Zvířata

Zvířata na krytíChovatelské stanice

Články a atlasy

Kontakt

Podpora a bezpečnost - kontakt
Zvířata na prodejVšechna zvířata na prodej
iFaunaiFauna
„Papoušek fíkový“ oranžovoprsý, Cyclopsitta gulielmitertii – první odchov v České republice
Sdílet:

„Papoušek fíkový“ oranžovoprsý, Cyclopsitta gulielmitertii – první odchov v České republice

Záměrně používám logický název „papoušek fíkový“, protože pod tímto pojmenováním ho znají chovatelé v zahraničí. Sezona roku 2015 je pro mne velice úspěšná – již z prvních hnízd se vylíhlo pět mláďat „papouška fíkového“ oranžovoprsého. V nejbližších dnech se budou líhnout další. U dalších čtyř druhů „papoušků fíkových“ jsou odchovy dost podobné. Je to velká radost!

Výskyt: Papua-Nová Guinea a přilehlé ostrovy

Velikost: 13 cm

Hmotnost: 28–35 g

Kroužek: 4,5 mm

Počet vajec: 2

Inkubační doba: 24–26 dní

Anglický název: Orange-breasted Fig Parrot

Německý název: Feingenpapagei

Český název: loríček oranžovoprsý


Pořízení oranžovoprsých

V roce 2013 jsem si dovezl první čtyři páry těchto krasavců od chovatele ze Švýcarska, pana Bürkiho. Ptáci byli v perfektní kondici – však i cena byla impozantní. Je to zkrátka velmi nedostatkové zboží. Od chovatele Bürkiho jsem zjistil, že on sice odchoval mnoho těchto papoušků, ale chovatelé z Evropské unie, kteří si od něho tyto ptáky zakoupili, v 95 % nic neodchovali, nebo jim ptáci dokonce uhynuli.

Moje štěstí bylo v tom, že jsem od tohoto chovatele v roce 2010 koupil dva páry papoušků fíkových zlatouchých (Psittaculirostris salvadorii), které jsem v roce 2011 úspěšně odchoval. O odchovu psal pan Michal Vít v našem časopise a článek najdete v archivu článků na iFauně.cz. Proto jsem opět dostal velkou šanci na koupi papoušků fíkových oranžovoprsých. V loňském roce švýcarský chovatel pan Bürki ukončil svoji chovatelskou kariéru a zbytek jeho chovanců našel nový domov v Loro Parque na Tenerife.

Krmení

Potrava je odlišná od papoušků druhu lori, se kterými je stále mnoho chovatelů dává dohromady a stejně je bohužel i krmí. Já krmím své „papoušky fíkové“ máčeným zrním – speciální směsí bez slunečnice. Dělám běžnou vaječnou směs, do které přidávám vitaminové přípravky vlastní výroby. Dále podávám celoročně fíky, třešně, jablka, hrušky, papáju, hroznové víno, broskve, švestky, meruňky, černý jeřáb, rakytník, černý rybíz, banány atd.

Hlavní krmnou dávkou je v páře vařená zeleninová směs, kterou tvoří batáty, mrkev, celer, petržel, lilek, brokolice, okurka, cuketa atd. To vše smíchám s vařenou rýží, těstovinovými kolínky, olivovým olejem, medem a vitaminovou dokrmovací směsí, kterou jsem si vyrobil přímo pro „fíkové papoušky“. To vše smíchám dohromady a udělám z toho téměř tekuté krmivo.

Dále podávám granule pro arassarie T16, minerální grit a sépiovou kost. Jako pochoutku dostávají proso v mléčné zralosti. Z živého krmení podávám moučné červy a malá sarančata, hlavně v době hnízdění. Krmím dvakrát denně, v době odchovu mláďat i třikrát.

Hnízdění

Hnízdění začíná už v lednu. Na hnízdění používám vždy dvě budky. Jednu kmenovou a druhou jako pro andulky, ležatou s přepážkou, ve které z 90 % „papoušci fíkoví“ oranžovoprsí většinou zahnízdí. Mláďata se líhnou většinou společně nebo druhé mládě za dva dny. Tito papoušci jsou výborní rodiče. Sami vykrmí mladé až k samostatnosti. Bohužel jsou i výjimky a stane se, že musím ptáčata odebrat a dokrmit. Na dokrmování používám dokrmovací směs vyrobenou podle vlastní receptury. Papoušky nechávám hnízdit třikrát za chovnou sezonu.

Chovatelské zařízení

Rozměry klecí jsou 100 × 160 × 220 cm. Přední stěny jsou z pletiva, ostatní z omyvatelného plastu o tloušťce 1,5 cm. Budky jsou v obslužné chodbě, do budek dávám hoblovačky. Stejně tak používám hoblovačky jako podestýlku v klecích. Na okus podávám papouškům větvě z měkkého dřeva (jablko, třešeň, vrba), na bidla používám tvrdé dřevo například z buku. Krmítka používám nerezová, vlastní výroby, v sestavě jsou vždy tři za sebou, jedno větší na koupání a dvě menší na krmení. /fotka/

Za závěr bych rád sdělil ostatním chovatelům, že jsou to naprosto úžasní ptáci a určitě by stáli za větší rozšíření v našich chovech.

Autor textu: Pavel Pecka
Autor fotografií zdroj: Pavel Pecka
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru
Přihlaste se k odběru