Pořádání výstav, přehlídek a soutěží se zvířaty

Rozhodneme-li se uspořádat výstavu, sportovní klání nebo jinou hromadnou akci se zvířaty, je nutné si uvědomit, že i na takovou akci dopadají právní předpisy. Výše uvedené akce budou dle platné legislativy ve většině případů veřejným vystoupením zvířat nebo svodem.

Rozdíl mezi veřejným vystoupením zvířat a svodem spočívá v kategorii zvířat. V případě výstavy psů, koček nebo exotických živočichů půjde o veřejné vystoupení. Pokud se však bude konat výstava skotu, prasat či výstava nebo soutěž koní, půjde o svod. Dle toho pak určíme právní rámec, dle kterého se pořádaná akce bude řídit.

Veřejné vystoupení zvířat

Podle § 8 odst. 1) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání (dále jen ZOPT), se veřejným vystoupením rozumí jednorázové nebo opakované provádění činnosti se zvířaty, které je přístupné veřejnosti, a to i prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Veřejné vystoupení může být pořádáno za účelem výchovy, vzdělávání, reklamy, soutěže nebo za účelem podnikání. Často při veřejných vystoupeních vznikne doklad o zvířeti, který je hodnocením jeho vzhledu, výkonu či určitých vloh.

Právní povinnosti pořadatelů veřejných vystoupení se zvířaty

Pořadatelem veřejného vystoupení může být dle § 8 odst. 2) ZOPT fyzická nebo právnická osoba (např. spolek, obchodní společnost). Při veřejném vystoupení musí být vždy přítomna fyzická osoba, která je schopna rozpoznat zjevné příznaky zhoršeného zdravotního stavu zvířat a změny v jejich chování. Dále musí být schopna určit, zda celkové prostředí je vhodné k zachování zdraví a pohody zvířat, umět bezpečně manipulovat s daným druhem zvířat a organizačně zabezpečit ochranu zvířat při pořádání veřejného vystoupení.

Každý pořadatel je dle § 8 odst. 3) ZOPT povinen oznámit nejméně sedm dnů přede dnem konání veřejného vystoupení krajské veterinární správě a příslušné obci místo a datum konání, druh a počet zvířat, která se mají veřejného vystoupení zúčastnit, a údaje umožňující identifikaci osoby pořadatele. Současně musí také předložit seznam prováděných činností se zvířaty.

Povinností pořadatele je také poučit osoby, které se aktivně zúčastňují veřejného vystoupení zvířat, jak s nimi mají manipulovat, připravovat pomůcky nebo jiné vybavení, a seznámit je se zásadami zabezpečení pohody a ochrany zvířat dle ZOPT a kontrolovat jejich dodržování v průběhu veřejného vystoupení.

Pořadatel je oprávněn při důvodném podezření na porušení podmínek ochrany zvířat pořádání veřejného vystoupení až do provedení nápravy zastavit nebo osobu, která stanovené podmínky porušila, vyloučit a její zvíře vyřadit.

Svody zvířat

Svod zvířat je definován v § 3 písm. e) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči (dále jen ZOVP) ‒svodem zvířat se rozumí soustředění hospodářských zvířat různých chovatelů na určeném místě a k určenému účelu, jde-li o zvířata evidovaná podle plemenářského zákona. Právní regulace svodů je nezbytná k předcházení rizikům, která přináší kontakty většího počtu zvířat z různých míst.

Často pořádaným svodem jsou svody koní, tj. různé výkonnostní zkoušky, závody, soutěže, hromadné vyjížďky nebo Hubertovy jízdy. Svodem je i shromáždění farmové zvěře, jako jsou jelenovití, muflonovití nebo divoká prasata. Dále pak zvířat, jako je tur domácí, ovce, kozy, prase domácí, osli atd. Nejčastěji se v těchto případech bude jednat o chovatelské výstavy, trhy, přehlídky zvířat a jiné chovatelské soutěže.

Právní povinnosti pořadatelů svodů

Jak bylo uvedeno výše, svodem se rozumí soustředění hospodářských zvířat různých chovatelů na určeném místě a k určenému účelu, jde-li o evidovaná zvířata podle plemenářského zákona. 

Povinnosti pořadatele svodu jsou upraveny v § 9 a následujících ZOVP. Svod lze pořádat pouze pod státním veterinárním dozorem a s povolením obce k jeho konání. Před podáním žádosti o povolení svodu si pořadatel musí vyžádat od krajské veterinární správy podmínky pro konání svodu.

Místně příslušná Krajská veterinární správa stanoví pro každý svod podmínky individuálně dle aktuální nákazové situace. Podmínky mohou být z nákazových důvodů kdykoliv změněny nebo zrušeny. Níže jsou uvedeny některé příklady veterinárních podmínek obvykle stanovovaných v roce 2021 pro svody koní:

‒Označení a evidence koní: Koně musí být doprovázeni průkazem koně. Při dostizích a závodech musí být průkazy k dispozici pro potřeby státního veterinárního dozoru u odpovědné osoby na závodišti v době 1,5 hodiny před začátkem závodu, kterého se kůň účastní.

‒Povinná vakcinace a vyšetření: V průkazu koně musí být uvedena platná vakcinace proti influenze koní (chřipce koní). Kůň musí být laboratorně vyšetřen na infekční anemii koní s negativním výsledkem, vyšetření nesmí být starší než dvanáct měsíců.

‒Kůň byl vakcinován proti rinopneumonii koní způsobované koňským herpesvirem (EHV) dle vakcinačního schématu daného výrobcem vakcíny a musí být v imunitě proti tomuto onemocnění nebo kůň byl laboratorně vyšetřen na přítomnost koňského herpesviru metodou PCR ze vzorku výtěru z nosu s negativním výsledkem; toto vyšetření nesmí být starší 10 dnů (rozhodující je datum odběru vzorku).

‒Veterinární přejímka koní musí být provedena soukromým veterinárním lékařem zajištěným pořadatelem. Koně, kteří přejímkou neprojdou, se svodu nesmí zúčastnit.

Aktuálně platné podmínky pro svody různých druhů zvířat jsou dostupné na stránkách Státní veterinární správy.

Závěr

Pořádání veřejných vystoupení a svodů představuje značnou byrokratickou zátěž pro organizátory. Pokud se jedná o profesionální nebo velké akce, jsou obvykle pořadatelé toto schopni zvládnout. Problém nastává, pořádá-li takovou akci osoba nebo malý spolek, který nemá s pořádáním zkušenosti. Taková akce bývá obvykle společenskou událostí často spojenou s hudební produkcí, prodejem občerstvení a shromažďováním lidí. Na tyto činnosti se vztahuje různá legislativa a ohlašovací povinnosti. V tu chvíli se musí pořadatel zorientovat ve velkém množství předpisů z různých oblastí. V praxi se pak stává, že akce je nahlášena pouze některým orgánům a splněna je pouze část předpisů. Nebo pořadatel akci vůbec nehlásí, což je zejména z epidemického hlediska špatně.

Článek se zabýval pouze vybranými povinnostmi stanovenými zákony. Je-li veřejné vystoupení pořádáno v rámci některé z chovatelských organizací, je nutné se řídit i jejími vnitřními předpisy pro pořádání těchto akcí (výstavní řády, pravidla soutěží apod.).

Přes složitou byrokracii je pořádání většiny svodů a veřejných vystoupení žádoucí. Akce pro veřejnost mohou mít velký vzdělávací význam, a mohou-li se jich účastnit děti a začátečníci, dostanou zde zpětnou vazbu ke své činnosti a vychovává se tak další generace chovatelů, která může v budoucnu určovat standardy v oblasti chovu zvířat.

 

MÜLLEROVÁ, Hana a Vojtěch STEJSKAL.Ochrana zvířat v právu. Praha: Academia, 2013. Společnost (Academia). ISBN 978-80-200-2317-9.

SKŘIVÁNKOVÁ, Marcela. Veterinární zákon. Praha: Wolters Kluwer, 2019. Praktický komentář. ISBN 9788075983985.

STAŇKOVÁ, Lenka. Právní úprava chovu zvířat. Praha, 2021. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Právnická fakulta.

Svod zvířat: Veterinární podmínky. Státní veterinární správa [on-line]. [cit. 2020-09-04]. Dostupné z: Veterinární podmínky 2021 – Státní veterinární správa (svscr.cz).