Papoušek šedý – žako (Psittacus e. erithacus) Sestavování chovného páru a odchov

Po jedné z návštěv ptačí burzy v Týništi jsem navštívil chovatele z nedalekého okolí, se kterým jsem se na této burze seznámil. Chovatel byl velice příjemný starý pán a provedl mě svými voliérami, ve kterých měl papoušky senegalské, amazoňany modročelé, tři druhy arů a tři páry odchytových žaků kongo. U dvou párů byla tou dobou mláďata a u třetího páru oplozená vejce. S návštěvou i přijetím jsem byl velmi spokojen.

První sezona

Po čase mi tento chovatel zavolal, jestli bych neměl zájem o pár žaků, který měl v době mé návštěvy u něj vejce, ale dle vyjádření chovatele se mladí z vajec nevylíhli. Slovo dalo slovo a já 15. 10. 2006 odvážel tento pár i s jeho boudou domů. Druhý den po příjezdu jsem do připravené voliéry nainstaloval hnízdní budku a potom jsem vypustil i dovezený pár žaků. Během několika dnů se aklimatizovali, přijímali bezproblémově pestré krmení a začali se i navzájem krmit. Do boudy jsem přidal tři větší kusy ztrouchnivělého dřeva, které okamžitě začali zpracovávat na drť, jeden z žaků byl v boudě, zatímco druhý hlídkoval mimo ni. Koncem listopadu už byl trouch rozebrán, v hnízdní kotlince byl vytvořen důlek, budku začali navštěvovat oba společně. Později jsem dokonce pozoroval v ranních i večerních hodinách páření, jeden z žaků se zdržoval v budce neustále. Tak proběhla moje první hnízdní sezona – ptáci se zdržovali v boudě, snůšky nebylo docíleno.

DNA

V květnu 2007 byli papoušci přemístěni do prostorné venkovní voliéry o rozměrech 4×2,5×2 m (dך×v), koncem září jsem je uzavřel zpět do záletové části a očekával s napětím další hnízdní aktivity. Ale vše probíhalo navlas stejně jako poprvé – obsadili boudu, krmili a pářili se, ale opět bez snůšky. Na jaře 2008 jsem to již nevydržel, odebral jsem oběma žakům krevní vzorky a odeslal je na testy DNA. Výsledkem jsem byl nemile překvapen – rok a půl jsem choval v zaručeném páru dva samce!

První mládě

Následovalo přikoupení dvou jistých samic s DNA testy a jednoho samce, krotkého, mluvícího a se zastřiženými křídly. Své dva původní samce jsem rozdělil a postupně se snažil vytvořit z těchto pěti jedinců pár. Podařilo se! Jeden z původních samců (dovoz 1999) našel větší zalíbení v jedné ze samic (odchov pod rodiči 2003). Tento složený nový a hlavně jistý pár byl ještě na několik letních měsíců umístěn do venkovního proletu, koncem září 2009 byli již uzavřeni do záletové prostorné části (4×2×2,4 m). Zde po pár dnech obsadili budku, probíhalo krmení, páření a v říjnu samice měla velmi objemný trus, což naznačovalo brzké snesení vajíček. Devátého prosince bylo sneseno první vejce, tři dny nato další. Desátého ledna 2010 se vylíhlo první mládě, druhé vejce bylo sice oplozené, ale zárodek uhynul. Rodiče své mládě vzorně krmili, ale po okroužkování jsem jej raději odebral k ručnímu dokrmování. Rodičovský pár již podruhé v této sezoně nenasedl.

Další sezony

Následující sezona 2010/11 probíhala navlas stejně, jen tentokrát se ze dvou oplozených vajec nevyklubalo vůbec nic, obě mláďata uhynula těsně před vyklubáním.

Sezona 2011/12 byla velice úspěšná, ze tří snesených a oplozených vajec se vylíhla tři zdravá a silná mláďata, která byla také po okroužkování odebrána k ručnímu dokrmování.

Sezona 2012/13

Tato sezona byla neúspěšná. Chovný pár zaměřil svoji pozornost jen na papoušky konžské (Pocephalus g. gulielmi), kteří poprvé zahnízdili ve vedlejší voliéře – oddělené jen dvojitým pletivem – a žakům začali náramně vadit. Předešlé dvě sezony, kdy byli ještě mladí papoušci konžští umístěni vedle žaků ve voliéře, bylo vše v pohodě, bez vzájemného napadání.

Krmení

Co se týče složení krmné dávky, moji žakové přijímají směs semen pro velké papoušky, kterou během hnízdní sezony a krmení mladých máčím a klíčím a obohacuji o vaječnou směs, kopřivovou moučku, drcený piškot a nahrubo nakrájené vejce uvařené natvrdo a podávané i se skořápkou. Celoročně podávám kukuřici v mléčné zralosti, plody aronie, jeřábu a hlohu. Z ovoce a zeleniny berou ovšem jen jablko, třešně, višně a mrkev. Vše ostatní – i hrušky – nechávají bez povšimnutí, ke všemu novému jsou silně konzervativní.

Odchov mláďat

Mláďata odebírám a kroužkuji ve věku asi dvaceti dnů, teplota v odchovně a frekvence krmení jsou zhruba následující:

• Do věku 4 týdnů je teplota 34 °C, krmím každé 3 hodiny od 6 do 24 hodin, s noční pauzou.

• Pátý a šestý týden je teplota 32 °C, krmím každé 4 hodiny.

• Sedmý a osmý týden je teplota v odchovně snížena na 30 °C, krmím každých 5 hodin od 7 do 22 hodin, s noční pauzou.

• Devátý a desátý týden je teplota 28 °C, frekvence krmení po 8 hodinách, do odchovny již předkládám senegalské proso v klasech, strouhanou mrkev, jablko, máčené granule značky Nutribird, nalámaný piškot a kolečka kukuřice v mléčné zralosti.

• Po 10. týdnu mláďata již přemisťuji do klece s nízko umístěnými bidly o průměru asi 3 cm, kde je pokojová teplota 22 až 24 °C, a krmím již jen ráno a navečer.

• Mláďata jsou odstavena a samostatná ve věku okolo čtrnácti týdnů, váha před skončením přikrmování se u mých mláďat (2 samičky a 2 samečci) pohybovala v rozmezí 480 až 550 gramů, s nepatrným poklesem hmotnosti po jejich odstavení. K dokrmování jsem používal kaši značky Kaytee a v druhém případě Harrison's.

Letošní chovná sezona vypadá opět nadějně – v létě jsem přestěhoval pár papoušků konžských do jiné voliéry, žakové jsou tedy bez ptačích sousedů, mají klid a nyní se připravují k hnízdění, demolují vnitřek boudy a jsou málokdy k zastižení mimo budku.