Gorgona – zvířata v trestanecké kolonii

Gorgona byla nestvůrná žena s jedovatými hady místo vlasů a její pohled měl za následek zkamenění. Gorgona byla nejbrutálnější kolumbijská věznice určená jen pro pachatele nejohavnějších sexuálních trestných činů. Gorgona je malý ostrov v Pacifiku, na kterém žijí zvířata v ruinách bývalé trestanecké kolonie pohlcené džunglí. Gorgona byla a je ostrovem jedovatých hadů.

Geografie a podnebí

Ostrov Gorgona se nachází v Tichém oceánu, asi 35 km od pobřeží Kolumbie. Je necelých 10 km dlouhý a 2,5 km široký. Terén ostrova je hornatý s nejvyšším vrcholem 338 metrů. Průměrná roční teplota je 27 °C a vlhkost 98 %. Na Gorgoně je více než 20 horských potoků a dvě sladkovodní jezera, která jsou zásobována každodenními dešťovými srážkami. V okolí ostrova se nachází několik menších ostrovů a mnoho korálových útesů.

Historie

Ostrov nikdy nebyl trvale osídlen. Dle archeologických nálezů sloužil jako zastávka rybářů a indiánů převážejících zlato již ve 12. století. Důvodem byl kromě výhodné polohy hlavně stálý zdroj pitné vody. Stejný důvod sem vedl i španělské dobyvatele v 15. století. V roce 1524 zde jako první Evropan zakotvil loď Diego de Almagro. O tři roky později pak Francisco Pizarro. Ten měl na ostrově se svou 120člennou posádkou vyčkávat na posily z Panamy, se kterými se chystal dobít říši Inků v Peru. Během krátké doby zde však 87 mužů zemřelo, někteří na malárii a žlutou zimnici, většina na uštknutí jedovatými hady. Pizarro se zbytkem posádky z ostrova prchl. Pekelnému ostrovu, na kterém se zem vlnila jedovatými hady, dal jméno Gorgona.

Oba španělští dobyvatelé v následujících letech dobyli říši Inků. V roce 1535 Pizarro založil hlavní město Peru Limu. V roce 1537 vznikl mezi Pizarrem a Almagrem spor o dělení kolonizovaných území a ukořistěné zlato. V následujících bojích mezi jejich stoupenci dal Pizarro Almagra v roce 1538 zajmout a popravit uškrcením. Almagrův syn pak dal v roce 1541 dýkou zavraždit Pizarra. Almagrova syna v roce 1542 popravili Pizarrovi stoupenci.

Jméno po ohavné Gorgoně zůstalo ostrovu dodnes, stejně jako obrovské množství hadů, kteří ostrov obývají.

Trestanecká kolonie

V polovině padesátých let minulého století dala kolumbijská justice souhlas k vybudování žaláře pro pachatele extrémního sexuálního násilí. Vězně odsouzené za brutální znásilnění, patologickou pedofilii a sadistické sexuální vrahy bylo třeba izolovat od ostatních vězňů, kteří pachatele těchto činů vždy zavraždili. Jako ideální místo pro takové vězení byl vybrán ostrov Gorgona. Nedostupný ostrov pokrytý džunglí obklopený oceánem s velkým množstvím žraloků. V roce 1960 byla na Gorgoně otevřena trestanecká kolonie. Nebyla vybudována po vzoru věznice ve Francouzské Guyaně (Motýlek) ani v sanfranciském Alcatrazu, ale po vzoru nacistického koncentračního tábora s minimálními nároky na provoz zařízení. Věznice měla kapacitu 900 vězňů, ale v osmdesátých létech jich zde bylo téměř 2 500.

Více než dva tisíce psychopatických vrahů a 150 dozorců, kteří nad nimi měli bezmeznou moc, na malém izolovaném území. Příčinami úmrtí vězňů se nikdo nikdy nezabýval. Největším problémem vězňů byli jejich spoluvězni. Znásilňování, vraždy i sebevraždy byly na denním pořádku. Všichni, kteří se na Gorgonu dostali, věděli, že se v tomto pekle konce svého trestu nedožijí. Mnozí se při pracích v džungli schválně nechali uštknout jedovatými hady. Za 23 let provozu se z gorgonského pekla podařilo utéct jen třem vězňům. Těsně před uzavřením vězení v roce 1984 zmizel sériový vrah Daniel Camargo Barbosa, který byl odsouzen za znásilnění a vraždy 153 děvčátek a žen. Po útěku byl prohlášen za mrtvého v domnění, že jej roztrhali žraloci. Během dalších dvou let znásilnil a zabil dalších 71 dětí a žen. Dopaden byl v roce 1986 v Ekvádoru. V roce 1988 Barbosu zabil jeho spoluvězeň. 

Národní park

V roce 1984 byla trestanecká kolonie zrušena a o rok později se Gorgona stala součástí národního parku. Národní park Gorgona se rozkládá na 620 km2 Tichého oceánu a jeho součástí je i několik menších přilehlých ostrovů. Komplex vězeňských budov byl ponechán svému osudu a rychle jej začala pohlcovat džungle. Domky dozorců byly upraveny a slouží na přespání návštěvníkům parku, kterými jsou hlavně potápěči, vědci a cestovatelé. V kempu jsou trvale umístěny posádky armády i policie, které ostrov střeží. Po útoku partyzánů revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) v listopadu 2014, při kterém zemřel policista, byl park pro turisty uzavřen.

V roce 2017 byly navýšeny počty strážců a NP Gorgona, za velmi přísných bezpečnostních opatření, omezenému počtu cestovatelů opět zpřístupněn. Dopravit se sem lze jen z kolumbijského přístavu Buenaventura s jedním přestupem v přístavu Guapi. Cesta rychlou lodí tak trvá přibližně 7 hodin (nákladní lodí asi 14 hodin). V případě nepříznivého počasí lze však ve vlnách Pacifiku zažít i mnohem delší dobrodružství. Stejným způsobem se na Gorgonu přepravovali i vězni. Ti však cestovali v podpalubí a s šátkem přes oči.

V kempu vládne přísný režim. Areál lze opustit jen s průvodcem a s návratem do 17 hodin. Přes den je nutné dávat si pozor na pokousání opicemi, které v početných tlupách „přepadají“ chaty a jídelnu. Po 18. hodině se setmí, nebe ovládnou netopýři a kempem se začnou prohánět 30 cm velké krysy ostnité. Kvůli všudypřítomným jedovatým hadům je nutné chodit ve vysokých holínkách.

Fauna a flóra

Ekosystém na celém území parku je jedinečný, neboť se zde vyskytuje mnoho druhů (poddruhů) endemitních rostlin a živočichů. Ve vodách Gorgony žijí keporkaci, žraloci velrybí, žraloci tygří, žraloci lagunoví, kladivouni bronzoví, murény zelené. Korálové útesy patří k nejkrásnějším v Pacifiku. V okolí ostrova lze pozorovat šest druhů mořských želv, mezi něž patří i kožatky velké (Dermochelys coriacea) nebo karety obrovské (Chelonia midas). 

Na souši ostrova jsou nejvíce zastoupeni plazi, kterých zde žije 46 druhů. Z 16 druhů hadů patří 3 mezi nejjedovatější na světě. Nejpočetnějšími z nich jsou křovináři aksamitoví (Bothrops asper), kterých žije na ostrově neuvěřitelné množství. Dalšími jsou korálovci – Micrurus dumerilii a Micrurus miparticus. Ve vodách u pobřeží žije mořský had vodnář dvoubarvý (Hydropsis platurus). Pouhé 4 mg jeho jedu stačí k usmrcení člověka. Početnými obyvateli ostrova jsou také hroznýší královští, musurany černé, džunglovci, bičovky a užovky.

Z 30 druhů ještěrů je nejvzácnější endemit modrý anolis gorgonský (Anolis gorgonae), který se stal symbolem ostrova Gorgona. Nejpočetnějším ještěrem na Gorgoně je bazilišek kohoutí (Basiliscus galeritus), jehož samci zde dorůstají až do velikosti jednoho metru.

Na pevnině ostrova žije jen malý počet ptáků. Příčinou jsou hadi a ještěři. Jejich potravou jsou kromě jiných ještěrů a hadů (hlavním predátorem modrého anolise je bazilišek kohoutí) také vejce, mláďata i dospělí ptáci. Pouze tři endemitní druhy (poddruhy) ptáků lze na pevnině pozorovat častěji. Jedná se o gorgonského květomila modrého (Cyanerpes cyaneus gigas), mravenčíka gorgonského (Thamnophilus atrinucha gorgonae) a banakita gorgonského (Coeneba flaveola gorgonae). I tito drobní ptáci však žijí velmi obezřetně a pohybují se jen v korunách nejvyšších stromů. Ostrov Gorgona je ale významným hnízdištěm některých tažných mořských ptáků hnízdících na útesech, jako je například vzácný terej žlutonohý (Sula leucogaster).

Nejpočetnějšími savci na Gorgoně jsou netopýři, kterých zde bylo popsáno 15 druhů, přičemž zde žijí druhy hmyzožravé, nektarožravé, plodožravé i krevsající. Pozorovat je možné hojné počty denních i nočních druhů. Na ostrově žije několik tlup malp kapucínských bělohlavých gorgonských (Cebus capucinus curtus), které se zdržují hlavně v ruinách věznice a jejím okolí. V korunách stromů okolní džungle lze vzácně pozorovat další endemit, lenochoda hnědokrkého gorgonského (Bradypus variegatus gorgon), v podrostu pak aguti středoamerického a kora gorgonského, což je poddruh krysy ostnité (Maxomys surifer gorgonae). Savců (kromě netopýrů), podobně jako ptáků, však žije na Gorgoně kvůli hadům jen značně omezený počet. 

P.S.

Gorgona je těžko přístupný odlehlý ostrov s brutální historií a trvalým nebezpečím na souši i v okolních vodách. Gorgona je místo s panenskou přírodou, jedinečným ekosystém a minimem turistů. Gorgona je jedním z mála míst na Zemi, kde lze ještě dnes zažít opravdové dobrodružství.