Mantrailing opět pokročil 

Patnáct let usiluje Ing. Lubomír Satora o uznání mantrailingu jako účinného a efektivního způsobu stopování při hledání nezvěstných osob. Krůček po krůčku se mu to daří a nepochybně k tomu přispěje i publikace Základy mantrailingu, jejíž křest se uskutečnil 24. září 2021 v pražském Muzeu Policie ČR.

Protože ne každý ví, jaké jsou přednosti mantrailingu při pátrání po nezvěstných osobách, ve stručnosti si připomeňme, že jde o přirozené stopování, které je vrozené každému psovi. On sám nejlépe ví, kde je nejvíce pachových molekul, které ho dovedou k cíli – k hledanému člověku. Není proto vůbec důležité, zda čtyřnožec sleduje pachovou stopu nosem u země, nebo zda ji nasává vysokým nosem z okolí tak, jak se pachové molekuly zachytily na zdech, stromech či jiných rostlinách nebo předmětech. 

Jediný cíl

Důležité je pouze nalezení pohřešované osoby. K tomu je také zaměřený výcvik metodou mantrailingu. Majitelé psů, kteří takto své psy připravují, se sdružují ve Výcvikové a výukové organizaci International Bloodhound Academy (IBHA) a pod hlavičkou RESDOGS, z. s., jezdí od roku 2013 vycvičené mantrailingové týmy na praktická pátrání po pohřešovaných osobách v Česku a na Slovensku.

To vše se Lubomíru Satorovi podařilo vybudovat po malých etapách, přičemž on sám považuje hlavní fázi rozvoje této disciplíny u nás a na Slovensku od roku 2012, kdy se v Bratislavě konala velká mezinárodní konference o mantrailingu a kde se představila zmíněná organizace IBHA. 

Díky jeho výcvikovým i popularizačním aktivitám ve sdělovacích prostředcích si mantrailing vyzkoušelo několik tisíc kynologů. A mnozí u něho zůstali jako u přirozené zábavy čtyřnohých miláčků.

Mantrailing asi nejvíce vyhovuje bloodhoundům, ale praktikovat ho lze s každým psem. Mnozí kynologové však touto metodou usilovně cvičí své psy, aby se po vykonání zkoušek mohli stát kvalifikovaným záchranným týmem. 

Nechyběli osobnosti

K rozvoji mantrailingu nepochybně přispívá i tým spolupracovníků Lubomíra Satory, který působí na různých místech Česka a Slovenska. Výcviková centra jsou například v Liberci Praze, Brně, Olomouci, Svitavách, Ostravě, Frýdku-Místku a na Slovensku jsou v Novém Městě nad Váhem, Žilině, Trenčíně, Banské Bystrici a Košicích. Mnozí členové výcvikových center se zúčastnili křtu knihy, jehož rámec byl více než důstojný.

Vždyť se zúčastnila i legenda české a československé kynologie Ing. Karel Hartl. Když vstoupil do sálu, všichni přítomní povstali a potleskem přivítali usmívajícího se a stále vitálního sedmadevadesátníka!

Zda k jeho tak skvělé kondici přispěla právě pejskařina, sice při pozdější neformální diskusi neprozradil, ale jisté je, že si měl o čem povídat. A to nejen s jinými kynologickými ikonami, které jsou už mnohdy za zenitem své výkonnosti, ale i s mladšími a mladými pejskaři. 

Mnozí by Karla Hartla rádi viděli a setkali se s ním i na některé z velkých výstav. To ale neslíbil, neboť ho na podobné akce doprovází jeho syn a ten jako stále aktivní sportovní střelec ne vždy může otci vyhovět pro kolizi termínů.

Nelze opomenout, že křtu se zúčastnila také Čechoameričanka Eva Čečilová, která už léta obohacuje českou záchranářskou kynologii o poznatky a zkušenosti z přípravy psů a pátrání po osobách v USA, kde žije a aktivně se zúčastňuje pátracích akcí.

Spolu s ní pokřtil knihu RNDr. Vlado Ďurišin, bývalý dlouholetý šéf policejní kynologie na Slovensku a nyní vyučující kynologii na dvou vysokých školách. Třetím kmotrem byl Ing. Jiří Rulc, Ph.D., bývalý zástupce vedoucího Oddělení kynologie a hipologie Policejního prezidia, nyní publicista a autor knihy Dějiny služební kynologie. On také moderoval celý oficiální program křtu. 

Od bloodhounda k mantrailingu

A co řekl ke své knize její autor Lubomír Satora? S lehkostí a nadhledem přiblížil, jak kniha vznikla, a přitom dokázal všechny přítomné pobavit okolnostmi, které ho nejprve přivedly k bloodhoundovi a pak k mantrailingu. 

Za vším hledej ženu – tak začal popisovat dobu před patnácti roky, kdy manželé Satorovi přišli o psa. „Jednou manželka prohlásila, že bychom si měli opět pořídit psa, ale nějakého malého, klidného, hodného, kterého zvládne i malé dítě. Tak jsme vyrazili na výstavu psů do Brna, ale ani mezi osmi tisíci psy si manželka nevybrala. Až když jsme vyšli z areálu výstaviště a blížili se k zaparkovanému autu, žena zvolala – ten se mi líbí! Otočím se, abych viděl, o co jde, a nestačím se divit. Manželka ukazuje na dva bloodhoundy. Tak to měl být ten malý psík, kterého zvládne i dítě! 

„Neuplynul ani půlrok a už jsme měli doma psa, Nabroucka, do kterého se žena zamilovala,“ s úsměvem vyprávěl Luboš Satora. A netřeba snad dodávat, že právě přes bloodhounda se dostal k mantrailingu, neboť je to plemeno jako stvořené pro tento způsob stopování, a tedy i záchranu osob.

Bylo to vidět také na videu, jehož premiéra se uskutečnila v rámci křtu knihy. Několikaminutový snímek upozorňuje na situace, kde a kdy se nejčastěji dítě nebo senior mohou ztratit, a to nejen v přírodě, ale i ve městě, jaké nebezpečí jim může hrozit a jak jim mohou pomoci záchranné týmy RESDOGS.

Srozumitelné podání

V podtitulu knihy Základy mantrailingu si přečteme: Výcviková příručka pro začátečníky. A právě této cílové skupině určitě bude vyhovovat, neboť publikace je psaná lehkou rukou, bez zbytečného teoretizování, a tedy pochopitelná pro každého, kdo má o tento způsob stopování zájem. 

Ovšemže pro začátečníka, který už přece jen něco málo o psech ví. Pokud ne, bude lepší, když si pro začátek nechá poradit v některém z dvanácti jmenovaných výcvikových center. Jak známo, výcvikové chyby se člověk dopustí snadno a rychle, náprava však bývá zdlouhavá.

Z didaktického hlediska je třeba publikaci ocenit za shrnující závěry za kapitolami o výcviku. Čtenáři tak více utkví v paměti zásadní metodické momenty. Těch plusů má kniha o mantrailingu více. Není třeba je dále jmenovat, neboť kdo má o tento způsob stopování zájem, ať už jen tak pro zábavu, nebo bude cílit na zařazení do záchranného týmu, bude jistě ochotný pořídit si publikaci za rozumných 299 korun (Grada.cz).