Liptovský lysko

Králíci se strakatostí vždy představují vděčná plemena pro chovatele. Ten toužebně očekává, jaká mláďata s konkrétní kresbou se ve vrhu objeví. V nedávné době se u nás, ale i v zahraničí daří plemenům se netradiční kresbou, byť se jedná o šlechtitelsky náročné. Plemeno liptovský lysko patří mezi mladší zahraniční plemena králíků. Od roku 2020 je toto plemeno uznáno také v českém Vzorníku plemen králíků 2020, čímž je předpoklad jeho budoucího rozšíření i v tuzemsku.

Liptovský lysko (zkratka LL) je středním plemenem s optimální hmotností okolo 4 kg, s typickým zbarvením, které tvoří bílá lysinka na čele a nose.

Historické údaje o plemeni

Myšlenka pro vyšlechtění tohoto plemene zasahuje až k roku 1975, nicméně sofistikované šlechtění bylo realizováno až o přibližně dvacet let později. Plemeno bylo vyšlechtěno díky iniciativě chovatele Jozefa Červeně z obce Vitálišovce v okrese Liptovský Mikuláš. Pro prvotní křížení byla zvolena plemena činčila velká a holandský černý, později byli použiti králíci vídeňských plemen aj. Plemeno bylo uznáno v roce 2005 v Nitře v divoce zbarveném rázu. Následně v roce 2008 byl uznán divoce modrý ráz, v roce 2012 pak černý. V roce 2015 se paleta uznaných rázů rozšířila o činčilové a modré liptovské lysky. Šlechtěny jsou další barevné rázy plemene.

Popis plemene

Jedná se o plemeno, které vhodně kombinuje užitkový tělesný rámec s netradičním zbarvením srsti. Český standard plemene všeobecně vychází ze slovenského standardu. Liptovský lysko představuje střední plemeno poněkud jemnějšího typu (3,50–4,25 kg) s minimální přípustnou hranicí u dospělých zvířat 3,00 kg. Tvarové požadavky na exteriér odpovídají obecným náležitostem, které jsou společné pro téměř všechna plemena králíků. Především se jedná o ladný průběh hřbetní partie s dobře zaoblenou a osvalenou zádí, o pevně upnutou kůži po celém těle, rovnoběžné postavení hrudních a pánevních končetin, korektně utvářené a postavené pírko (= ocas králíka) a bezvadné utváření zevních pohlavních orgánů. 

Co se týče znaků typičnosti, plemeno má střední tělesný rámec se zavalitým tělem válcovitého tvaru. Hlava je silná, široká v čele i nose. Hlava králic přirozeně vykazuje jemnější stavbu. Délka uší je 9,0–11,0 cm. Srst je normální. Barva kresby je čistě bílá a zahrnuje lysinku na čele, která začíná u kořenů uší, táhne se po partii čela a hřbetu nosu (ideální šířka 1–3 cm) s tím, že končí po obou stranách horních pysků. Barva krycího základu odpovídá barevnému rázu včetně korektní barvy očí. Drápy jsou vždy pigmentované.

Rozšíření

Plemeno je rozšířené zejména v zemi původu – na Slovensku. Tam se novému plemeni podařilo, aby byl založen dokonce speciální chovatelský klub. To vždy dává větší záruku pokračování a existence nově uznaného plemene obecně. Klub byl založen v roce 2013 a lze jej považovat za velmi intenzivně pracující odborné seskupení, což má kladný vliv na směřování a rozšiřování plemene. První klubová výstava se konala o rok později. Významným úspěchem bylo prosazení plemene do evropského vzorníku plemen králíků, který se používá k oceňování zejména na mezinárodních akcích.

Plemeno liptovský lysko není neznámé ani v podmínkách ČR, zejména v příhraniční česko-slovenské oblasti. Nicméně kvůli absenci českého standardu (= nemožnost výstavnického chovu) se plemeni příliš nevedlo. Po začlenění plemene do nového Vzorníku plemen králíků 2020 je předpokladem, že v budoucnu se objeví aktivní chovatelé liptovského lyska. Jistě to nebude hned, ale podklad pro tuzemské rozšíření zde již existuje. Z pohledu mezinárodní situace by plemeni pomohla větší osvěta a účast na evropských výstavách zvířat, neboť to je hlavní cesta propagace původních plemen.

Genetické založení

Zbarvení liptovského lyska je jedním z typů holandské strakatosti (lokus S). Cílem šlechtitelů plemene bylo eliminovat náznaky klasické kresby plemene holandský, které je nejvýznamnějším představitelem tohoto typu strakatosti – u něj jsou bílé kresebné obrazce na hlavě, těle i končetinách. Právě toho se snažili šlechtitelé liptovského lyska vyvarovat a preferovat pouze jedince s bílou lysinkou, kdy zbytek těla je pigmentovaný včetně drápů. Ze šlechtitelského hlediska právě zbarvení drápů (tmavé) lze považovat za jeden z nejtěžších aspektů šlechtění plemene, zejména v minulém období.

 

V případě zájmu o chov liptovského lyska poskytne více informací a kontaktů autor článku.

Použitá literatura je k dispozici u autora.