Dekování a stříhání koní Chybějící koňský „obleček“
Kromě toho je to také důležitý dýchací a vylučovací orgán. Mnoho regulačních a ochranných funkcí přitom zastává srst koně. Skládá se z jemné podsady, která slouží jako spodní tepelně ochranná vrstva, a silnějších a delších pesíků, které tvoří krycí chlupy a slouží jako ochranná vrstva. Asi 40 milionů chlupů pesíků a podsady středně velkého koně přitom podléhá neustálým změnám. Jednotlivé součásti srsti koně, jako například chlupové cibulky, chlupové dříky, mazové žlázky a svaly zvané vzpřimovače chlupů, společně reagují na počasí. Jsou přitom řízeny hypotalamem, nejdůležitějším řídicím centrem vegetativního systému nacházejícím se v mezimozku. Na jednom centimetru čtverečním kůže je asi 800 chlupů, každý z nich obsahuje mazovou žlázku a sval. Mazová žlázka zásobuje chlupy podsady a pesíky chlupovým mazem, aby byly pružné, a chrání kůži před vlhkem a cizími látkami. Svaly zvané vzpřimovače chlupů umožňují vzpřímení pesíků, vzniká tak tepelně izolační vrstva vzduchu mezi kůží a pesíky.
Schopnost srsti, popřípadě kůže, během krátké doby zareagovat na extrémní podněty z důvodu ochrany organismu je součástí termoregulace organismu. Zásahy člověka, například ostříhání nebo zadekování koně v určitou dobu, mohou tuto důležitou ochrannou funkci snížit nebo přinejmenším výrazně ovlivnit.
Kdo to vymyslel?
Zvyk stříhat koně v chladném ročním období a přikrývat ho dekou pochází pravděpodobně z Anglie. Důvodem bylo umožnit koni i v zimě celodenní pobyt v otevřené stáji, aniž by hrozilo nebezpečí, že se během dostihového nebo honebního tréninku nadměrně zpotí a při osychání prochladne. Dnes příznivci stříhání koní argumentují tím, že zadekování koně usnadní jezdci práci – péče při čištění srsti je méně náročná, odpadá pracné a časově náročné vysušení koně po tréninku.
K tomu, zda je zadekování koně v zimě vůbec nutné a zda může být v kombinaci s celkovým nebo částečným ostříháním k užitku, se aktuálně vyjádřila i německá veterinární společnost pro ochranu zvířat (TVT). Podle ní není správné funkce srsti koně negativně ovlivňovat a dekování koní za účelem omezení růstu srsti je třeba odmítnout. Stříhání koní je přípustné ve výjimečných případech v zimě při intenzivním tréninku.
Zadekování za účelem omezení růstu srsti
Mnoho majitelů své koně dekuje už od poloviny září, aby omezili přirozený růst zimní srsti a udrželi výkonnost koně při tréninku tím, že minimalizují jeho pocení.
Zatímco u teplokrevníků a jezdeckých poníků podle zkušeností skutečně tímto způsobem lze snížit nárůst zimní srsti, u určitých plemen ponyů a takzvaných „severských“ koní, jako jsou islandští nebo fjordští koně, omezit růst srsti není možné, protože u nich je to vlastnost podmíněná geneticky.
Dekování koní kromě toho závisí na mnoha okolnostech, důležitý je především praktický užitek a zdravotní hledisko. Výhodou je skutečně menší náročnost péče o koně a méně problémů se zpoceným koněm po ježdění. V neposlední řadě také možnost intenzivního tréninku i v zimě.
Nevýhodou je, že dochází ke změnám v přirozené termoregulaci koně a snižuje se jeho schopnost hospodařit s teplem. Jedna deka často nepostačí. Různé povětrnostní podmínky a/nebo typ ustájení vyžadují různé druhy dek a ty je nutné pravidelně měnit nebo přizpůsobit momentálním podmínkám počasí.
Existují výjimky, které opravňují koním stříhat srst?
Koně lze výjimečně zčásti nebo úplně ostříhat, když intenzivně trénují a jejich krevní oběh je přetížený v důsledku husté zimní srsti. Vedle včasného ostříhání, tedy asi v září, před nárůstem zimní srsti, je pak ale bezpodmínečně nutné koně až asi do dubna dekovat neustále. To může být obtížné, když – jak je v posledních letech časté – dochází následkem změn klimatu k extrémním výkyvům počasí (20 °C v únoru 2008, počasí stejné jako uprostřed léta 2007). Pak musí být dekování koně flexibilní a je třeba používat různé deky.
| Kdy může být dekování koní nutné? Dekovat koně může mít smysl v chladném ročním období … — když má kůň z nejrůznějších důvodů stále nedostatečnou zimní srst, popřípadě je tato nedostatečně hustá; — při velkých mrazech od minus 15 °C; — když se třese (má zcela studené uši, je mu zima); — v případě nemoci, u starých nebo podvyživených koní; — když byl kůň importován z teplých klimatických oblastí a geneticky mu nebyla dána účinná zimní srst; — když je následkem nedostatků ve stavbě stáje vystaven chladnému průvanu a když je po dešti zcela promočený a je třeba mu nechat vyschnout srst. |
Tyto otázky by si měl každý zodpovědět ještě před rozhodnutím, zda má koně ostříhat:
• Pracuje kůň během zimy skutečně pravidelně?
• Při ustájení ve skupinovém výběhu mohou nastat potíže (sundávání deky, okusování deky jinými koňmi). Když ale kůň stojí v boxu s individuálním padokem, lze ho ostříhat nebo aspoň částečně ostříhat a potom chránit dekou.
• Pokud v zimě není ježděn každý den v týdnu, není nutné ho stříhat v případě, že se intervaly ježdění odpovídajícím způsobem přizpůsobí povětrnostním podmínkám a po práci se na přechodnou dobu bude chránit dekou.
• Člověk se někdy nechá ovlivnit majiteli jiných koní a rozhodne se svého koně ostříhat, i když to přitom není nezbytně nutné. Toto „davové šílenství“ by se nemělo stát příčinou škodlivého vlivu na zdraví samotného koně.
(Ukázka z knihy Péče o koně, kterou vydalo Nakladatelství Brázda.)
