. Vysoký obsah antioxidantů v klíčcích napomáhá odstraňovat škody způsobené volnými radikály, tj. látkami, které způsobují poškození buněk a urychlují proces stárnutí.
Pravidelná konzumace naklíčených zrnin, může tedy vést výraznému zlepšení trávení, zvýšení imunity, detoxikaci organismu, prevenci proti různým dalším onemocněním našich papoušků.
• Klíčky obsahují velké množství cukrů, bílkovin, vitamínů, minerálů a enzymů.
• Jsou bohaté především na vitamíny řady B, vitamín C a podle druhu i další.
• Dále esenciální aminokyseliny podporující metabolismus a imunitu, velké množství minerálů a stopových prvků – například vápník, hořčík a fosfor, železo.
•Větší z výhonků, navíc obsahují i menší množství chlorofylu, který má prospěšné detoxifikační a regenerační účinky.
Za nejlepší zdroj vitamínů, proteinů, ale i lehce stravitelných cukrů, stále považuji zrniny podávané ve stavu těsně před uzráváním. Nedostatek nezralých zrnin různého druhu, především v zimním a jarním období, jsem vyřešil praktickým uskladněním v mrazicím boxu. Zmražené krmivo (zpravidla celé klásky) podávám vždy až po dokonalém rozmrazení. Krmnou dávku tvoří jenom takové množství, které ptáci okamžitě zkonzumují. Obecně lze říci, že chovatelé používají tento způsob krmení jenom jako doplňkové krmivo, především při zahájení nové chovné sezóny.
Základ krmné dávky pro menší papoušky tvoří proso seté (Panicum miliacelum). Jsou známé různé druhy prosa. Liší se především barvou semínek, která bývají bílá, žlutá, červená a zelená. Jejich dietetický obsah je více méně podobný.
Klásek prosa se svojí výživovou hodnotou rovná nahému ovsu. Obsahuje přibližně 15 % vody, 6162 % glycidů, (z toho tvoří cca 9-11 % vláknina), 10-11 % bílkovin, 3,7-4,0 % tuku.
Klasy senegalského prosa jsou vynikajícím krmením a současně oblíbenou pochoutkou všech papoušků zpěvavých. Jejich dostatečné zásoby oceníme hlavně při odchovu mláďat v chovné sezóně. Klasy senegalského prosa je možné zkrmovat v ne zcela ještě zralém stavu nebo i po usušení. Rovněž je lze s úspěchem podávat ve stavu, kdy byly několik hodin namočené ve vodě.
Význam minerálů
Co se týče minerálů, rád bych se ale krátce pozastavil u otázky posouzení jejich významu ve výživě papoušků zpěvavých. Obecně lze říci, že ptáci nepotřebují sůl, ale potřebují sodík a chlór. To, že zvířata obecně vyhledávají sůl, je pouze promítnutí jejich potřeb na doplnění chemických látek – živin, do chuti.
Obě uvedené chemikálie patří mezi makro prvky. V organismu jich je potřeba relativně větší množství. U sodíku je zásadní jeho funkce při udržování acidobazické rovnováhy v organismu. Sodík má hlavní podíl na udržení osmotického tlaku, především pro extracelulární (mimobuněčné) tekutiny. Tvoří až 90 % zásad krevního séra, dále udržuje roztok globulinů, které jsou ve vodě nerozpustné. Má také vliv na ostatní koloidy. Velmi intenzivně se uplatňuje i v metabolismu některých minerálií - chlóru, draslíku, ale i vápníku.
Chlór má význam pro tvorbu žaludečních kyselin a tím ovlivňuje i samotné trávení. Je potřebný i pro tvorbu krevního séra a červených krvinek. Aktivuje také řadu enzymů. Na jeho přítomnost je např. vázána aktivita amylázy a podobně ovlivňuje i inzulin.
U ptáků dochází k procesu před trávení s využitím minerálů v několika fázích. Trávicí soustava ptáků v podstatě odpovídá základní stavbě trávicího ústrojí u vyšších obratlovců. Podobně jako u savců ji lze rozdělit na část hlavovou a samotnou trávicí trubici. Tady však veškerá podobnost s trávicí soustavou savců končí. U ptáků hlavová část trávicí soustavy zahrnuje zobák, dutinu zobákovou (ústní) a hltan. Trávicí trubici představují jícen, který je u mnoha ptáků v distální části rozšířen ve vole, žláznatý a svalnatý žaludek, tenké střevo a poměrně krátké tlusté střevo. Na rozhraní tenkého a tlustého střeva zpravidla odstupují dvě různě velká slepá střeva. Trávicí trubice končí společně s vývodnými cestami močovými a pohlavními v kloace. Kromě trubicovitých orgánů jsou součástí trávicího ústrojí ptáků i pankreas a játra.
Z výše uvedeného je patrno, že žaludek je až posledním stupněm v procesu trávení.
Ptačí žaludek se skládá celkem ze tří svalových vrstev a žláz. Třecí plochy vnitřku žaludku jsou z koagulační bílkoviny, která dokáže zpracovat i značně tvrdý a odolný materiál. V případě, když proběhne proces trávení optimálně, končí krmivo v relativně krátkém střevě. Ptáci mají tenké střevo a dvě slepá, tlusté a konečníkové střevo. Střevní žlázy a lymfatické tkáně se starají o rychlou látkovou výměnu.
Při tomto procesu hraje grit svoji nezastupitelnou roli. Bez jeho přítomnosti v ptačím trávicím systému hůře dochází k rozemílání zrnité stravy na kašovitou hmotu a její následné trávení.
Při dlouhodobém nedostatku minerálních písků anebo gritů v trávicím systému, lze v některých případech pozorovat i celá nestrávená zrníčka v trusu. Ta jsou známkou nesprávně fungujícího trávicího systému ptáka.
Čím tedy krmit?
Každý chovatel si časem zpravidla vytváří vlastní krmný program. Ve svém chovu praktikuji podávání níže uvedené složení krmné směsi s úspěchem po mnoho let. Jistě se najdou chovatelé, kteří preferují svůj vlastní výživový program.
I já jsem si vytvořil ten svůj a nabízím jej zde pro srovnání s ostatními. Každá krmná dávka by měla být složena tak, aby vyjadřovala optimální nutriční hodnotu a to vždy s přihlédnutím k zátěži ptačího organismu v daném ročnímu období.
Protože ptáci v přírodě za potravou migrují, je i složení jejich jídelníčku do značné míry vždy o něco jiné. Z tohoto důvodu je mnou nabízená základní „chovná“ a „mimochovná směs“ zrnin vždy něčím dalším obohacena. Zpravidla přidávám ptákům zeleninu a ovoce v syrovém stavu, čímž jim poskytuji tolik důležité vitamíny, minerály včetně stopových prvků, lehce stravitelné cukry a vlákninu.
Pokud papoušci dobře prospívají, poznáme to na jejich fyziologických projevech, především pak na hlasu, celkové pohyblivosti, kvalitě opeření a odpovídající konzistenci trusu. To vše tvoří základní a komplexní obraz každého správně vyživovaného jedince papouška zpěvavého, který by měl dobrý chovatel pravidelně sledovat a vyhodnocovat. Jakékoliv odchylky od „normálu“ tohoto chování mohou být signálem o zhoršujícím se zdravotním stavu, který je potřeba včas zachytit a neprodleně řešit.
V různých fázích chovatelského roku podávám kombinaci suchého krmení s vypraným zrním. Směs si míchám sám.
Složení je uvedeno v následující tabulce:
| Název zrniny | Obsah směsi mimo chovná sezóna | Obsah směsi chovná sezóna | Obsah směsi pro odstavená mláďata |
| lesknice | 9 % | 27 % | 27 % |
| proso žluté | 21 % | 13 % | 27 % |
| proso bílé | 10 % | 10 % | 16 % |
| pohanka | 3 % | - | - |
| semenec | 3 % | 5 % | - |
| kardi | 14 % | 15 % | 10 % |
| slunečnice žíhaná | 10 % | - | - |
| oves loupaný | 10 % | 10 % | 7 % |
| slunečnice bílá | 5 % | - | 3 % |
| proso červené | - | 10 | 5 % |
| niger | 2 % | - | - |
| proso japonské | 8% | - | |
| lněné semeno | - | 2 % | - |
| oves neloupaný | 5 % | 8 % | 5 % |
