Chcete si přivézt kotě z dovolené

Mami, tati, to je krásné koťátko, vezmeme si ho domů! Kdo by odolal prosebným dětským očím, a tak koťátko potulující se kolem naší prázdninové chalupy putuje do města. A co teď? Nevíme nic: jak je staré, je to kocour, nebo kočka, je zdravé, čím se krmilo dosud, co mu budeme dávat my? Dříve než kotě vezmeme z jeho prostředí nebo je nám majitelem kočky předáno (vnuceno), měli bychom si rozmyslet, co nás čeká v příštích 15 i více letech. Kočka je živý tvor, není korektní ho vyhodit na ulici, když nás přestane bavit.

Varování

Vzít si kotě domů je jednoduché v naší republice, zvíře neputuje přes hranice, nemusí mít žádné očkování. Horší je to v zahraničí, zvláště v letoviscích v Tunisu, Egyptě, Řecku i jinde. Tam se potuluje spousta bezprizorních koček zvyklých na turisty, umějí se lísat, jsou vděčné za každé krmení i pohlazení. Probudí se ve vás ochranáři a chcete alespoň jedno kotě zachránit, vzít si ho domů. A nastanou problémy.

Existují veterinární předpisy, které nedovolují z důvodů přenosu nákaz jen tak nahodilý přesun zvířat z jedné země do druhé. Nestačí jen vyšetření místním veterinářem a potvrzení, že kotě je „zdravé“. Musí být mimo jiné v imunitě proti vzteklině (dvakrát očkování s časovým odstupem) minimálně půl roku před přesunem, případně musí mít i průkaz protilátek. To se určitě nezvládne během týdne nebo 14 dnů dovolené. Musí mít také platný očkovací průkaz a nezaměnitelnou identifikaci – mikročip.

O přenosu dalších, na první pohled nezjistitelných onemocněních je nutno také uvažovat – parazité zevní i vnitřní, plísně. Jen některé letecké společnosti vezmou na palubu kočku, přepravní podmínky jsou přísné – vhodný přepravní box, ani letenka není levná. Nikdy ale do letadla nevezmou zvíře, které nesplňuje veterinární podmínky. Snaha o propašování kotěte v tašce se nemusí vyplatit, pokuty jsou velmi vysoké v místě odletu i přistání. Tajně převezené zvíře přes hranice v autě se také nevyplácí. Za svou praxi jsem se setkala se psem přivezeným z Rumunska – měl tuberkulózu, naštěstí nestihl nakazit rodinu. Kočky z nelegálních dovozů se svrabem, blechami, kožními plísněmi, běžnými i exotickými vnitřními parazity, bakteriálními i virovými chorobami (nejen přenosnými na zvířata) byly velmi časté. Proto dovoz ze zahraničí, zvláště z exotických destinací, vždy s rozmyslem.

Důležité odpovědi

Než vezmete koťátko (v naší republice) domů, uvažte: 

• Máme prostor, aby v něm bylo místo i pro kočku?
• Budeme mít na péči o kočku čas?
• Máme jasno, kdo se bude o kočku starat v době naší delší nepřítomnosti?
• Jsme ochotni vynakládat peníze za krmení, chovatelské pomůcky, veterinární úkony?
• Souhlasí s tím, že u nás bude žít kočka ostatní členové domácnosti či majitel domu? Někteří lidé mohou být na kočky alergičtí.
• Kočka může něco zničit, znečistit, poškrábat.
• Víme, že kočka s námi může žít 15, ale i déle než 20 let, a že se tedy jedná z naší strany o dlouhodobý závazek?

Pokud na všechny otázky zodpovíte kladně, bude život s kočkou bezproblémový. 

Co připravit

Ve městech je vhodný pouze chov v bytě. Tak si nejlépe užijeme svého nového domácího mazlíčka. Základním vybavením pro kočku v domácnosti jsou misky na krmení a vodu, kočičí záchod a klidné místo na spaní. Kočičí záchodek umístíme do klidného koutku, kde nebude překážet provozu a bude možno jej lehce brát k čistění a s jeho umístěním bude spokojen i uživatel. Také misky na krmivo a vodu umístíme na vhodné místo, kde nepřekáží a kde má kočka klid k pomalému příjmu krmiva.

Kočka je tvor od přírody velmi čistotný, a má-li vytvořeny vhodné podmínky, absolutně není v bytě cítit. I koťata dosud žijící volně venku v novém prostředí obvykle rychle najdou místo určené k vyměšování a nemají s čistotou problémy. Problém může být s dospělými zvířaty nebo s mláďaty pocházejícími z nečistého a nevyhovujícího prostředí, kde byla okolnostmi přinucena neudržovat svou přirozenou čistotnost . Má-li kočka možnost volně se pohybovat po celém bytě, je praktické mít ve všech místnostech kočičí záchodek. Když zapomeneme a zavřeme dveře a kočka se nemůže dostat ke své toaletě v době, kdy je to nutné, nemůžeme se zlobit, že udělá svou potřebu kdekoliv v místnosti.

Místo k odpočinku a spaní si obvykle vyberou samy. Je známo, že psi neradi lehají na negativní geopatogenní zóny nebo jejich křížení, zatímco kočky tato místa přímo vyhledávají. Není to pravidlo, často si vyberou pes i kočka pelech společný. Na místo, které kočka ke spaní preferuje, a může jich být v bytě víc, je vhodné umístit košíček nebo krabici vystlané měkkou dekou nebo jiným vhodným materiálem se snadno vyměnitelným potahem. Také je možno koupit již hotové kočičí pelíšky z měkkého materiálu, které se snadno udržují vypráním. V obchodech, a zvláště na výstavách koček najdete takovýchto „kočičích zařízení“ nepřeberné množství.

Kočka chovaná v bytě venkovní výběh nepotřebuje. Dokonce někteří jedinci, kteří byli původně bezdomovci, naprosto odmítají i třeba jen překročit práh domu, kde jim byl poskytnut domov. Pokud máme možnost, je dobré postavit na zahradě voliéru a kočku do ní čas od času na určitou dobu umísťovat. Není vhodný trvalý chov koček ve voliérách, venkovních nebo bytových, protože se kočka člověku odcizuje a neplní funkci domácího přítele. Vhodnější je mít voliéru spojenou s bytem, s možností pohybu kočky sem a tam. 

V městských bytech, kde to jde, umožňujeme kočkám pobyt na balkoně. Musíme ale počítat s tím, že kočka uvidí padající list nebo letícího ptáka a lehce z balkonu spadne. Proto je lépe zajistit balkon vhodným pletivem – sítí. Na oknech se kočka také ráda vyhřívá. Plechové venkovní parapety jsou hladké a kočka po nich může lehce sklouznout. Proto je vhodnější mít na okně, kam kočka chodí, okenní zahrádku, přes kterou kočka tak lehce nepřejde, zvláště je-li v zahrádce truhlík s květinami. Kde je více koček v domácnosti, případně nové nezkušené kotě, a hry mohou být poněkud divoké, je lépe otevřené okno zajistit sítí nebo pletivem.

Kočky se rády pohybují po bytě ve všech prostorách, kde běžně pobýváte i vy. Protože jsou velmi zvídavé a zvědavé, pohybují se nejen po zemi, ale lezou a skáčou po skříních, nahlížejí do zásuvek, krabic, do ledničky. Zajímají se o bytové květiny, šplhají po záclonách. Nejčilejší v tomto ohledu jsou koťata, která přijdou do nového, neznámého prostředí. Později se poněkud zklidní a pohybují se po trasách, které jim nejlépe vyhovují. Z toho důvodu je zapotřebí před příchodem kočky do bytu se na zařízení podívat „kočičíma“ očima a zajistit, aby se kočka nemohla poranit ani ničit zařízení bytu. Znamená to odstranit vázy, sošky, dečky, prověřit, jestli doma pěstované květiny nejsou pro kočku nebezpečné. Dospělá kočka zvyklá v určitém prostředí se dokáže velmi elegantně vyhýbat předmětům překážejícím jí v cestě a většinou vázy nebo nádobí na stole neshazuje. Také s přibývající hmotností přestává šplhat po záclonách a závěsech.

Kočka nemusí mít v prostředí trvale teplo. Potřebuje takové místo, kde se může zahřát a udržovat si příjemnou teplotu. Jsou to různé kočičí domky, boudičky a kukaně, stačí i vystlaná krabice uzavřená ze všech stran a opatřená přiměřeným vchodem.

Pro kočku žijící jen v domácnosti je velmi důležitý vztah k životním partnerům, v tomto případě k domácím lidem, případně dalším zvířatům chovaným v domácnosti. I kočka občas vyžaduje pozornost a potřebuje čas ke společným hrám a zábavě.

Hravost koček je přirozená. Zajímají se o všechno, co se pohybuje – a co ne, tomu k pohybu pomohou. Kočky většinou netrhají hračky a nepolykají nestravitelná tělesa jako psi, přesto je vhodnější nenechávat v dosahu zvláště koťat drobné předměty menší než 5 cm, jako jsou kancelářské sponky, gumičky, mince, špendlíky nebo hřebíky. Zvláště nebezpečně jsou nitě, provázky a klubka vlny, koťata je ráda koušou a spolknou, a ne vždy je to bez závažných následků. Zavěšené míčky, hadrové myšky, míčky, které kočky kutálí, to vše jim vyplňuje jejich přirozenou touhu lovit. Nejširší spektrum těchto hraček najdete u prodejců na výstavách koček. Některé hračky jsou tak zajímavé, že pohled na kočku hrající si s nimi předčí i televizi.

Kočky si potřebují obrušovat a upravovat drápky. K tomu velmi rády používají čalouněná křesla a gauče. Abychom jim zabránili v ničení nábytku, umožníme jim škrábání na vhodném materiálu. Přírodní větve a kmeny mohou velmi vhodně doplňovat interiér. Pro tento účel jsou vyráběny různé rohože k zavěšení, k překrytí rohu stěny nebo stojany ovinuté drsným motouzem či kobercem. Na stojanu bývají umístěny v různých výškách plochy pro ležení nebo boudičky sloužící jako úkryt pro kočky.

S tím vším počítáme a kotě si domů přivezeme.

Veterinář

První a nejdůležitější věcí je navštívit veterináře. Ten kočku vyšetří, ujistí, že se jedná o kočku, nebo kocoura, odhadne stáří a podá preparáty k odstranění případných zevních i vnitřních parazitů. Výhodné jsou preparáty ve formě spot on – kapky na kůži, které působí delší dobu. S odstupem asi 14 dní, pokud kočka neprojevuje příznaky nějakého onemocnění, kočku naočkuje proti běžnými kočičím infekcím, komplexu kočičí rýmy a panleukopenii. Toto první očkování se opakuje podle použité vakcíny. Proti vzteklině není nutné kočky, které necestují do zahraničí, očkovat, protože naše republika je už hodně let vztekliny prostá.

Chování

Kotě něco doma poškrábalo, znečistilo, vyvedlo nějakou lotrovinu. Co teď? Vyhodit ho na ulici, zanést do útulku a nehlásit se k němu? Bohužel, toto je nejčastější osud koťat neuváženě přivezených z prázdnin.

Kotě dospívá a na některé už od čtyř měsíců přichází kočičí touhy. Projevují se hlasitě, nám nepříjemným mňoukáním, nečistotností, močením mimo toaletu, značkováním. Je to říje, mrouskání, namlouvání u kocourů i koček. Kočka „volá“ partnera, kocour láká kočky svolné k páření, vymezuje své teritorium a varuje možné konkurenty. Je to zcela přirozené chování koček.Co teď? Zodpovědný člověk chová kočky v bytě a má je jako mazlíky, zabrání trvale jejich milostným touhám kastrací. Kotě, a to kocoura i kočku, lze kastrovat již od váhy 1 kg, na věku nezáleží. Kastrace nemá vliv na další růst a vývoj kotěte. Rozhodně kočkám neublíží, větším stresem pro ně jsou opakované, stále častější říje a následná onemocnění. Stále ještě panují názory, že kočka musí mít alespoň jednou koťata a kocour si musí užít. Potom se kočka octne na ulici, kde na ni číhá mnoho nebezpečí, auta, jedy, zlí lidé. Užije si jen dominantní kocour, a to je jen jeden z mnoha, určitě ne ten váš, čerstvý bezdomovec. A březí kočce se možná podaří porodit koťata a tak rozmnožit bezprizorní kočky. 

Tak jste opravdu zachránili ubohé koťátko přivezením z venkova do města?

Veškerá negativa, která by mohla s kočkou souviset, vyváží přínos kočky do domácnosti. Je to léčba kočkou, nejen její přítomností, kontaktem a hrou. Příznivě působí její kožíšek a předávané teplo. Hlazení kočky a její předení velice uklidňuje nejen nemocné, ale i zdravé lidi, děti i dospělé.

Shrnutí: • neriskovat bezprizorní kočku ze zahraničí

              • kotě vyšetřit a ošetřit u veterináře

              • kastrovat

              • nevyhazovat kotě na ulici, nedávat do přeplněných útulků

              • užívat si spokojeného života s kočkou