Uživatel s deaktivovaným účtem

Měl jsem podobně s D. d. layardi, samec uhynul cca po měsíci života, ačkoliv jsem páření
nepozoroval, samice kladly oplozená vejce ještě cca měsíc poté. Pak už jim asi došla šťáva :D.
Ono je to těžký takto s přesností říci. Různé druhy brouků kladou v různém časovém intervalu svého života. Také to, kdy a jestli začnou klást ovlivňuje více faktorů (vlhkost, teplota, složení substrátu atd). Chelorrhina savagei mi kladou řekl bych průběžně během svého života. Určitě je dobré a né-li nutné samice po čase zase přepářit. Ale pár týdnů myslím, že budou vejce oplodněné, možná i déle. To lze jedině vypozorovat, třeba se někdo takový najde a poví nám to tu
Dobrý den, hovoříme o kladení oplozenych vajec samicemi po uhynu samcu a "vykladení" samic, ale jak je to se samci samotnymi? Jsou schopni produkovat kvalitní spermie pro úspěšnou reprodukci po celý jejich zivot? V chovu mam 13 samcu a 3 samice E. Morgani Camer. Samci mají mezi sebou rozdíl ve vylihnutí asi jeden až tri tydny, kdy se průběžně lihnuli. Samice jsou s většími rozdíly mezi jejich vylihnutim. Jelikož je samcu takove mnozstvi, rozhodl jsem se na množení chovat všechny samice jen se dvěma nejzdarilejsimi samci co do velikosti tela, rohu a nejzelenejsi barvy. Zbylé samce chovám v dalším boxu, kde mohou žít, bojovat a dožít. Nemám to srdce je hned našpendlit. Výsledky meho výběru uvidím az za dlouho ale to není to, o čem chci psát. Jde mi o to, zdali když jsem samce takto vyselektoval, zdali se mám ci nemam obávat o kvalitu jejich spermii, když jsou k samicim připuštěni 24/7 a budou až do konce jejich života. Pochopil jsem, že samice kladou v průběhu života. Vajíčka by měla být konstantní kvality, i když na sklonku života kvalita reprodukcniho materiálu u všech živých organismů prudce klesá. Udělal jsem tedy dobre s tím odstraněním zbylých samcu a spoléhání se na dané dva nejhezci, že dobře odvedou to, co od nich očekávám? Nebo je mám po nejake době doplnit či přímo vystřídat jinymi "obstojnymi" samci, kteří budou mít plne naboje? Dekuji.
Udělal jste dobře určitě v tom, že jste nenechal všechny samce u samic. Také jste udělal dobře v tom, že jste vybral ty pěknější samce, kdy se dá předpokládat i předání v uvozovkách lepšího genofondu.
Já bych postupoval tak, že bych zkusil tak po měsíci zkontrolovat, jestli samice kladou, nějaká vajíčka bych si dal společně se stejným substrátem do krabičky bokem a třeba za další dva týdny zkontroloval jejich vývoj - oplozenost. Pokud by se náhodou vajíčka nevyvíjela a nenašel bych ani larvy u brouků, tak bych samce vyměnil.
Druhá možnost je vybrat si více samců a ty pravidelně třeba po týdnu u samic střídat, ale dal bych pak vždy jenom jednoho samce na tři samice.
T. V.
Provedl jsem kontrolu dle návodu a v boxu jsou desítky larev mladších i starších L1. Trochu offtopic, za který se omlouvám, ale ještě by mě ještě zajímalo, jak lze kontrolovat a vybírat vajíčka ze substrátu? Nyní jsou zde velmi křehké larvy a neodvažuji se vc tom rýpat do doby než budou aspoň na konci L1, nebo lépe už v L2. Ani dříve bez larev jsem se neodvažoval se substrátem příliš hýbat a více se v něm rýpat, protože vajíčka jsou ještě křehčí... Navíc jsem je mezi substrátem ani nenašel, když už jsem je zkoušel hledat.
Kontrola vajíček chce trochu vycvičené oko, vajíčko, které se vyvíjí se trochu zvětšuje a z bílé barvy mění zbarvení do žluta. U tohoto druhu nemusíte vajíčka nebo larvy hned vybírat a dávat zvlášť. Stačí až jako větší L1, pokud budete chtít mít hodně larev nebo ve větším výběhu je můžete ponechat společně do L2. Já bych doporučovat vybírat L1 u druhů, které jsou silně kanibalistické. Z Eudicell jsou to například E. g. mechovi var hubini a E. colmanti, rozděloval bych i E. g. allaeri.
Při vybírání malých larev doporučuji je raději nabírat na malou lžičku a samozřejmě s původním substrátem. Do filmovek nezapomenout udělat dírky na větrání. Malé krabičky kontrolovat a doplňovat substrát.