Sierra Nevada de Santa Marta

Pohoří Sierra Nevada de Santa Marta bylo donedávna jednou z hlavních oblastí pro pěstování koky a marihuany v Kolumbii. Město Santa Marta bylo centrem obchodu s kokainem a s Medellínem patřilo k nejnebezpečnějším městům světa. Po roce 2000 se kolumbijské vládě podařilo kokové plantáže z velké části zlikvidovat a tento typ „zemědělství“ výrazně omezit. Oblast dříve ovládaná narkomafií pak byla zpřístupněna turistům. Sierra Nevada de Santa Marta je místem, kde leží Ciudad Perdida – hlavní sídlo starověké civilizace Tayronů. Je místem, kde dosud žijí přímí potomci tohoto etnika. Místem s jednou z nejvyšších biodiverzit na světě.

Národní parky

Horský masiv Sierra Nevada de Santa Marta se rozprostírá na ploše 12 230 km2 v severovýchodní Kolumbii a je zcela izolován od blízkých And. Jeho nejvyšší vrcholy Pico Cristóbal Colón a Pico Bolívar dosahují výšky 5 775 metrů a jsou trvale pokryty sněhem. Pohoří je vzdáleno pouhých 45 km od pobřeží Karibiku – je tak na světě nejvyšším, které je nejblíže oceánu. 

Obrovská rozmanitost ekosystémů, zahrnující horké pláže Karibského moře, suché lesy, neproniknutelnou džungli nížinných mlžných pralesů, vysokohorské deštné pralesy a zasněžené vrcholky šestitisícových hor, tvoří ideální prostředí pro velké množství rostlinných a živočišných druhů.

Sierra Nevada de Santa Marta patří mezi místa s největší biodiverzitou na světě. V roce 1964 zde byl na území 3 830 km2 vyhlášen Národní přírodní park Sierra Nevada de Santa Marta a v roce 1979 biosférická rezervace UNESCO. Druhým chráněným územím v této oblasti je Národní park Tayrona, který se rozkládá na 150 km2 pevninya jehož součástí jsou i četné korálové útesy v přilehlých vodách Karibiku.

Etnikum

Původními obyvateli Sierry Nevady de Santa Marta byli indiáni kmene Tayrona. Starověká civilizace Tayronů proslula výrobou zlatých sošek, šperků a masek. Zlato pro indiány nebylo symbolem bohatství a moci, ale sloužilo k náboženským rituálům. Umělecká díla ze zlata byla předkládána bohům pro zachování vesmírné rovnováhy a odvrácení přírodních katastrof. Po obřadech zlaté předměty uložili na posvátných místech. Když v 16. století dobyvatelé v pohoří některé zlaté artefakty nalezli, pokládali celé území za bájné Eldorádo. Armády španělských kolonizátorů v honbě za zlatem téměř celý národ Tayronů vyplenily. Jen hrstce indiánů se podařilo utéci vysoko do hor Sierry Nevady, do míst, která Španělé nikdy neobjevili. Jejich potomci (kmeny Kogi, Wiwa, Arhuaco a Kankuamo) žijí stále v horách Sierry Nevady de Santa Marta a jsou považováni za nejzachovalejší předkolumbovskou kulturu Jižní Ameriky.

Způsob života těchto indiánů byl až do konce devadesátých let neznámý. V roce 1990 sestoupili šamani kmene Kogi z hor, aby svět varovali před možnou ekologickou katastrofou (zajímavý dokument BBC Aluna je na internetu). Indiáni v horách Sierry Nevady žijí po staletí v dokonalé rovnováze s přírodou a ekosystémem. Jejich posvátná hora Gonawindua (Pico Cristóbal Colón) je nejvyšší horou Kolumbie. Planetu Zemi považují za živou bytost a sebe předurčené k tomu, aby se o ni starali. Šamani kmene Kogi se dohodli s kolumbijskou vládou o armádní ochraně všech indiánských kmenů v Sieře Nevadě de Santa Marta. Kogiové za to umožnili po stezce vedoucí jejich územím přístupdo Ciudad Perdida.

Ciudad Perdida

Kolem roku 1972 se na černých trzích se starožitnostmi začaly objevovat zlaté artefakty, v nichž historikové poznali prvky tayronské kultury. Policie začala sledovat prodejce, kteří je dovedli k jejich dodavatelům – vykradačům posvátných míst. Sledování trvalo téměř tři roky, než je zloději dovedli až na místo v horách Sierry Nevady de Santa Marta. Původně to byli obyčejní lovci zvěře, kteří uprostřed džungle náhodou objevili kamenné schody vystupující z řeky Buritaca. Do bájného Eldoráda, které v 16. století neobjevili španělští dobyvatelé, je zavedlo 1 200 schodů. V roce 1975 tak bylo oficiálně nalezeno hlavní sídlo Tayronů – Ztracené město (španělsky Ciudad Perdida).

Město založené kolem roku 660, tedy celých 800 let před Machu Picchu v Peru, bylo centrem a sídlem politické moci pro 250 indiánských osad a žilo v něm asi 5 000 lidí. Ciudad Perdida se nachází ve výšce 900–1 200 metrů nad mořem uprostřed tropického deštného pralesa. Archeologickým průzkumem bylo dosud objeveno 169 kamenných teras propojených kamennou dlažbou. Velká část zlatých sošek, šperků a keramiky byla umístěna v muzeu zlata v Bogotě.

Předpokládá se, že pod hustým pralesním porostem se ještě velká část ztraceného města a zlatých pokladů ukrývá. Návštěva tohoto posvátného místa, které hlídá armáda, je umožněna jen omezenému počtu turistů doprovázených domorodci. Cestovatele čeká třídenní, padesát kilometrů dlouhá a fyzicky náročná cesta džunglí a horským deštným pralesem.

Flóra a fauna

Na území NP Sierra Nevada de Santa Marta roste více než 3 000 cévnatých rostlin. Desítky z nich, nejčastěji bromélií, tilandsií, orchidejí, lián a kapradin, se nikde jinde nevyskytují. Díky izolaci horského masivu od blízkých And a okolní krajiny je celá oblast také místem s vysokým počtem endemitních druhů živočichů.

Mezi více než 40 druhů endemitů patří hlavně obojživelníci, plazi a ptáci. Ptačích druhů zde žije 440. V NP Tayrona jich bylo zaznamenáno 270. Mezi endemity patří nejen papoušek santamartský (Pyrrhura viridicata), který je zařazen mezi celosvětově nejvíce ohrožené druhy středních papoušků, ale i někteří kolibříci (7 druhů), štidláci, mravenčíci, hrnčíříci, pipulky, tyranovci a kotingy. Také tangara santamartská (Anisognathus melanogenys), tangara vavřínová (Tangara gyrola toddi) nebo arassari santamartský (Aulacorhynchus prasinus lautus) se jinde nevyskytují.

Z ohrožených ptačích druhů, které lze v horách Sierry Nevady spatřit, je to například harpyje pralesní, harpyjovec černý, orel ozdobný, tukan žlutohrdlý nebo amazonek šafránový.

K dalším „atraktivním“ ptákům žijícím na území parků patří tukan krátkozobý, kvesal lesklý, arassari modrolící, arassari obojkový, čtyři druhy trogonů (zelenopláštíkový, límcový, stužkatý, škraboškový) a dva druhy momotů (karibský, horský). V nížinných mlžných lesích a horských pralesech Sierry Nevady de Santa Marta žijí také papoušci, papoušíčci, amazonci, amazoňané, aratingové a arové. Z velkých arů to jsou ara vojenský, zelenokřídlý a arakanga.

Na území parku žije také mnoho ohrožených druhů savců, mezi něž patří například puma, ocelot, jaguár, vřešťan nebo tapír. Ve vodách NP Tayrona je více než 50 neporušených korálových útesů a na zdejší pláže klade vejce několik druhů mořských želv. Podle mezinárodního časopisu Science je Sierra Nevada de Santa Marta místem s nejvýznamnější koncentrací ohrožených volně žijících druhů živočichů na světě.