Basetky
Zařazení: ostatní zakrslá plemena (ve Vzorníku plemen drůbeže skupina H2)
Původ: Belgie
Kroužek: kohout 13 mm, slepice 11 mm
Vznik plemene
Plemeno vznikalo v oblasti Lutychu (Liége), jižního Limburgu a Hesbaye (Belgie) na přelomu 19. a 20. století. Šlechtěny byly z původních selských slepic, přikřížena byla zřejmě zakrslá plemena. Některé zdroje uvádějí blíže neurčená anglická plemena.
Před první světovou válkou byly prezentovány na několika výstavách. Uvedeny jsou i v katalogu výstavy paláce du Cinquantenaire z listopadu 1909. V té době ale ještě nebyly běžným plemenem. V roce 1914 podnikl W. Collier kroky ke zlepšení jejich vlastností, v roce 1917 vznikl v Bruselu klub jejich chovatelů. Poté se basetky objevovaly v několika kresebných rázech, ale jejich populace byla značně různorodá.
Německé stránky uvádí, že se s jejich cíleným chovem začalo v roce 1923. Belgické udávají, že W. Collier si v roce 1927 dal za cíl dosáhnout většího rámce a vyšší hmotnosti basetek. V prosinci 1930 A. Delin, F. Van Hout a W. Collier předložili návrh standardu, který byl schválen o dva roky později. Období mezi světovými válkami přálo rozvoji plemene, ale druhá světová válka se na něm neblaze podepsala. Standard byl znovu upraven v roce 1957, tehdy byl uznán název Bassette Liégeoise.
Z výše uvedeného se dá usoudit, že se vedly spory o název plemene. Zatímco jedni zastávali názor, že basetky pochází z Liége, jiní tvrdili, že první vystavovatelé pocházeli z Bruselu. O názvu rozhodlo to, že pokud byly basetky vystaveny před rokem 1914, nešlo o plemeno, jak je známe dnes, protože zejména v meziválečném období dostálo značných změn. Proto se ustálilo pojmenování Bessette.
V květnu 1963 byla stanovena hmotnost dospělého kohouta na 1 000 g a slepice na 900 g. Dalším úpravám byl standard podroben roku 1990, současný standard je platný od roku 2006.
V roce 1996 byly snahy o zařazení starých původních plemen do užitkových chovů. Tehdy basetky neuspěly, a to pro větší spotřebu krmiva, horší jatečné vlastnosti i nízkou hmotnost těla oproti brojlerům. Jedna z vlastností se tehdy ukázala jako velice pozitivní – velmi nízká úmrtnost.
Do Německa byly dovezeny až v roce 1985. U nás jsou málo známým plemenem, které bylo zařazeno až do posledního vzorníku plemen drůbeže.
Plemenné znaky
Basetky jsou plemenem lehkého typu, vyznačují se znaky původních selských slepic. Trup tvaru válce je jen lehce zvednutý, má být středně dlouhý, široký a poměrně hluboký. Tvary jsou zaoblené.
Tělesný rámec musí být velmi malý. Hmotnost kohouta do jednoho roku by se měla pohybovat od 0,8 do 0,9 kg, u slepice od 0,7 do 0,8 kg. Starší kohouti mohou mít až jeden kg, slepice 0,9 kg.
Záda se požadují středně dlouhá, jen mírně nazad skloněná. Zlom se nachází v místě přechodu sedla do delšího ocasu tvaru vějíře. Kouty zdobí bohaté, dlouhé, výrazně zahnuté srpy. Také prsa a břicho jsou plné, dobře vyvinuté. Středně dlouhý krk pokrytý bohatým závěsem přechází do linie zad plynule. Křídla mají být dlouhá, ale těsně přilehlá, nesená v ose trupu. Typický postoj je nižší, vystupující holeně pokrývá přilehlé opeření. Také běháky jsou spíše kratší, modrošedé až břidlicové barvy, jemnější stavby.
Středně velkou hlavu zdobí bílé ušnice, výrazné tmavě červené až tmavě hnědé oči a větší listový hřeben, který je u slepice v zadní části mírně klopený. U mladých slepic se neklopený hřeben nepovažuje za vadu. Laloky by měly být oválné, střední velikosti, zobák lehce zahnutý modravý až rohový. Kůže je bílá, opeření bohaté, ale těsně přilehlé.
Nejčastější exteriérové vady
K vadám patří neodpovídající tvar trupu nebo zvednutý trup, spuštěná či volnější křídla, vadné nasazení nebo šířka ocasu. Zejména u kohoutů jsou poměrně časté pročervenalé ušnice.
Barevné rázy
Některé barevné rázy se kříží mezi sebou – např. křepelčí a modře křepelčí dají v první generaci (F1) 50 % křepelčích a 50 % modře křepelčích, ve druhé generaci (F2) syn a matka modře křepelčího rázu budou mít:
25 % křepelčích s bílou kresbou,
25 % křepelčích,
50 % modře křepelčích.
Další příklady naleznete na stránkách: http://ravensammy.wix.com/club-de-la#!géné-2.
| Tabulka: Výskyt barevných rázů v zemích EE |
|||||
| Původ | Česká republika | Německo 1) | Belgie | Francie | Itálie |
| Herkunft | Tschechische Repuplik | Deutschland * | Belgien | Frankreich | Italien |
| B | Basetky | Bassetten | Bassette | Bassette | Bassette |
| modré | blau | blauw | bleu | ||
| modré s lemy | blau-gesäumt | gezoomd blauw | |||
| modré stříbrně křepelčí | blau-silber wachtelfarbig | blauwzilverkwartel | |||
| modře křepelčí | blau-wachtelfarbig | blauwkwartel | caille bleu doré | quaglia blu | |
| žluté | gelb | buff | fauve | ||
| žluté s černým ocasem | gelb mit schwarzem Schwanz | geelzwartstaart | fauve á queue noire | ||
| žluté kolumbijské | gelb-schwarzcolumbia | buff zwartcolumbia | fauve hermine noir | ||
| zlatokrké | goldhalsig | patrijs | saumon doré | ||
| zlaté divoké | gold-wildfarbig | wildkleur | sauvage doré | ||
| žlutě plavé porcelánové | isabell-porzellanfarbig | ||||
| šedé | perlgrau | parelgrijs | |||
| šedé stříbrně křepelčí | perlgrau-silberwachtelfarbig | parelgrijszilverkwartel |
|||
| šedě křepelčí | perlgrau-wachtelfarbig | parelgrijskwartel** | caille gris perle | ||
| porcelánové | porzellanfarbig | ||||
| černé | schwarz | zwart | noir | ||
| stříbrokrké | silberhalsig | zilverpatrijs | |||
| stříbrné křepelčí | silber-wachtelfarbig | zilverkwartel | caille argenté | quaglia argento | |
| stříbrné divoké | silber-wildfarbig | zilverwildkleur | sauvage argenté | ||
| křepelčí | wachtelfarbig | kwartel | caille | quaglia | |
| bílé | weiss | wit | blanc | ||
| bílé kolumbijské | weiss-schwarzcolumbia | wit zwartcolumbia | blanc herminé noir | ||
| Původ | Nizozemsko | ||||
| Herkunft | Niederlande | ||||
| B | Bassette | ||||
| blauwkwartel | |||||
| buff zwartcolumbia | |||||
| patrijs* | |||||
| parelgrijs zilverkwartel | |||||
| zwart | |||||
| zilverkwartel | |||||
| kwartel | |||||
| wit | |||||
| * Uznané 2009, ** Uznané 2013, 1) Evropský standart platí také pro Lucembursko, Rakousko a Švýcarsko |
Užitkovost
Uvádí se, že basetky jsou velmi dobrými nosnicemi, snáška není přerušena ani v zimních měsících. Hmotnost tří vajec odpovídá váze dvou velkých plemen. Údaje o snášce se značně liší, některé zdroje uvádí 90–120 vajec s bílou skořápkou, jiné až 180 vajec. Náš vzorník uvádí snášku 150 vajec. Vejce jsou v poměru k velikosti slepic poměrně velká, minimální hmotnost násadových vajec je 40 g, běžná jsou ale 48 gramová vejce.
Specifika chovu
Basetky jsou nenáročné, skromné, vhodné pro extenzivní chovy. Mohou je chovat i začátečníci. Ani na krmení nemají žádné zvláštní požadavky. Vyznačují se živým temperamentem, silnou konstitucí a vitalitou. Jsou zvědavé a přátelské, dají se snadno ochočit. Basetky můžeme chovat ve voliérách, ale ocení i výběhy.
Kvokavost většiny slepic je zachovaná, a tak se často používají jako náhradní matky pro bažanty a koroptve, jsou spolehlivými kvočnami, zpravidla kvokají v pozdním jaře. Není problém ani s líhnutím v líhni. Kuřata rychle rostou i opeřují.
Zahraničí
Dnes jsou rozšířeny nejen v provincii Limburgu, ale i ve Valonsku a Vlámsku, chovají se také ve Francii, v Nizozemsku a v Německu. Uvádí se až osmnáct barevných rázů.
Belgický klub se prezentuje na stránkách: http://ravensammy.wix.com/club-de-la#!membre.
Výstavy připravuje v Ligneuville 20. a 21. září, v Ronquieres 4. a 5. října a v Bertrix 8. a 9. listopadu. V Německu chovatelé basetek sdružuje klub vzácných zakrslých plemen. Informace o něm naleznete na stránkách: http://www.seltene-zwerghuehner.de/. Klub chovatelů basetek pracuje také ve Francii, prezentuje se na stránkách: http://www.poule-bassette-club.fr/.
Klub
U nás klub chovatelů basetek nepracuje, plemeno se bohužel vyskytuje jen velmi zřídka.
