Domov pro koně Díl 15: Podestýlka mnohokrát jinak
A právě toto jsou dvě kritéria, podle kterých se rozhodovalo o stlaní koňských boxů v minulosti a jež jsou základem vývoje celé řady moderních typů koňských podestýlek. Začněme ale od píky: obecnými pravidly, podle nichž se zakládání a údržba podestýlky řídí, a seznámením se dvěma základními typy podestýlky, které v českých stájích stále ještě velmi často najdeme.
Podestýlka, co od ní očekáváme?
Od dobré podestýlky očekáváme hned několik věcí najednou:
– má být suchá, a to i v případě, že nasákne močí,
– nesmí čpět, pokud se do ní dostane moč,
– má být měkká, aby nebylo nutné stlát příliš vysokou vrstvu, má dobře tepelně izolovat,
– má se dobře stlát a udržovat,
– má být dobře zužitkovatelná i po vyhození na hnůj,
– musí být sama o sobě hygienicky a zdravotně nezávadná, protože koně ji možná budou ochutnávat, budou dýchat plyny, které z ní unikají, budou se jí dotýkat.
Všechny tyto vlastnosti musí mýt jediný materiál, který položíme na povrchovou vrstvu boxů ve stáji, do otevřené stáje, ale třeba i ven do výběhu. Bohužel koním těžko vysvětlíme rozdíl mezi postelí a záchodem, proto se velmi často stává, že místo lákající k ulehnutí je bude vyzývat i k močení či kálení. S tím je nutné počítat a zajistit, aby se zde moč a trus dlouho nezdržovaly, nerozkládaly, nebyly zdrojem pachu, dráždivých plynů či nežádoucích mikroorganismů; většinou se toho dosáhne tím, že se lože opatří nasákavým materiálem, který je však nutné pravidelně vybírat. Čisté a suché lože je důležité i k tomu, aby byl ve stáji čistý vzduch. Pokud se totiž pravidelně a dostatečně často neodstraňuje, moč a trus zvyšují vlhkost vzduchu, pomnožení nežádoucích mikroorganismů, a především hromadění škodlivých a dráždivých plynů, které se uvolňují při rozkladných procesech v podestýlce: čpavek neboli amoniak, sirovodík a oxid uhličitý.
Podle čeho vybrat vhodnou podestýlku?
Obecně platí, že v každé stáji by aspoň část podlahy měla být opatřená podestýlkou, která bude v první řadě plnit úlohu místa pro odpočinek koní. Jako podestýlka – či stelivo – se odnepaměti používala a stále nejčastěji používá sláma. Dalším častým materiálem v chovech koní byly a jsou dřevěné hobliny či piliny; v pouštních oblastech koně lehávali a lehávají na písku. V současné době už není problém ani koupit nové materiály či tak zpracované materiály tradiční, že často mívají ještě lepší vlastnosti, než jsme byli dosud zvyklí. Přesto má každý nový i tradiční typ podestýlky své pro a proti a je důležité uvědomit si své preference, možnosti a podmínky i požadavky svého konkrétního koně a podle toho vybírat nejvhodnější podestýlku.
Nelze tedy říct, že by některá z podestýlek byla ta nejvhodnější, nejlepší… O tom, zda si ji vyberete, rozhoduje:
• Dostupnost a cena: kdo má možnost získat od sousedícího zemědělce slámu za odvoz nebo mu spřízněný majitel pily za stejných podmínek poskytne piliny, má volbu jasnou. Sláma je obvykle nejlevnějším materiálem tak jako tak, přesto však je dobré myslet i dopředu: protože se více znečistí a je nutné ji častěji a ve větším množství obměňovat, může se prodražit. Z dlouhodobého hlediska proto mohou vyjít levněji i materiály, které se na první pohled zdají být drahé; další peníze lze někdy ušetřit při odběru velkého množství materiálu, kdy dodavatel či výrobce poskytne výraznou slevu. Proto si ti, kteří chtějí ušetřit, propočítají, kolik bude potřeba daného materiálu k prvotnímu nastlání a kolik a jak často se bude průběžně vyměňovat. S tím může výrazně souviset i:
• Možnosti likvidace; znečištěnou podestýlku je totiž třeba vyhodit a dále zpracovat či zneškodnit. Zatímco slámu a podobné materiály lze použít například k hnojení, dřevo či písek se k tomuto účelu nehodí a jeho odvoz a další využití se může výrazně prodražit.
• Snadnost vybírání je další aspekt, který může u někoho hrát významnou roli. Je třeba si uvědomit, že některé materiály nasáknuté močí se oddělí od suchých velmi snadno, v jiných podestýlkách je nutné se pracně přehrabovat.
• Zdravotní nezávadnost je dalším velmi důležitým aspektem, který má přímý vliv na koně. V první řadě je nutné, aby podestýlka byla naprosto netoxická, aby neobsahovala tvrdé či ostré předměty, aby koně neodírala, nedráždila jeho kůži či oči, nebyla kontaminovaná nebo aby pokud možno neprášila. Majitelé koní, kteří mívají dýchací problémy, pak hledí především na prašnost podestýlky a případný obsah plísní či jejich spor; nejméně vhodná je zde sláma.
• Stravitelnost a chutnost: někteří koně mají tendenci podestýlku požírat. K tomu se lze postavit dvěma způsoby: buď se zajistí nezávadná a stravitelná podestýlka, její množství se připočte ke krmné dávce koně a zajistí jeho dosycení, nebo se volí podestýlka, která koně k požírání neláká či se upraví tak, aby koni nechutnala a ztratil o ni zájem. Existují například netoxické přípravky, které se smíchají s podestýlkou a zajistí jí nepříjemně hořkou chuť.
• Pohodlí pro koně: je-li podlaha stáje tvrdá a drsná (například beton), podestýlka by měla zajistit dostatečnou měkkost a pružnost. Stejně tak je třeba nabízet zvláště měkké lože březím klisnám, hříbatům nebo i starým či hubeným koním. Velký význam pro pohodu koní a kvalitu jejich odpočinku má i tepelná vodivost podestýlky – zatímco v zimě je dobré, aby měla kvalitní izolační vlastnosti, v parném létě uvítají něco chladivějšího.
Není podestýlka jako podestýlka
Požadavky a preference máme utříděné, víme, co chceme a co ne. Teď zbývá otázka, jaké vlastnosti mají různé podestýlky – jaké jsou jejich výhody a nevýhody, co mohou nabídnout, případně za kolik. Podívejme se tedy na běžné podestýlky i na jejich méně obvyklé alternativy.
Sláma
Jako slámu označujeme vymlácené stonky a stébla polních plodin, nejčastěji obilovin, jedná se tedy o odpadní produkt při žních, který se u koní používá v první řadě jako stelivo, méně často i jako krmivo. Nejdoporučovanější slámou na podestýlku je sláma pšeničná, protože nejlépe saje a koním i chutná. Ječná má oproti ostatním slámám výrazně světlejší barvu, je dlouhá a hůř saje vlhkost, může obsahovat ostré osiny. Ovesná příliš dobře nesaje, naopak koním nejvíce chutná, takže v boxu na zemi dlouho nevydrží. Žitná sláma zase často obsahuje hodně plev s osinami a může způsobit ucpání jícnu, pokud ji koně požírají.
Výhody obilné slámy
• Je dobrým tepelným izolátorem, takže je vhodná na betonové podlahy či jako podestýlka na zimu. V létě může být tato její vlastnost naopak přítěží.
• Je dostatečně měkká a přizpůsobí se tvaru koňského těla, takže na ní rádi leží.
• Je poměrně levná a snadno dostupná ve všech koutech naší vlasti, metrák můžete zakoupit přibližně za 100 Kč.
• Je-li čistá, je zcela netoxická.
• Se slámou se poměrně dobře manipuluje.
• Její likvidace není problematická, hnůj se slámou se dobře kompostuje a využije jako hnojivo na pole.
Nevýhody slámy
• Bývá prašná a často obsahuje spory plísní, proto není vhodná pro koně trpící dýchacími problémy, je dobrým substrátem i pro další mikroorganismy, především tehdy, navlhne-li následkem nevhodného uskladnění.
• Koně ji rádi požírají, což může vést k problémům se zácpou a zvyšuje to náklady na množství steliva.
• Hůř saje moč (mluví se o tom, že 1 kg slámy pojme na 5–6 litrů tekutin), která se tak roztéká do většího prostoru a znečistí větší plochu. Musí se vybírat a vyhazovat, což zvyšuje pracnost i náklady. Pokud se nedostatečně vybírají znečištěná místa, snadno dochází k rozkládání moči a trusu a tvorbě zápachu; není tedy tak vhodná do špatně větraných stájí. Savost slámy lze zvýšit tím, že se zařeže (řezanka) nebo nadrtí, popřípadě se z ní vyrobí slaměné pelety.
• Při uskladnění slámy je nutné myslet na dostatečnou ochranu před vlhkem i znečištěním hlodavci; nelze ji skladovat venku bez dostatečné ochrany.
V posledních letech, především vlivem pěstování nízkostébelných odrůd obilovin, chovatelé volí i slámu olejnin (zejména řepkovou), která má však horší fyzikálně–chemické vlastnosti (vyšší lámavost a horší mechanickou odolnost, nižší nasákavost tekutin apod.).
Další druhy slámy
Sláma však nemusí být nutně obilná; na trhu se objevuje i lněná, konopná nebo řepková. Většinou se s nimi hůře manipuluje a špatně sají moč, proto se používají v nařezané podobě; lze je sehnat pod pojmem Aubiose. Stéblo totiž saje pouze svými konci! Je lepší mít mnoho krátkých stébel s mnoha konci než pár stébel dlouhých… O konopné řezance si můžete přečíst velmi zajímavý článek Spotřebitelský test: podestýlka z konopí (http://www.equichannel.cz/spotrebitelsky-test-podestylka-z-konopi).
Výhody Aubiose
• Lépe saje a tím udržuje podestýlku čistější, snadněji se vybírají mokrá místa a je menší spotřeba materiálu.
• Není tak prašná jako obilná sláma, proto je vhodná i pro koně s dýchacími problémy.
• Rychle se rozkládá (za 5–6 týdnů) a díky tomu se snadno odstraňuje.
Nevýhody Aubiose
• Vysoká pořizovací cena (z dlouhodobého hlediska se však díky malé spotřebě mohou náklady významně snížit) a v ČR špatná dostupnost.
• V případě požírání může koním bobtnat v žaludku.
Dřevěné hobliny/piliny
Tento produkt je hned po slámě druhým nejběžnějším stelivem pod koně. V minulých dobách byly především piliny snadno dostupné, protože pily je nijak nevyužívaly a rády se jich zbavily zadarmo. Dnes se tento materiál často lisuje do briket a prodává, pro majitele koní proto výrazně ubyli dodavatelé za rozumnou cenu.
Výhody pilin/hoblin
• Výborná savost, výrazně vyšší než u slámy; i když to hodně záleží na tom, z jakého dřeva piliny/hobliny jsou a zda jsou čerstvé, nebo sušené. Díky tomu stačí vybírat pouze mokrá místa a trus.
• Snadné čištění boxu, protože mokré piliny/hobliny jsou tmavé a snadno odlišitelné od suchých, trus se lehce vybere mistovacími vidlemi; jsou nízké ztráty i malé pracnost.
• Koně je nepožírají, takže nejsou tak velké ztráty jako u chutné slámy.
• Především speciálně upravené hobliny jsou bezprašné a vhodné pro koně s dýchacími problémy.
• Nejsou tak vhodným substrátem pro mikroorganismy, proto jsou hygieničtější než sláma.
• Snadná manipulace především u balených produktů, snadné uskladnění.
Nevýhody pilin/hoblin
• Bývají dražší než sláma, především pokud se kupují komerční výrobky určené pro koně.
• Velice špatně se rozkládají, proto může být velký problém je odstranit; často nezbývá nic jiného než je spálit, což taky může být problém.
• Piliny nebo hobliny, které nejsou určené přímo pro koně, mohou být ostré a zraňovat či dráždit kůži nebo oči koně.
• Je třeba dávat pozor na to, z jakého dřeva jsou vyrobené a zda neobsahují nežádoucí příměsi (lepidla, laky, hřebíky apod.).
• Piliny z čerstvého dřeva špatně sají.
• Vysoká savost suchých hoblin/pilin může nadměrně vysušovat kopyta koní.
• Horší tepelná izolace než sláma.
Hobliny jsou vhodné především pro hlubokou podestýlku, kdy se navezou na podlahu boxu; protože však nejsou pro koně tak příjemné a hůře tepelně izolují, je dobré na ně nastlat slámu, která bude ve styku s tělem koně.
To byly dva nejběžnější a nejpoužívanější typy podestýlky pod koně. Podívejme se na další alternativy, které v některých krajích a u některých majitelů/ustajovatelů mohou být velmi dobrým řešením.
Nařezaný/skartovaný papír či kartony
Tento typ podestýlky býval populární v zahraničí před nějakou dobou, protože představuje neprašnou podestýlku vhodnou pro dušné koně, dobře saje moč a pro někoho může být velmi levný. Jeho další výhodou je dobrá tepelná izolace, ale protože výrazně slehne, je třeba ho nastýlat ve vyšší vrstvě.
Nevýhodou je snadné plesnivění, špatné odstraňování trusu, na který se papír hodně lepí, pouštění barev a horší likvidace použitého papíru.
Písek
Písek se málokdy používá do boxů, častěji ho lze vidět v ustájení typu 24/7 nebo tzv. aktivních stájích. Bohužel velmi závisí na jeho kvalitě; ostrý a hrubý písek může působit na tělo koně doslova jako smirkový papír. Pokud se předpokládá, že na něm budou koně ležet, je třeba ho prosít a zkontrolovat, aby neobsahoval nebezpečné příměsi, má být suchý a bez hrudek.
Písek je také vhodný na léto, protože špatně tepelně izoluje = chladí. Naopak v zimě může namrzat. Další jeho nevýhodou je odstranění znečištěného písku (obvykle se čistí, suší a vrací do koloběhu) a pro některé lidi i pořizovací cena. K výhodám patří nízká prašnost, nevýhodou může být situace, kdy ho kůň požírá (například se senem ukládaným přímo na zem). Písek se mu může hromadit v žaludku a střevech a způsobit koliky.
Rašelina
Kdysi se rašelina používala jako podestýlka častěji než dnes, možná proto, že byla dostupnější a proti její těžbě ještě tolik nestáli zastánci ekologie. Jedná se o drahou a špatně dostupnou záležitost, která sice poskytuje neprašnou alternativu steliva, nicméně má tendenci se hutnit, proto je nutné takto nastlaný box častěji provzdušňovat. V současné době jiných alternativ nemá smysl o tuto podestýlku usilovat.
Známé materiály v nové podobě
Dřevo a sláma, materiály tradiční, mohou však být zpracovány netradičně a díky tomu získají úplně jiné vlastnosti. Především se sníží jejich prašnost, zlepší savost a usnadní manipulace; přes vysoké pořizovací náklady se tak časem mohou další výdaje omezit na minimum. O co se jedná? Představím vám pár produktů na našem trhu, které se snaží právě svými pozitivy zaujmout potenciální uživatele:
• Lisovaná mletá pšeničná sláma Mikó má mít díky svému zpracování až 10× lepší sací schopnost než běžná sláma, což zvyšuje čistotu boxu a snižuje zbytečné ztráty. Je neprašná a díky neprodyšnému zabalení ji lze uskladňovat i venku. Protože je to stále sláma, lze ji normálně kompostovat, dokonce se ještě rychleji rozkládá. (Viz http://www.mikomiko.hu/lng/cz/a_legjobb_szalmaalom)
• Granulovaná pšeničná sláma Granofyt má také vysokou savost, kromě toho se pyšní bezprašností a minimální bakteriální kontaminací následkem lisování za vysokých teplot. I tato podestýlka se dobře udržuje, při správné péči je minimální odpad (a tedy i nízká provozní cena) a lze ji použít jako hodnotné hnojivo. (Viz http://www.granofyt.cz/)
• Lisované dřevěné hobliny Profibed jsou český výrobek, který má zajistit dobrou savost a přitom pohodlnou pružnost, dostatečnou vlhkost pro zachování kvalitní rohoviny kopyt a výbornou hygienu, protože jsou navíc sterilizované. (Viz http://www.profibed.cz/)
Samozřejmě nových produktů přibývá, konkurence stoupá a díky tomu se i snižují jejich pořizovací ceny a zvyšuje kvalita. Pokud se rozhodnete pro některý z nich, určitě si ho vyzkoušejte na menším vzorku – a především dbejte skutečně návodu výrobce, co se týče stlaní, péče i vyvážení, přestože se vám tato doporučení budou zdát podivná nebo nezvyklá.
Zpracováno podle Equichannel.cz.
