Holubářův rok – listopad

Pro české holubáře je měsíc listopad obdobím nejvýznamnějších chovatelských akcí, kterým vévodí účast na celostátní výstavě v Lysé nad Labem, dříve v Brně i jinde, a jednou za přibližně tříleté období obeslání evropské výstavy malých ušlechtilých zvířat. V obou těchto oblastech patříme k předním zemím v Evropě. 

Vlivy počasí

V dlouhodobém horizontu je listopad podzimním měsícem s proměnlivým počasím, mlhami a prouděním chladnějšího vzduchu od severu. V posledních letech byly několikrát překonány teplotní rekordy, s teplotami kolem 20 stupňů Celsia, ale přichází i roky vykazující opačnou tendenci. 

Průměrné teploty se pohybují přes den mezi 6 až 10, v noci 2 až 4 stupni Celsia, koncem měsíce se teploty snižují k nule, s klesajícími teplotami se sníh objevuje i v nižších polohách. Výjimkou není inverzní ráz počasí, občasný déšť, na horách sněžení. Průměrný úhrn srážek činí jen asi 100 mm, délka slunečního svitu 50až 60 hodin. 

Péči o holuby výrazně ovlivňuje především přechod na zimní čas, který ukrojí z aktivního života bez umělého zdroje osvětlení jednu hodinu. Počátkem měsíce slunce vychází v 6.54 a zapadá v 16.41, délka dne činí necelých 10 hodin, na soumrak a noc zbývá 14 hodin. Koncem listopadu je denní doba ještě kratší, když dosahuje pouze 8,5 hodiny, slunce vychází až v 7.39 a zapadá již v 16.05.

Holubníky v listopadu

Na chladné období roku je vhodné zakrýt igelitem či průhlednými pevnými stavebními díly ty části holubníků, případně voliér, které v létě sloužily k výraznější obměně vzduchu, jenž byl díky tomu méně prohřátý a pro holuby tudíž příznivější. Přes zimní období vyhovují zvířatům lépe kryté prostory s menší cirkulací vzduchu, které vykazují lepší tepelný komfort a závětří. 

Zakrýt však můžeme jen takové části stavebních prvků, aby vzduch uvnitř ubikací nadále cirkuloval do vnějšího prostředí a zpět, zejména aby se uvnitř nedržela nadměrná vlhkost a s tím související potíže.

V holubníku se přinejmenším počátkem měsíce stále nachází množství uvolněných per z pelichání dospělých a pozdních výletků, což vyžaduje pravidelné čištění nejpozději v týdenních intervalech. Pro rousná plemena vybavíme dno hoblinami nebo jinou podestýlkou, případně plastovými rošty, aby pernaté ozdoby netrpěly na ulámání nebo zašpinění. 

Nezapomínáme se předzásobit komoditami pro výrobu holubářské směsi na celý nadcházející rok, v měsíci listopadu bývají k dispozici již takřka všechny pozdní plodiny, například čirok či kukuřice. 

Do českého holubářství v posledních letech pronikají stále více možnosti nabídky profesionálních krmných směsí. Naši chovatelé si vyzkoušeli produkty z Německa, Belgie či Holandska, ale participují i na produktech z Rakouska či levnějším, ale dostatečně kvalitním zboží z Maďarska nebo Polska. Úplně nezahálí ani čeští výrobci, u kterých je vidět opětovná snaha vyrábět prachuprosté moderní směsi s vysokým leskem a kvalitou, ale stále mnohem více vynikáme ve výrobě granulí.

Podávání granulí je alternativou, kterou přes útlumové podzimní měsíce příliš nevyužijeme, ale s počátkem hnízdní sezony, jež většinou začíná již v zimních měsících, přichází jejich doba. 

Holubi potřebují ke svému zdárnému vývoji a růstu určité látky, které jim můžeme v takřka celé míře poskytnout v krmné směsi a gritech, ale jak víme, při krmení zrninami silnější jedinci zkonzumují to nejlepší a slabší se musí spokojit s tím, co zbylo.

V granulích mají všichni holubi ten „ideál“, a navíc je do nich možno i něco přidat. Holubí granule mají jedno specifikum, a to že tito ptáci pro dobré zažívání potřebují větší obsah vlákniny. Pokud chybí, musí být ke granulím aspoň jednou denně přidávány i běžné zrniny, jinak lze krmit holuby jen granulemi.

Ceny, za něž se dnes holubí granule prodávají, vyjdou maximálně na 50 procent nákladů za čištěné směsi zrnin, což může být dalším významným plusem.

Chovatelé podávající granule holubům ad libitum jsou, na rozdíl od většiny jiných malých ušlechtilých zvířat, stále ve výrazné menšině, ale už je docela běžné, že granule se využívají v době odchovu mladých, kdy jsou jejich prostřednictví perfektně krmena holoubata. 

Celostátní výstavy

S nostalgií vzpomínáme na velkolepé celostátní výstavy, které se poměrně dlouhou dobu konaly na veletržním výstavišti v Brně. Tyto akce se odehrávaly v jedné ‒ z celoevropského hlediska ‒ z nejzajímavějších a prostorově velkolepých výstavních komplexů se zajímavou architekturou. Moravská metropole představovala i strategicky výhodné místo pro akce mezinárodní (oblíbená Intertau či památná evropská výstava 1998) nebo aspoň československé. Kdo zažil tamní atmosféru, jistě si v dobrém na brněnské výstavy vzpomene i po desítkách let. 

Na přelomu tisíciletí se celostátní akce přesunuly do Lysé nad Labem, kde obdobného rozkvětu již nedosáhly, ale stále jsou akcí u nás nejprestižnější, jakou by do svého kalendáře měl zařadit každý chovatel. Výstaviště VLL v Lysé nad Labem nám během hostování celostátních výstav postavilo moderní, větší výstavní halu, zavedl se celostátní trh zvířat, což velmi chybělo, a je lépe postaráno třeba o občerstvení, a hlavně o výzdobu výstavy, jež dlouhá léta zaostávala za obvyklým standardem v zahraničí. Expozice holubů bývá umístěna v jednom z pavilonů samostatně. Zkoušelo se i umístění v nové centrální hale s ostatními zvířaty evidovanými pod ČSCH, obojí mělo svá pozitiva i negativa.

Ob jeden rok probíhá na celostátní výstavě prezentace plemenných chovů holubů, která je umístěna samostatně, zpravidla počátkem holubářské expozice. Účastní se jí osmičlenné kolekce daného plemene a barevného rázu, se zastoupením holubů obojího pohlaví, mladých i starších. Bývá to nevšední podívaná, neboť na malém místě je shromážděno to nejlepší z našeho holubářství, uspořádané do velmi vyrovnaných kolekcí. Pokud vystavovatel splní bodové podmínky, musí absolvovat ještě druhou část uznávacího řízení, tedy doložení rodokmenů a některých potvrzení, poté mu je předán certifikát o prohlášení jeho chovu za plemenný na dobu dalších dvou let. 

V běžné části výstavy jsou holubi vystavováni jako jednotlivci, nebo v kolekcích. V poslední době se nám povedlo vytvořit normu, že pro větší nebo bohatě zdobená plemena se využívají větší klece, což přispívá k většímu pohodlí vystavovaných jedinců. Rozlišení podle pohlaví, kdy holubice jsou umístěny v každém barevném rázu na konci, je velmi žádoucí element, neboť posuzovatel musí přistupovat při hodnocení nejen k rozdílům mezi holuby mladými a starými, ale především s ohledem na odlišnosti mezi oběma pohlavími. 

Bohužel na našich výstavách obecně posuzovatel dopředu často neví, kde holubice vlastně začínají. V zahraničí jsou dopředu vytištěné oceňovací lístky s názvem plemene a pohlavím, u nás si posuzovatel musí poradit nahlédnutím do seznamu, kam zapisuje čísla kroužků a výsledky ocenění, pouze tam vidí (vystavovatelem určené) pohlaví svěřenců. 

Ne zcela dořešené je zatím umístění holubů jiného pohlaví do výstavní klece, než jaké chovatel deklaroval dopředu, třeba v Německu tito holubi jiného pohlaví nemají nárok na cenu. V zahraničí rozlišení na mladé holuby a holubice, staré holuby a holubice vede k možnostem udělování nejvyšších známek na nejlepší jedince z těchto kategorií, u nás býváme opatrnější. 

Některé z nastíněných potíží může odstranit zavedení elektronického posuzovacího lístku, na kterém se intenzivně pracuje. 

Jednotlivci na celostátní výstavě soutěží o poháry, ale též o titul šampion a také o čestné ceny. V rámci kolekcí se může vybraný chov účastnit meziokresní soutěže, která probíhá ve všech odbornostech, a vítězům jsou připisovány zajímavé finanční granty. 

Nejlepší kolekce pak získávají titul mistr ČR v chovu holubů. Počet okrasných holubů na našich celostátních výstavách se pohybuje kolem 2 000. Kvalitu expozice významně zvyšují speciální klubové výstavy integrované do běžné části výstavy, někdy též s mezinárodní účastí, která je v poslední době u nás spíše vzácností.

Evropské výstavy

Zpravidla jednou za tři léta se v některé z členských zemí evropského svazu chovatelů (EE) uskutečňuje v měsíci listopadu velkolepá evropská výstava. Vzpomeňme ty poslední v Dánsku v roce 2018, ve Francii v roce 2015 či předtím v Německu, kde bylo k vidění rekordních 95 000 zvířat, na Slovensku nebo u nás.

Nadcházející výstavu mělo hostit Rakousko, ale vzhledem k nejistým ekonomickým a epidemiologickým opatřením bylo její plánování zrušeno a přípravy převzaly polské Kielce, kde by se nadcházející evropská výstava měla uskutečnit v listopadu 2022.

Je to relativně zanedlouho, takže je dobré si již dnes začít připravovat kvalitní jedince do soutěžních kolekcí o mistra Evropy (4 kusy) nebo o šampiona Evropy (jednotlivci).

Relativně početnou účast našich (a někdy též slovenských) chovatelů na této vrcholné akci zajišťuje Český svaz chovatelů drobných zvířat prostřednictvím hromadných přihlášek a svozu zvířat. 

Za zaklecování a výdej našich zvířat zpravidla odpovídá evropský delegát, kterým je autor článku. Evropská výstava je především přátelským setkáním chovatelů z celé Evropy, ale i ze zámoří či Orientu, kteří mají ojedinělou příležitost rozpravy o věcech chovatelských i osobních. 

Evropské výstavy jsou vždy krásně vyzdobené, posuzované univerzálním evropským způsobem, s množstvím propagačních voliér. Pořadatelská země, kterou budeme opět brzy i my Češi, má na jejím komplexním aranžmá ojedinělou možnost propagace nejen krásy národních plemen, ale i jiných odvětví cenného kulturního dědictví.