Papoušek zpěvavý (Psephotus haematonotus) 8 – Zrod nového života

Otázkou zrodu nového života se lidé zabývají odnepaměti. Ne jinak je tomu u chovatelů papoušků. Naprostá většina z nás si položila otázku – jak ke zrodu života dochází? Co mu předchází a jaké jsou jeho jednotlivé fáze, kterými je celý jeho proces doprovázen? Je zcela pochopitelné, že nalezení odpovědí na všechny otázky nebylo lehké. Do jejich analýzy se museli pustit představitelé různých vědních oborů. Jako první bylo analyticky doloženo, že k tomu, aby mohlo dojít k oplození, je zapotřebí zralých samčích i samičích gamet.

Než postoupíme k dalšímu vývoji zárodku, je důležité popsat, jakým způsobem vajíčko v těle samice vzniká:

• zralé vajíčko zachytí nálevka vejcovodu;
• stěna vejcovodu produkuje bílek a společně se žloutkem obaluje zárodek;
• spodní část vejcovodu vyloučí papírovou blánu;
• tlustostěnný úsek vejcovodu vyloučí řídký bílek, následně pronikne papírovou blánou a vypne ji;
• posléze se uvnitř vyloučí vápenná kašovitá hmota, která postupně tuhne a vytváří tak již tvarově pevně zformovaný obal – skořápku;
• v konečné fázi tělo samice začne produkovat hlen a následně harmonickými stahy vypuzuje vejce do kloaky.

Chovatel, samozřejmě v žádném případě nemůže tyto počáteční fáze zrodu nového života pozorovat pouhým okem. Všechny jsou ale důležitým poznatkem, který má souvislost nejenom s genetikou a cílevědomým šlechtěním barevných mutací, ale i chovem.

Jedno známé rčení praví:

„Nic není tak složité, jak se nám na první pohled zdá.“ Pokusím se tedy sdělit celý proces jednodušeji.

Představme si vznik života a s ním spojený růst buněk melaninu včetně jeho uložení v kůži a peří jako jakýsi výrobní proces. Na konci tohoto výrobního procesu bude nově vzniklý organismus ptáčete. Bude-li organismus včas a správně připraven, bude moci ihned po vyproštění z mateřského obalu vaječné skořápky, ve kterém se až doposud zdárně vyvíjel, pokračovat ve svém samostatném fyziologickém vývoji. Protože je celý proces značně složitý, nabízím čtenáři vlastní, i když velice zjednodušený pohled na uvedenou problematiku. Myslím si, že pro správné pochopení závěrů souvisejících s touto kapitolou můžeme použít i značně zjednodušený model, na kterém si budeme celý proces postupně demonstrovat. Pomocí tohoto modelového příkladu pak můžeme získat náhled na celkovou složitost problematiky zrodu života včetně některých genetických souvislostí.

Předpokládejme, že každý živý organismus je něco jako dobře fungující stavební firma s několika dceřinými stavebními společnostmi. Produkuje výrobky, které následně předává výhradně těmto dceřiným společnostem, jež samy přímo realizují stavbu. Celý chod firmy je decentralizován, tedy není řízen z jednoho centrálního místa. Všechny dceřiné společnosti se nacházejí velice blízko k místu námi sledované stavby. Podmínkou pro úspěšné dokončení stavby je, aby všechny dodávky základní výrobní suroviny byly perfektně koordinovány. Veškerá výroba stavebního materiálu je plně synchronizovaná s detailně stanoveným výrobním postupem.

Mezi velice důležité momenty, které musíme dodržet, patří již samotný začátek výroby stavebního materiálu. Ten musíme použít nejenom v přesně vymezeném čase, ale i přesně stanoveném celkovém množství. Žádný stavební materiál nám při předání stavby nesmí zůstat, ale ani chybět. Dodávky různých komponent na toto staveniště musí být nejenom absolutně přesné z pohledu jeho sortimentu a množství, ale navíc musí být doručeny a použity na přesně stanoveném místě. Celá stavba musí být dokončena včas.

Pokud nám tento velice zjednodušený popis připomíná ptačí vajíčko od jeho vzniku v těle samice, snůšku, časově vymezenou inkubaci včetně celé složitosti spojené s jeho vnitřním i vnějším vybavením, jedinečným tvarem či složením skořápky a pokud pod oním dokončením stavby budeme chápat proces vylíhnutí mláděte, lze na tomto příkladu demonstrovat a pochopit dech beroucí genialitu zrodu nového života ptáčete.

Zdá se to snad někomu příliš složité? S trochou nadsázky to ale nějak takto při růstu nového živého organismu vypadá. Proces líhnutí se může některým z nás zdát docela jednoduchý. Rozhodně ale není ničím fyzicky jednoduchým pro právě se líhnoucí mládě.

Souvislosti

Při líhnutí a krátce po něm existuje velké množství vzájemně souvisejících a mnohdy negativně působících faktorů. Ty mohou negativně ovlivňovat úspěšnost celého procesu. Vždy jsem považoval a i teď považuji vyklubání mláděte papouška ven z vajíčka za malý zázrak. Celý řetězec událostí musí do sebe velmi dobře věcně i časově zapadat. Je vhodné zdůraznit, že vůbec nic v celém jeho průběhu nesmí selhat. 

Je obecně známo, že za rozhodující fyzikální faktory související s vývojem embryí ptáků od zrodu života až po fázi líhnutí jsou považovány teplota a vlhkost uvnitř hnízdní dutiny. V australské přírodě napomáhají procesu líhnutí papoušků zpěvavých tamní existující vhodné klimatické podmínky. Ty naše evropské by se jim měli co nejvíce podobat. Pokud vše proběhne v pořádku a mláďata přicházející na papouščí svět disponují dostatečnou vitalitou, zpravidla dochází k jejich rychlému růstu.