Zvířata

Zvířata na krytíChovatelské stanice

Články a atlasy

Kontakt

Podpora a bezpečnost - kontakt
Zvířata na prodejVšechna zvířata na prodej
iFaunaiFauna
Strakatá plemena králíků u nás II. Kresba klasických a anglických strakáčů
Sdílet:

Strakatá plemena králíků u nás II. Kresba klasických a anglických strakáčů

V minulém díle byla představena koncepce tohoto kratšího králíkářského seriálu, ve kterém budou ve stručnosti popsána všechna u nás uznaná plemena králíků se strakatostí. Minule byl představen úvod do problematiky se základy dědění strakatosti a rozdělení dvou známých typů strakatosti na anglický a holandský typ. V dnešním čísle se budu věnovat detailnějšímu popisu anglické strakatosti.

Dělení anglické strakatosti
Anglický typ strakatosti lze ještě podle určitých vzhledových znaků rozdělit dále na celkem čtyři podtypy:
a) 1. podtyp – kresba „klasických“ strakáčů
b) 2. podtyp – kresba anglického strakáče

c) 3. podtyp – kresba plášťová
d) 4. podtyp – kresba nepravidelná
Nyní již k popisu jednotlivých podtypů. V dnešní části seriálu budou popsány první dva podtypy.



a) Kresba klasických strakáčů
Jedná se o hojně rozšířený podtyp, který nalézáme u (u nás uznaných) čtyř plemen. Jedná se o velké plemeno německý obrovitý strakáč (NoS), střední plemena tříbarevný strakáč (TS) a český strakáč (ČS) a zakrslé plemeno zakrslý strakáč (Zstr). V rámci NoS jsou uznány tři barevné rázy (černý, modrý, havanovitý), TS je tříbarevný, tj. na bílém podkladu je smíšená černožlutá kresba, u ČS je rekordních 11 barevných rázů (nejvíce se však chová černý, černožlutý, modrý a havanovitý) a u Zstr je to obdobné jako u českého strakáče.


Tento podtyp je typický většinovou skvrnitostí na hlavě i trupu. Proto se celkově kresba člení na dva tělesné celky, a to na kresbu hlavy a kresbu trupu. Schematický popis je uveden na ilustrační fotografii č. 1. Za vzor jsem zvolil českého strakáče černého (ČSč).



Kresba hlavy
Kresba hlavy zahrnuje tzv. motýlek, oční kroužky, skráňové skvrny a zcela pigmentované uši. Motýlek je pigmentace vzhledu skutečně motýla, která je lokalizována na nosní a lícní partii. Skládá se z dvou bočních křídel a centrálního trnu. Schematický popis motýlku je na fotografii č. 3. Oční kroužky jsou kruhovité zbarvení okolo obou očí, a sice velmi pravidelné. Pod očními kroužky se vždy nalézá jedna skráňová skvrna. Ta je menší a má být ideálně kruhovitého tvaru a nesmí se s očním kroužkem spojovat. Ušní boltce jsou zbarveny až ke kořenům a mají tam rovné a přesné ohraničení. Tyto kresebné znaky se nesmějí spolu spojovat, a to v jakékoliv kombinaci. Celková výraznost (předně očních kroužků) je odvislá od velikosti tělesného rámce, resp. plemene.



Kresba trupu
Kresba trupu zahrnuje dva větší kresebné celky, a sice tzv. úhoře a boční kresbu. Úhoř je dlouhá rovná pigmentace, která kopíruje mediální osu trupu (zde  páteř). Začíná v zátylku, probíhá bez šířkových rozdílů anebo dokonce přerušení až ke křížové partii, resp. kořeni pírka (ocasu) králíka. Druhým kresebným znakem je boční kresba, která se skládá z jednotek – skvrn. Boční kresbu nalezneme na stehenní partii a na slabinách zvířete. Jedná se o ideálně kruhovité skvrny určité velikosti, které se nemají spolu spojovat, tzv. slévat. Počet a velikost jednotlivých skvrn jsou dány standardem konkrétního plemene. Obecně platí, že se zmenšující hmotností (resp. plemenem) se kresba zjemňuje. Ke kresbě trupu se dá zařadit i zcela zbarvená horní plocha pírka strakáče.

Někteří chovatelé takto strakatých plemen králíků se sdružují v jednotlivých speciálních klubech. U nás je to Klub chovatelů německého obrovitého strakáče (webové stránky www.nemeckyobrovitystrakac.czweb.org), Klub chovatelů českého strakáče (www.klubceskystrakac.estranky.cz) a u Zstr to může být Klub chovatelů zakrslých králíků (www.zakrslykralik.unas.cz). Účelem speciálních klubů obecně je provádět vyšší plemenářskou práci a udržovat a zkvalitňovat trend exteriéru daného plemene.



b) Kresba anglického strakáče
Tento podtyp je velmi podobný předešlému, avšak má jednu výraznou a nezaměnitelnou specifitu. Vyskytuje se pouze u jednoho plemene, a sice anglického strakáče (AS), což je malé plemeno o hmotnosti 2,50 až 3,25 kg. Jedná se o plemeno poměrně staré – jeho vznik se datuje přibližně do druhé poloviny 19. století do tehdejší Anglie. Podtyp (kresba) má dva tělesné celky. Schematicky je tento podtyp znázorněn na ilustrační fotografii č. 2. Zde jsem za vzor demonstrující výbornou kresbu zvolil barevný ráz divoce zbarvený (ASdiv).



a) Kresba hlavy
Je totožná s předešlým podtypem kresby. Jedná se o motýlek, oční kroužky, skráňové skvrny a pigmentované uši. Nutno však sdělit, že zejména oční kroužky jsou podstatně jemnější a hlavně přesnější s rovnějšími okraji.



b) Kresba trupu
Kresba trupu zahrnuje tři kresebné celky, a to úhoře, boční kresbu a řetízkovou (řetězovou) kresbu. První dva celky byly popsány výše a opět pro anglického strakáče platí, že jsou celkově jemnější, úhoř má mít šířku asi 1,5 cm. Řetězová kresba je tím typickým a zcela specifickým kresebným znakem. Jedná se o pás složený z velmi malých skvrn (velikosti přibližně hrachu). Tento pás začíná v zátylku a pokračuje šikmo dolů a dozadu směrem ke zmíněné boční kresbě, se kterou v podstatě splývá. Jednotlivé skvrnky v řetězové kresbě se nemají spolu slévat.


Anglickému strakáči se tak dostává extrémně přitažlivého vzhledu. Vidět takové zvíře je opravdovou potěchou a tento okamžik se nezapomíná. Škoda však, že plemeno u nás v současnosti chová jen malá skupinka příznivců. Mlynáři a většina kominíků obvykle putuje po dosažení asi 4 až 5 měsíců do kuchyně. Základní selekci můžeme provést tak již v hnízdě, kdy vidíme, které mládě je jak zbarvené a které mládě tak v budoucnu potká jaký osud. Anglický strakáč se u nás vyskytuje v barevném rázu černém (ASč), modrém (ASm), madagaskarovém (ASmad) a tříbarevném = černožlutém (ASčž). Zvláště ten poslední ráz vždy hodně upoutá návštěvníka. Dále je u nás uznán barevný ráz havanovitý, ale ten jsem však neviděl delší dobu ani v zahraničí, natož u nás. V České republice si to však „vynahrazujeme“ šlechtěním dalších barevných rázů, a sice želvovinového a žlutého. Detailnější popis jsem uvedl v proběhlém seriálu o nových a zdokonalovaných plemenech a rázech králíků, který vyšel na stránkách Fauny na jaře a v létě letošního roku. Čeští chovatelé AS hodně spolupracují se slovenskými kolegy – u nich je již ten želvovinový ráz uznán a chová se tam i divoce zbarvený ráz. K příspěvku přikládám výběr fotografií, které jsem pořídil 15. října t. r. v jihomoravských Velkých Pavlovicích, kde se konala každoroční speciální výstava Klubu chovatelů anglických strakáčů. Klub má i nové webové stránky (www.chovateleas.webnode.cz), na kterých najdete fotografie a výsledky z této akce.



Tolik tedy popis prvních dvou podtypů anglické strakatosti. Věřím, že pomocí přiložených fotografií šlo jednotlivé kresby srozumitelným způsobem podat. V příštím díle bude pojednáno o druhých dvou podtypech anglické strakatosti – kresbě plášťové a kresbě nepravidelné.

Autor textu: MVDr. Vlastimil Šimek Ph.D.
Autor fotografií zdroj: MVDr. Vlastimil Šimek Ph.D.
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru